Daniela Šinkorová se po pěti letech vrátila do plzeňského divadla. V muzikálu Prodavači snů, který Divadlo J. K. Tyla uvedlo v české premiéře, si zahrála prohnanou a prolhanou podvodnici. Muži v hledišti si více než děje všímali tanečnic.[album:https://www.topzine.cz/wp-content/plugins/dm-albums/dm-albums.php?currdir=/wp-content/uploads/dm-albums/prodavaci-snu_djkt-2012/|width=660]
Co rok, to česká premiéra. Taková je za poslední tři roky bilance muzikálového souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni. Letos českým divákům jako první u nás nabídl osm let starý broadwayský muzikál skladatele Davida Yazbeka a libretisty Jeffreye Lana Prodavači snů aneb Prohnaní, prolhaní lumpové, napsaný podle americké filmové komedie z 80. let.
Americký skladatel, textař, zpěvák a pianista s italsko-libanonskými kořeny David Yazbek (*1961) napsal a na Broadwayi uvedl tři muzikály, všechny vznikly podle stejnojmenných filmových předloh. Debutoval muzikálem Donaha! (2000), následovaly Špinaví, prohnilí lumpové (2004) a Ženy na pokraji nervového zhroucení (2010), ke kterým vytvořil libreto televizní scenárista Jeffrey Lane. Donaha! i Špinaví, prohnilí lumpové se hrály ve více než 20 zemích světa včetně Česka.
Zápletka je jednoduchá. Městečko Beaumont sur Mer na francouzské Riviéře je pro dva podvodníky příliš malé. Uhlazený Lawrence Jameson a buranský Freddy Benson tedy uzavřou sázku. Komu se jako prvnímu nepodaří obrat mladou Američanku Christine Colgate, údajnou dědičku továren na čisticí prostředky, o padesát tisíc dolarů, musí z Riviéry odjet. Netuší ale, že i tato nevinně vyhlížející dáma je z cechu zlodějů.
Všichni podvodníci pohromadě. Na konci muzikálu spojí své síly Zdroj: Pavel Křivánek, DJKT
Je otázkou, jestli režisér Roman Meluzín viděl nebo neviděl film Špinaví, prohnilí lumpové s Michaelem Cainem, Stevem Martinem a Glenne Headlyovou, a také do jaké míry mohl v rámci licenčních podmínek provádět v muzikálu úpravy.
Ať tak, či onak, nad charaktery a chováním hlavních postav vyvstávají v plzeňském nastudování otazníky. Christine Colgate Daniely Šinkorové se chová jako naivní a prostoduchá holčička, kterou by leckdo mohl označit za mentálně retardovanou.
Daniela Šinkorová se vrátila do dětských let. I šaty byly jak pro holčičku
Samozřejmě je to jen maska, která má Christině pomoct omotat si oba podvodníky kolem prstu. Proč ale z této mladé důvěřivé dámy Meluzín se Šinkorovou udělali karikaturu blbé uhihňané Američanky s chováním desetiletého dítěte, jež v šatech holčičkovského střihu drobnými krůčky cupitá po jevišti?
„Chci žít jako snob a chodit v Plzni na muzikály.“
Lawrence Jameson Jiřího Untermüllera se vydává za příslušníka královského rodu. V ženách vzbuzuje pocit důležitosti a ovlivnitelnosti dějinných událostí, to když mu dobrovolně dávají peníze na válečné výdaje jeho malinkaté a bezejmenné zemičky.
Rakouský psychiatr, simulant a naivka. Podvodníci se podvádějí navzájem
Untermüller postavě nepropůjčil dostatek panovnické nonšalance, elegance a šarmu. Ruku si do kapsy vkládá jako kdejaký pouliční frajer a to, že ho na lusknutí prstů poslouchá dirigent s orchestrem, osvětlovači a technici spouštějící z provaziště kulisy, je sice efektní, ale na jeho tuctovosti to nic nemění.
Francouzská Riviéra, nebo mnichovský Oktoberfest?
Postava rakouského psychiatra dr. Schuffhausena, za kterého se Lawrence převlékne, aby překazil Freddymu plán k ožebračení Christiny, sedla Untermüllerovi více. Škoda, že i z této postavy udělal režisér Meluzín karikaturu. Zřejmě se inspiroval Šteindlerovým a Vávrovým Alles Gute.
Nestačilo, že si Untermüller šlapal s německým přízvukem na jazyk, ale ještě ho Meluzín s kostymérkou Danou Svobodovou (Macbeth) oblékli v Lederhose. Jako kdyby na francouzskou Riviéru přijel rovnou z Oktoberfestu.
Dr. Schuffhausen se zdravotními sestřičkami. Už víte, co se nosí v nemocnicích pod bílými plášti?
Co se nepodařilo Untermüllerovi a Šinkorové dát svým postavám, povedlo se Janu Křížovi. Ten Freddyho Bensona nabil mladistvou ztřeštěností, komediálností podpořenou zdravou mírou exhibicionismu a příjemně posazeným hlasem si během chvíle získal publikum. Nad zkušenějšími kolegy, jak nevýrazným Untermüllerem, tak udýchanou Šinkorovou, vynikal herecky i pěvecky.
„Já myslel, že jsem cool, a zatím jsem byl vůl.“
Ale nepřekvapil jenom Kříž. Meluzín si může spokojeně mnout ruce, že si za spolupracovníky vybral choreografku Anetu Antošovou a scénografa Daniela Dvořáka. Jejich práce kompenzuje režisérské přehmaty a méně vydařené výkony dvou hlavních představitelů.
Mužům se splní sny
Antošová vytvořila nápaditou a dynamickou taneční choreografii, místy doplněnou o akrobatické prvky, která graduje při scéně v baru. Tanec je výraznou složkou inscenace. A když je navíc v provedení půvabných členek baletu a muzikálu oblečených do minišatů, korzetů, uniforem služebných a zdravotních sestřiček, pak mužský divák kromě tance ani nic jiného nevnímá.
Vzadu scénický návrh, vepředu jeho realizace
Na jevišti pohybu nic nepřekáží. Dvořákova scéna je otevřená, jednoduchá. Minimalistické kulisy se spustí z provaziště a zase se vytáhnou. Na zadní plátno jsou promítány scénické návrhy k jednotlivým obrazům. Dvořák tím dává divákovi možnost porovnat rozdíl mezi návrhem scény a její realizací.
Víc než dvě hodiny zábavy od Prodavačů snů nekoupíte. Na průměrný muzikál budou díky tanečnicím rádi vzpomínat snad jen pánové.
Prodavači snů aneb Prohnaní, prolhaní lumpové
Divadlo J. K. Tyla v Plzni
Libreto: Jeffrey Lane
Hudba a texty: David Yazbek
Režie: Roman Meluzín
Hrají a zpívají: Jiří Untermüller, Jan Kříž, Daniela Šinkorová, Stanislava Topinková Fořtová, Jan Kaštovský a Lucie Zvoníková
Hodnocení: 60 %