Po téměř půl století se na jeviště Divadla J. K. Tyla v Plzni vrátila Shakespearova tragédie Macbeth. V hlavní roli temné, ponuré a krví prosycené inscenace zazářil Martin Stránský.
Chvílemi manželé Macbethovi tvoří až děsivě krutý pár Zdroj: Pavel Křivánek, DJKT
Ačkoliv Macbeth patří mezi Shakespearovy nejhranější tragédie, v Plzni byl za 146 let existence tamního stálého divadla uveden teprve popáté. Jak se dozvíme z divadelního programu, až na jednu výjimku (právě poslední uvedení Macbetha v roce 1963) se režie krvavé Shakespearovy hry vždy ujal ředitel divadla.
Jan Burian je tak v pořadí čtvrtým direktorem, který ve svém plzeňském divadle Macbetha s činoherním souborem nazkoušel.
Macbeth je nejen nejkratší, ale zároveň i nejtemnější Shakespearovou hrou. Plzeňské nastudování se této charakteristiky přidrželo. Ponurost, šerost scény a černá barva kostýmů Dany Svobodové dominují dvouhodinovému představení.
Čarodějnice svými barevnými kostýmy do černobílého světa lidí viditelně nepatří
Temně dunivá hudba Petra Kofroně možná až příliš určovala a předpovídala osudovost Macbethova příběhu. Na druhou stranu vhodně doprovázela ponurou atmosféru hry a zvláště na jejím začátku dokázala nápodobou tlukotu srdce charakterizovat okamžik pro Macbetha zcela fatální: věštbu tří čarodějnic, že se stane skotským králem.
Karel Glogr (Věrní abonentni, Sex noci svatojánské, Veselé paničky windsorské) navrhl jednoduchou funkční scénu. Mechanickým vysunutím kvádrů z podlahy jeviště proměnil skotské vřesoviště v hodovní síň či ložnici.
Na hostině, kterou uspořádal král Macbeth s chotí, se kupodivu nevraždilo
Přední a zadní jeviště oddělil půlkruhovou stěnou se sedmerem vstupů, která vytvořila prostor připomínající arénu antických amfiteátrů, v nichž se konávaly gladiátorské zápasy.
Vraždy a násilnosti se sice povětšinou dějí vně tohoto půlkruhu, je to však právě prostor mezi touto stěnou a hledištěm, ve kterém jsou k vidění krvavé čepele dýk a mečů i skoro až po lokty krví potřísněné paže manželů Macbethových.
Martin Stránský (*1970)
Pochází z herecké rodiny. Už jako třináctiletý hrál v jihlavském Horáckém divadle. Od roku 1993 je ve stálém angažmá v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Objevil se i v muzikálech. Dabingu se věnuje bezmála sedmnáct let. Jeho hlas je spojený s postavami MacGyvera či dr. House, za jehož nadabování získal v roce 2011 Cenu Františka Filipovského. V Plzni se Stránský setkal se Shakespearem několikrát. Zahrál si zde třeba Laerta (Hamlet), Cassia (Othello), Edmunda (Král Lear), Petruccia (Zkrocení zlé ženy) nebo Sebastiana (Večer tříkrálový).
Této pomyslné aréně (a vůbec celé inscenaci) vévodí charismatický, gladiátorsky krutý Macbeth Martina Stránského. Každého, kdo by ho chtěl sesadit z královského trůnu (pozlacené tonetky), nechává zabít.
Macbeth zprvu zabíjel ve jménu krále, pak přišla řada i na samotného vládce
Je drsný i lítostivý, statečný i zbabělý, klidný i zmatkující, hrůzu nahánějící i soucit vzbuzující. I přes výčitky svědomí a odpor ke krvi musí dál vraždit, neboť přestat s tím by znamenalo vlastní zkázu. Není v tom podobný gladiátorům?
Krutí manželé Macbethovi
Štěpánka Křesťanová (Lady Macbeth) si ve své roli tak jistě jako její herecký kolega nepočíná. Chvíli jí trvá, než se s postavou sžije, symbiotické spojení s ní však nedokáže udržet po celé představení.
Paradoxně se Křesťanové nejvíce daří v emocionálně vypjatých scénách. Především při zavraždění krále Duncana (Viktor Vrabec) a následném zametání stop je její Lady Macbeth silná a rozhodná. Svou chladnokrevností až děsí.
Ze závěrečného souboje s Macduffem Macbeth zbaběle utíká, smrt s Macduffovou tváří si ho však najde
Těšil jsem se, že režisér Burian znovu využije služeb šermířské skupiny Dominik, jejíž vedoucí Karel Basák má v plzeňském divadle bojové scény na starosti, a alespoň závěr inscenace obohatí pořádný třeskot mečů a válečný řev. Nestalo se. I souboj mezi Macbethem a Macduffem (Pavel Pavlovský) byl až trapně rychlý a jednoduchý.
Šermíři v rolích skotských šlechticů a vojáků plnili funkci křoví (v případě scény v Birnamském lese doslova) a zmůžou se pouze na přehlídkové vytažení mečů z pochev. Škoda, velká škoda, že režisér jejich potenciálu nevyužil.
Birnamský les se dává na pochod
Martin Hilský, jehož překlad Macbetha se v Plzni hrál, o této Shakespearově tragédii napsal, že je hrou o čas. Doufejme, že právě čas pomůže Plzeňským jejich Macbetha dovést k dokonalosti. Nakročeno k tomu mají.
Macbeth
Divadlo J. K. Tyla v Plzni
Autor: William Shakespeare
Překlad: Martin Hilský
Režie: Jan Burian
Hrají: Martin Stránský, Štěpánka Křesťanová, Viktor Brabec, Jan Maléř, Zdeněk Rohlíček, Zdeněk Mucha, Pavel Pavlovský, Andrea Černá a další
Hodnocení: 80 %