Zpříjemněte si podzimní dny poezií. Vybrali jsme pro vás pět sbírek

Podzim… je melancholický i veselý zároveň, to když ještě doznívá babí léto. Pak už je spíše pochmurný a zádumčivý, což se odráží i v naší náladě. V každém případě je jako stvořený pro poezii, protože hraje nejen barvami, ale i emocemi. TOPZINE.cz přináší pět básnických sbírek, které vám podzimní dny rozhodně zpříjemní.

Až zase jednou bude pršet a vám se nebude chtít vůbec, ale vůbec nic, sáhněte po poezii. Vybrali jsme pro vás pět básnických sbírek českých autorů, které se hodí do podzimní nálady. A to ať už je jakákoli. Buď vás rozveselí, nebo navodí melancholickou a rozjímavou atmosféru. Jednou za čas je odpoledne v křesle s dobrou poezií k nezaplacení.

Václav Hrabě: Blues pro bláznivou holku

Václav Hrabě (1940 – 1965) byl básníkem tzv. beat-generation, která se projevovala spíše v zahraničí. Beat-generation vznikla v Americe v 50. letech, kdy se rozvíjela konzumní společnost. Její členové se snažili vymanit z této společnosti, vysmívali se tradičním hodnotám, a proto byl jejich postoj označován jako bezprogramový anarchismus. Neprotestovali však proti světu, pouze se ho rozhodli ignorovat, vnitřně emigrovali. Nakonec beat-generation vyvrcholila v hnutí hippies.

Hrabětovy verše byly a stále jsou velmi oblíbené. Lidé si je opisovali a šířili opisy mezi sebou. Jeho básně vycházely pouze časopisecky a jako sbírky vyšly až po jeho smrti. Je těžké popsat jeho styl, jelikož některé básně jsou velice prosté, jiné zase překypují slovy a slovními obraty. Všechny však jsou velice rytmické a několik jich bylo zhudebněno, nejznámější je báseň Variace na renesanční téma.

Podzim

Tuberkulózní slunce
Lány řípy
Nízko nad zemí dýchají
oblaka jak velké šedivé lípy
A z jejich větví odlétají ptáci
komedianti
opouštějící poslední letní štaci

Na prahu lesa líže si rány
uštvaný zpocený říjen
v rozmoklých polích
podzimem ukřižovaný

Třaslavý topol
Holý jako věta
Zavřete okna!
Je konec léta

Hrabě, Václav: Blues pro bláznivou holku. Československý spisovatel: Praha, 1990.

Jan Skácel: Překrásná je nepotřeba nářku

Jedná se o výbor veršů z díla Jana Skácela (1922 – 1989), jenž psal poezii pro mladé čtenáře a čtenářky. Psal hlavně tzv. poezii všedního dne, opíral se o lidovou moudrost a staré životní jistoty jako je láska, domov a příroda. Pro jeho poezii je typická víra v sílu lásky a pravdu, solidárnost k poctivým lidem, zakotvení člověka v řádu přírody, nechuť vystavovat své city na obdiv a úcta k mravním hodnotám. Vytváří nálady a dojmy, klade otázky, ale neodpovídá na ně, čtenář si musí najít odpověď sám v sobě.

Malá nádraží

Jsou krajiny, kde děti ještě vlakům mávají.

Vždycky jsme malinko smutní
na malých nádražích,
kde nikdo nečeká.

Najednou máme bílou duši z bezu,
najednou je v nás příliš z člověka.

Skácel, Jan: Překrásná je nepotřeba nářku. Vydavatelství Blok: Třebíč, 2006.

Jaromír Pelc: Čistá vášeň

Máte-li zájem o intimní verše, sáhněte po sbírce Čistá vášeň od básníka a literárního kritika Jaromíra Pelce (1952). Navodí vám romantickou až melancholickou atmosféru a přivedou vás k zamyšlení. Také jeho básně byly zhudebněny, a to Vladimírem Mišíkem (Požár na obloze).

Zavřené oči

Láska je skoro nic,
tak jako duše.
Lehké slovo.

Skalice, která taje ve vodě
a barví
modrý déšť.

Víme o sobě všechno
a přece pořád hledáme
s úpornou, neoblomnou jistotou

jiného člověka,
kterého jsme kdysi dávno
důvěrně poznali
a bez kterého nemůžeme žít.

Pelc, Jaromír: Čistá vášeň. Mladá fronta: Praha, 1988.

Pavel Šrut: Už ráno začal večírek

Když si budete chtít zlepšit náladu, sáhněte po sbírce Už ráno začal večírek. Básně Pavla Šruta (1940) byly také zhudebněny a najdeme je v souboru Kolej Yesterday. V období normalizace jeho tvorba nebyla oficiálně vydávána, ale šířila se v podobě samizdatu. Jeho poezie je jazykově hravá, ironická, někdy i nonsensová. Šrut je také autorem prózy pro děti a k jeho nejznámějším dílům patří kniha Lichožrouti, za niž obdržel cenu Magnesia Litera.

pán hospod: 1980

Život je v půli se svou poutí
cesta se klikatí a kroutí
na stěně vzdávaj se ručičky od hodin
v půlnoci zavírá Pán hospod – Hospodin

Nebe je dokořán
jak vrata do garáže
život máš na uzel
nikdo ho nerozváže

Ještě pár záběrů
do filmu o bigbítu
a prodat kameru
v bazaru nových mýtů

Těžko se oběsíš
na struně od kytary
naštěstí Hospodin
stvořil i pivovary

Život ti nasadil
dvojitou jasnou páku
a přece se točí
dál pivo do tupláků

Šrut, Pavel: Už ráno začal večírek. Galén: Praha, 1965.

Karel Plíhal: Jako cool v plotě

Výborně se pobavíte také u básniček známého folkového písničkáře Karla Plíhala. Většina jeho básní je živa spíše různě po internetu, ale urodila se také jedna knižní sbírka doplněná vtipnými ilustracemi Miroslava Bartáka. Přestože jsou jeho básně po většinou krátké, nejedna vám vykouzlí úsměv na tváři, který se někdy promění až v upřímný řehot. Tady máte malou ochutnávku.