4 fotky 
Smělé plány české fotbalové reprezentace získat z tří letošních zápasů v rámci bojů o ME 2012 plný počet bodů vzaly za své hned v první možné chvíli. Na malinké kousíčky je rozcupovali Litevci, kteří na úvod kvalifikace vyloupili olomoucký Andrův stadion po vítězství 0:1.
Litevci se radují po vítězném gólu na hřišti ČR Zdroj: lff.lt
Chceme devět bodů! Přesně tak zněl plán reprezentantů, co se týče úvodních tří duelů kvalifikace na mistrovství Evropy. Zdánlivě téměř žádný problém. Doma Litva a Skotsko a jediná cesta za hranice vede do země lichtenštejnského trpaslíka. Jenže chyba lávky. Hned první konfrontace nám jasně ukázala, že cesta z fotbalového marastu, do kterého jsme se až po krk zabořili nepodařenou kvalifikací na mistrovství světa, nebude tak snadná.
On měl totiž náš uzdravený kapitán Rosický pravdu, když před zápasem obezřetně varoval, že Litevci nejsou žádní nazdárci. Za ty jsme totiž po závěrečném hvizdu rozhodčího byli tak trochu my. Co naplat, že jsme proti pobaltskému soupeři vyprodukovali téměř dvacítku střeleckých pokusů, zatímco jeho by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Hosté totiž jeden z nich dokázali proměnit, což jim bohatě stačilo. Po parádní fotbalové akci se v polovině prvního dějství trefil Šemras a zmrazil diváky nejen na stadionu, ale i u televizních obrazovek.
Naši si vytvořili šance, ovšem s jejich proměňováním byli poněkud na štíru. V plné parádě to ukázal útočník Milan Baroš, který krátce před poločasem dostal od izraelského arbitra dárek v podobě penalty. Baroš, vědom si nepravosti vůči Litevcům, kteří se proti rozhodnutí muže s píšťalkou celkem oprávněně ohrazovali, se zachoval jako pravý rytíř a poslal míč jen do připraveného gólmana Karčemarskase. Toť dění v první části.
Litevský brankář chytá penaltu Barošovi Zdroj: lff.lt
V té druhé se čeští fotbalisté usadili na polovině hostí, ovšem s výsledkem nula celá nula nic. Oživení přinesla střídání, kdy se na hřiště postupně dostala ofenzivní trojice Necid, Štajner, Bednář. Bohužel bez gólového efektu. Zrcadlo úternímu zápasu nastavil v devadesáté minutě právě Tomáš Necid, který ve vyložené šanci z malého vápna trefil pouze muže strážícího litevskou svatyni.
Příliš nám nenahrál ani další výsledek. Přitom to dlouho vypadalo velmi nadějně. Lichtenštejnský trpaslík ukázal, že občas umí kousat a má pěkně ostré zoubky. Po bezgólovém prvním poločase vstoupil do toho druhého překvapivým vedoucím gólem, a i když Skotové dokázali za necelých dvacet minut vyrovnat, byl stále blízko bodovému zisku. To by ovšem nesměl ukrajinský rozhodčí nastavovat více jak sedm minut místo avizovaných pěti. A právě v té sedmé po úplně posledním rohovém kopu rozhodl střídající Robson o favoritově vítězství. V tu ránu vypukla na skotské střídačce nefalšovaná euforie. Trochu úsměvné, když šlo o povinné vítězství proti outsiderovi. I když proč ne, nám se ani to nepodařilo…
