3 fotky 
Pět neděl v balóně. Dvacet tisíc mil pod mořem a další díla mají společné dvě věci. Autora, jímž není nikdo jiný než Jules Verne, a také žánr vědeckého románu. Co však méně známý Zmatek nad zmatek? Obstojí vedle zmíněných velikánů?
Jules Verne si zřejmě ani neuvědomil, jaký zmatek že to stvořil, Zdroj: wikimedia.org
V této odpovědi na otázku se schovává jakýsi symbol spisovatelské činnosti Julese Verna. Jeho romány totiž nelze škatulkovat na méně či více významné. Zajisté jsou díla lepší a díla méně povedená, ale nikdy se nemění hlavní Vernova myšlenka.
Každou jeho knihu provází nevídané nápady, fantazírování o lidských vymoženostech, objevy, ale především jejich následné využití či zneužití pro dobro a zlo lidstva a zvážení konkrétních plusů a mínusů. A právě tyto prvky dělají z Julese Verna uznávaného autora.
Předvídavý Jules
Jinak tomu není ani v knize Zmatek nad zmatek (vydané roku 1889), která se pokládá za ukázkový příklad Vernovy tolik oblíbené ironie. Vědeckofantastický román z cyklu Podivuhodné cesty řeší opět lidského jedince v kontextu celé společnosti a touhu po ovládnutí co největší části světa.
Satirické vyprávění a výsměch nám představuje tajnou společnost s všeříkajícím názvem Společnost pro praktické využití severního pólu. Byť je název díky své výstižnosti praktický, Vernova ironie vykukuje ven z každého slova.
Jak lze prakticky využít severní pól?, Zdroj: sxc.hu
Společnost pro praktické využití severního pólu získala po směšné dražbě a trapném soupeření ostatních států dosud neprobádanou arktickou oblast. Území od 84. rovnoběžky k pólu se tedy najednou ocitlo v soukromém vlastnictví. A od té doby se začaly dít věci.
Honba po bohatství, moci a potřeba pocitu vítězství nad ostatními vyústila v šílený plán. Aby se z této arktické oblasti mohla vytěžit potenciální ložiska uhlí, je zapotřebí posunout zemskou osu tak, že se Arktida ocitne v teplejším podnebí a tím se docílí přístupnější cesty k uhelným zásobám.
Vynalezněme stroje, najděme opěrný bod a pohněme osou naší Země! A tak vy všichni, kdož mě posloucháte, slyšte: Stroje jsou vynalezeny, opěrný bod zjištěn, a teď obrátíme veškeré své úsilí k tomu, abychom pohnuli zemskou osou!
Následovalo několik minut tichého úžasu, neboli jak se lidově, ale velmi přiléhavě říká, všichni z toho byli paf.
Cože? … Vy chcete pohnout zemskou osou? zvolal major Donellan.
Ano, vážený pane, odpověděl předseda Barbicane, nebo spíše máme možnost vytvořit novou osu, kolem níž se Země bude napříště otáčet …(VERNE, Jules: Zmatek nad zmatek. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1964.)
V knize Zmatek nad zmatek nalezneme opět spoustu zeměpisných názvu a geografických podrobností. Zemské šířky, délky, složité matematické vzorce pro výpočet posunu zemské osy, Verne se nebojí pracovat s čísly a často čtenáři předkládá hluboké rozbory a propočty všeho možného, co by se prostě a jednoduše mohlo stát. Jenže vše se spočítat nedá.
Čísla, vzorce, důsledky
Kromě oblíbených čísel a faktických, detailních údajů má ale Vernův styl jeden mnohem důležitější, ne-li nejdůležitější rys. Má schopnost dívat se na konkrétní problém ze všech možných úhlů.
V knize Zmatek nad zmatek tak například řeší pohled Dělostřeleckého klubu, který dostal posun zemské osy na starosti. Zabývá se také pohledem jeho odpůrců a samozřejmě i prostého obyvatelstva. Verne se nebojí pokládat otázky, zvažuje případná pro a proti a snaží se hledat řešení.
Jsou věci, které prostě spočítat nemůžete
Všechny romány mívají zpravidla hodně hlavních a ještě více vedlejších postav. Právě hlavní hrdiny vždy pojí pevné přátelství, ruku v ruce jde oddanost, důvěra v druhé, čestnost a v rámci mezí i férovost. Verne často a rád oslovuje přímo čtenáře, obrací se na ně, předpovídá jejich možné dotazy a snaží se je krom jiného i zodpovědět.
Jak to Verne věděl?
Byť by to byla hrozná škoda, dílo Julese Verna se dá charakterizovat jedním slovem. Nadčasovost. I přes spousty let jsou jeho romány pokládány za jedny ze stěžejních a co víc, lidé je mají v oblibě generace za generací.
Vernovy myšlenky, rady, chcete-li varování, se dají aplikovat v širším kontextu na každou společnost bez ohledu na dobu, avšak otázkou zůstává, jestli to zmíněná společnost dovolí. Stačí nechat se inspirovat tím, že budeme naslouchat, v případě Julese Verna číst.
Zdroj: NEFF, Ondřej: Jules Verne a jeho svět. Praha: Mladá fronta, 2005.
