Možná vás to překvapí, ale tento dětský neduh si spousta lidí táhne s sebou do dospělosti. Nechutné! Zvolá většina. Ale co když je to opravdu zdraví prospěšné?
Jedna nechutná hypotéza o šťourání v nose
Kanadský profesor biochemie Scott Napper je velký zastáncem názoru, že přílišná sterilita nám škodí. Opírá se o několik studií, které dokládají, že přehnané dodržování hygienických návyků snižuje naši imunitu a způsobuje vyšší výskyt alergií a autoimunitních onemocnění. Ve svých přesvědčeních zašel dokonce tak daleko, že v roce 2013 před studenty prohlásil, že jezení vlastních soplů podporuje naší imunitu. Podle jeho předpokladů se v zaschlém hlenu nachází spousta antiseptických enzymů, které oslabují zachycené bakterie a ty jsou následně skrze zažívací trakt poslány k imunitním buňkám na zapamatování. Naše imunita totiž funguje na systému databáze, kdy se buňky setkají s antigenem, „uloží“ si ho a při dalším setkání už je imunitní odpověď mnohem rychlejší. Jedná se o podobný princip, jako je očkování.
Tělo ví, co dělá…
Protože zatím neexistuje žádná reálná studie (z důvodu nedostatku účastníků – proč asi?), o jejíž poznatky by se profesor mohl opírat, snaží se pro svou hypotézu nalézt jiné pilíře. Jedním z jeho tvrzení podporujících důkazů je to, že děti se šťourají v nose a polykají soply nevědomky, aniž by nějaké takové chování okolo sebe viděly. To dokazuje, že naše tělo nás k tomu ponouká cíleně, protože chce být lépe imunizováno, zvlášť v nízkém věku, kdy se s většinou okolního prostředí ještě nesetkalo a nemůže se tak efektivně bránit. I to je prý důvod, proč zaschlý hlen chutná sladce, abychom se k této činnosti vraceli. „Lidstvo se během evoluce vyvíjelo ve špinavých podmínkách,“ připomíná Dr. Napper. „A jak můžeme v dnešní době vidět, udržování sterilního okolí nám neprospívá.“
…anebo ne?
Když se nad tím člověk zamyslí, tak to všechno poměrně zapadá – zvyšování imunitního systému pomocí spolknutých patogenů, nutkání vyslané mozkem… Bohužel to má jeden háček. Všichni hleny s oslabenými bakteriemi polykáme každý den. Hlen, který se tvoří v nose, totiž může buď zaschnout – potom je ve formě soplů – anebo je nosohltanem vržen zpátky do krku, kde je následně spolknut a pokračuje dále do žaludku. V zažívacím ústrojí se setká s imunitními buňkami, které jsou poté lépe vybaveny pro setkání s případným antigenem. Takže zatímco myšlenka imunizace je správná, důvod, proč by nás tělo nutilo šťourat se v nose a polykat vlastní nudle, je více než pochybný. Děje se to normálně, i bez přičinění našich nenechavých rukou.
