Marně si každý rok lámete hlavu, čím k narozeninám překvapit své blízké? Zakupte dárkovou poukázku na prohlídku kolektorů v pražském podzemí a originální dárek je na světě!
Pražské kolektory, Foto: Pavla Popelářová, Topzine.cz
Kolektory jsou průchozí podzemní liniové stavby, které slouží k vedení a ukládání inženýrských sítí. Vstup do těchto dlouho nepřístupných míst je již několik let umožněn i běžným návštěvníkům. Obliba zkoumání pražského technického podzemí, které jezdí obdivovat odborníci z celého světa, stále vzrůstá a vybrat si můžete ze dvou tras.
Trasa C „kolektor Centrum I – Příkopy – Celetná (cesta Královská)“
Trasa D „Senovážné náměstí – Příkopy – Slovanský dům“
Hurá na prohlídku
Prohlídka začíná v budově centrálního dispečinku společnosti Kolektory Praha, a.s. na Senovážném náměstí. Pracovník společnosti, jejíž úkolem je správa, údržba a dispečerská činnost, monitoring a výkon pohotovostní služby na kolektorové síti v hlavním městě Praha, návštěvníky seznámí s kolektory a dalšími podrobnostmi, které s nimi úzce souvisí.
Návštěvník je vybaven bezpečnostními pomůckami a poté výtahem sjede ponoří do třicetimetrové hloubky. Od důlního nádraží vás k o několik set metrů vzdálené křižovatce cest přímo pod Českou národní bankou proveze tunelem vláček.
V tunelech si prohlédnete uložení inženýrských sítí, zaujmou vás simulace poplachů a jiných mimořádných situací. Zvláště impozantní je situace, kdy pracovník dispečinku na signál zhasne světlo, tunely se ponoří do naprosté tmy a vy si nevidíte ani na špičku nosu.
Projdete se pod historickými památkami, jakými jsou Prašná brána, Obecní dům, Staroměstské náměstí a řada dalších. Po cestě musíte zdolat několik žebříků. Na všechny vaše dotazy bude během prohlídky odpovídat pracovník společnosti.
Žebříky v pražských kolektorech
Inženýrské sítě v kolektorech jsou přístupné pro stálé kontroly, opravy a údržbu. Případné závady se odstraňují přímo v kolektoru, aniž by došlo k narušení chodu moderního velkoměsta na povrchu. Odpadají tak dopravní omezení, všudypřítomné stroje, prach a další nepříjemnosti. Pro příští generace zůstane bez porušení zachována také neobvyklá krása Městské památkové rezervace.
Kdy a kde to všechno začalo
Výstavba kolektorů není v Evropě žádnou novinkou. První kolektorová síť vznikala v letech 1863 – 1904 v Londýně, v roce 1920 byla uvedena do provozu síť v Curychu a v letech 1928 – 1929 v Berlíně.
Praha má svůj první kolektor v délce 128 metrů od roku 1969 v Chotkově ulici. Zde byl vybudován během rekonstrukce ulice. Poté již na prknech projektantů vznikaly projekty pro kolektorizaci nově budovaných sídlišť a jejich realizace poté probíhala ve velmi rychlém tempu.
Na sídlištích jako Ďáblice, Modřany, Černý Most a dalších byly před vlastní výstavbou bytových objektů do předem připraveného výkopu osazovány prefabrikáty a do nich uložena kolektorová síť.
Centrální dispečink na Senovážném náměstí
Jinak se tomu děje ve staré zástavbě naší metropole. Zde je potřeba tunely prorazit nepředvídatelnou pražskou geologií. V současné době činí celková délka kolektorové sítě na území hlavního města Prahy úctyhodných 88 152 metrů. Síť je budována na náklady hlavního města Prahy a je rovněž jeho majetkem.
Mnohem menší a účelově budované kolektory najdeme také v dalších městech České republiky (například Brno, Plzeň, Most, Karlovy Vary, Tábor, Ostrava).
Kdy do kolektoru
Středa: 13:30 – 15:30 (skupiny), 16:00 – 18:00 (jednotlivci)
Pátek: 8:30 – 10:30 (skupiny), 11:00 – 13:00 (skupiny)
Sobota (vždy poslední sobota v měsíci): 9:30 – 11:30 (jednotlivci), 12:00 – 14:00 (skupiny)
Kolik zaplatíte
Trasa C: skupina (maximálně 16 osob) – 6 000 korun
Trasa D: skupina (maximálně 16 osob) – 4 500 korun, jednotlivci – 300 korun