Kavárna Divadla Na Prádle se za několik hodin proměnila z obyčejnosti do zvláštního divadelního prostoru. Inscenace Divadla Puls a zpěvačky Natálie Kocábové by potřebovala ještě dopilovat. Na prvotinu to ale není vůbec špatné.
Bitva mezi psychoterapeutkou Dulou a normální holkou Mayou Zdroj: nataliekocab.cz
V inscenaci je vždy důležité pohrát si s prostorem. Na jevišti je to složitější, protože zde diváka už moc překvapit nemůžete. Prostor divadelní kavárny skýtá ale mnoho nových možností.
Na stolcích přibyly poházené papíry a bílé lampičky. Kavární jeviště trochu připomíná prádelnickou hru Obchodníka s deštěm, kde se také hraje uprostřed arény obklopené diváky. V klídku si dejte kafíčko nebo pivečko, jste přeci v kavárně.
Hra má akčně našlápnutý začátek, kterým si získá vaši pozornost. Hned potom hlavní hrdinka Maya nasadí interakci s diváky. Dialogický text ale posunuje inscenaci kupředu pouze minimálně. Sem tam nějaký vtípek oživí pomalu upadající atmosféru zajímavého začátku.
Jeviště uprostřed diváků
Chudé scéně chybí použitelné rekvizity, a hra tak působí zpočátku staticky. Pomalý rozjezd ale často věstí kvalitní inscenaci. Dynamický hudební podkres se potajmu vkrade vždy, když začnete ztrácet pozornost.
Dvě ženy a jedno jeviště
Diváci si rychle zvyknou na určitý typ interakce a začnou spolupracovat. Nedivte se, když vám Maya vyleze na stůl, nebo vás na začátku představení osloví nějakou otázkou.
Autobiografické prvky ze života Natálie Kocábové poznáme záhy. Její postava Maya studuje scenáristiku na FAMU, má rozvedené rodiče a živí se psaním.
Po bouračce skončí Maya u psychoterapeutky Duly. Dula se pokojně zařadila do společnosti a ničím nevybočuje. Maya se naopak jako její alter ego promění v černou ovci její duše.
Maya v průběhu hry sedí a leží na cihlách
Ostatní chtějí výstřední Mayu předělat k obrazu svému, z nekonvečnosti do konzervativnosti. Snaží se ji vměstnat do společenských tabulek. Kdo vybočuje, musí se podřídit.
Kde to jsme?
Chvíli trvá, než pochopíte, že se nacházíte mimo čas a prostor, v alternativním vesmíru někde mezi nebem, peklem a zemí. To nejdůležitější se samozřejmě dozvíte až na konec, i proto by chtělo inscenaci vidět dvakrát.
„Podívejte se mi do oka, berete?“
Přenesete se do fantasmagorického snového světa, ke kterému potřebujete vstupní klíč, bujnou fantazii. Inscenace Na rohu světa mi připomínala rukopis filmového režiséra Del Tora nebo Jacksonův film Pevné pouto. Akorát tady je víc fantasmagorie a méně dějové linky.
Lucie Radimerská hraje Mayu uvolněně, odlehčeně a uvěřitelně. Do role se vžila, jako by hrála sama sebe. Drzým výrazem připomíná místy Terezu Pergnerovou.
Mohlo by se zdát, že Lenka Vahalová hraje pouze druhé housle, ale její projev je dynamický a svižný. Některými pohyby a vzhledem připomíná Ivanu Jirešovou (Lucii z Ordinace v růžové zahradě).
Divadlo na Prádle: U zrodu malého divadla v roce 1926 stál spolek Umělecká beseda, jehož členem byl třeba Antonín Dvořák nebo Bedřich Smetana. Na prknech divadla hrál E. F. Burian a Voskovec s Werichem tu představili Vest Pocket Revue. Prádlo, umístěno pod Petřínskou rozhlednou, je dnes azylem pro pražské divadelní skupiny, které nemají kde hrát, a představuje mix divadelní tvorby.
S malým prostorem prádelnické kavárny si Divadlo Puls skutečně vyhrálo, a to pracuje pouze s několika cihlami, dvěma bílými židlemi a jedním stolem. Z těch několika rekvizit dokážou poskládat na scéně i výtah. Ve finále pak tvůrci použili efektní nápad, který si budu ještě dlouho pamatovat.
Zkoušení před premiérou
Poprvé jsem se stala svědkem také zkoušení inscenace ještě před premiérou. Autorka textu se výborně bavila a celé uskupení mladých lidí se neslo v kreativní, mladistvé atmosféře.
Maya sice hulí trávu, ale tvrdé drogy?
Režisér Jirka Hajdyla upravoval zvuk a Kocábová dohlížela na přerod svého textu. Sečtěme tři mladé herečky a jednoho režiséra a vyjde nám jádro hereckého ansámblu. Moc lidí to vskutku není a inscenaci tvoří, zdá se, na koleně.
Jde o pokus charakterizovat dnešní moderní dobu a propojit tento námět s autobiografickými prvky a pocity autorky Natálie Kocábové. Chtělo by to dotáhnout ještě několik šroubků, ale na první pokus rozhodně zdařilá a hlavně autorská věc. Cestujme do hlubin Natáliiny duše.
Na rohu světa
Divadlo Puls v Divadle Na Prádle
Autorka hry: Natálie Kocábová
Režie: Jiří Hajdyla
Hrají: Lucie Radimerská, Lenka Vahalová, Tereza Nádvorníková
Hodnocení: 80 %