3 fotky 
Jedněmi zatracované nebo proklínané, jinými dlouho očekávané. Děti se už tetelí nedočkavostí. Vánoce jsou hlavně jejich svátkem, a rozesmáté a spokojeně zářící oči – to je to, oč tu běží. Také vám vaše druhé já radí, abyste to letos brali konečně s nadhledem? Ale jak, ptáte se? Nemáte dostatek času na své přátele, sport, koníčky, rodinu, školu, nebo práci. Těch 24 hodin, které jsou nám denně vyměřeny, prostě už dávno nestačí.
Vánoční trhy, Foto: Eva Makovská, Topzine.cz
Většina z nás nemá v předvánočním shonu čas zabývat se hlubokými myšlenkami o odkazu Vánoc ani o jejich prázdném, každoročně kritizovaném konzumním charakteru. Je nás hodně těch, kteří již ani nepečou cukroví, nechodí na půlnoční, neví, jestli věří v boha, a přestala možná i snít, protože to je pro nás také ztráta času. Všichni ale určitě máme už TU svou listinu povinností na letošní advent sestavenou. Život se na nás valí se svými povinnostmi rychlostí blesku a naše zchátralé neaktualizované modely už prostě nedokáží přepnout na vyšší rychlost. Někdy nás přepadá takový pocit, že ho prostě nemáme šanci dostihnout.
Pojďme na to od lesa. Pořiďme si advent-koloběžku. Že jste o ní ještě nikdy neslyšeli? Investice do tohoto super stroje se určitě musí rychle vrátit. Už za několik dní pocítíte, jak vám všechno jede jako po másle. Než ale vyrazíte do víru velkoměsta, chce to určitě absolvovat nějaký základní trénink.
Já totiž vyrazila do obchodního centra úplně nepřipravená, jen se svou listinou a nedostatkem času. Hned při prémiové jízdě mne srazila nějaká paní s kočárkem. Byl z toho velký poprask a nikdo nevěděl, jak takovou situaci řešit. Srážka dvou dopravních prostředků po neznačené komunikaci uprostřed hlavní štráse v obchodním centru, to bylo na naše strážce pořádku moc. Marně jsme s dotyčnou paní vysvětlovaly, jak k dané situaci došlo. Dokonce jsme se musely podrobit dechové zkoušce. Věřili byste tomu?
Otrávilo mě to. Zašla jsem zpět do obchodu a chtěla svou zánovní advent-koloběžku reklamovat, protože koupě stroje, který mi měl šetřit čas (ale ve skutečnosti mě vlastně nakonec zdržoval), se pro mě stával stejně nesmyslným, jako kupovat drahé a krásné dárky přátelům ve stresu z nedostatku času v přeplněných obchodech. Oni totiž podnikají pod tlakem to samé kvůli nám. A časem třeba hodně z nás zjistí, že ty krásné dárky vlastně nemáme ani čas používat.
V obchodě to ale vypadalo, že oddělení vztahů se zákazníkem ještě nebylo otevřeno, a tak jsem obchod raději opustila a šla na procházku. Přišla jsem na to, že právě ty na první pohled úplně obyčejné věci, jako společná procházka s přáteli nebo rodinou v lese, krmení labutí, výlet k rozsvícenému vánočnímu stromečku, společný čas strávený na vánoční výstavě, v kině nebo v divadle, jsou to, co přátelé i rodina od nás nejvíce potřebují. Hlavní je povídat si a smát se s těmi, které máme rádi.
