Žabákova dobrodružství z pera Kennetha Grahama se dočkala nového překladu
Jitka Libigerová
23. 3. 2011
Žabákova dobrodružství (The Wind in the Willow, 1908) skotského spisovatele Kennetha Grahama se dnes řadí již ke klasické četbě dětské literatury. V českém překladu vyšla kniha několikrát, o ten nejnovější se postarala překladatelka Helena Čížková. Knihu doplňují ilustrace J. F. Palma.
Díky knize Žabákova dobrodružství spisovatele Kennetha Grahama se s vašimi dětmi příjemně odreagujete a utečete od stereotypu pracovního dne. Dvanáct na sebe chronologicky navazujících příběhů vás v okamžiku přenese do světa pohádek, kde je možné naprosto cokoli. Pojďte se seznámit se zvířátky z okolí žabákova vznosného panství Žabštejna a uvidíte, že nejen vašim dětem ale i vám tato kniha vykouzlí úsměv na rtech!
Trampoty žabáka Žabži a jeho zvířecích přátel
Příběh nás hned na začátku seznamuje s postavou krtka, který se potuluje lučinami a na břehu řeky, kde také poznává krysu. Ta ho sveze na loďce, z čehož je krtek doslova unesen, protože nic podobného dosud nezažil. Stanou se z nich přátelé. Oba noví kamarádi jdou pak navštívit pana žabáka. Jeho motto zní: Žít pro své bližní. Je však žabák Žabža postavou dobrosrdečnou? Je oním nebojácným hrdinou? Ano, je sice postavou dobráckou, milou a laskavou, není ale žádným géniem a má také své chyby, je totiž tak trošku náfuka a snob. Žije v honosném zámožném stavení zvaném Žabštejn.
Na návštěvu žabáka není nikdy nevhodná doba. Ať už časně zrána nebo pozdě večer vždycky ho zastihneš v tomtéž rozmaru. Pořád je dobře naložen, vždycky tě rád uvidí a pokaždé ho rozesmutní, když se loučíš.
Žabža se nechová dospěle jako jeho přátelé, nýbrž jako typický šlechtic libující si v dětinských rozmarech. Pakliže si něco umane, učiní tak bez rozmyslu a často se dostane do pořádné šlamastiky. Třeba jako posledně, kdy vzal Krysulku s krtkem do své maringotky a navrhl jim, zda by s ním nepodnikli dobrodružnou výpravu. Po delší diskuzi bylo rozhodnuto. Zapřáhli koně a vydali se na dalekou cestu. Při tomto putování se jim však stala jedna nepříjemná věc. Nějací rošťáci v motorovém vozidle zabrali veškerý jízdní prostor, nemluvě o tom, že zvířata oslepili oblakem prachu, a jejich maringotka se tím pádem ocitla ve škarpě.
Krtek s krysou se snažili zachránit, co se dalo, ale vůz zůstal nepojízdný. Krysulka tedy popadla koně a vyrazila s krtkem do nejbližšího města. Žabák je celý mrzutý dohonil. Osobáčkem se dopravili na stanici nedaleko Žabštejna, kde svého přítele zavedli dovnitř hostince, aby se z toho šoku vzpamatoval. Krtek s krysou se vydali domů k řece. Tam se o den později dozvěděli, že žabák si objednal ve městě drahý motorový vůz. O ničem jiném se široko daleko nemluvilo.
Moudrý obyvatel divokého lesa
Krysulka s krtkem zažili rovněž nejedno dobrodružství v divokém lese. Ve chvíli, kdy se krtek poranil do tlapičky, objevila Krysulka na tomtéž místě doupě pana jezevce. Ten je zve ihned dál. Půjčil jim teploučké župany, usedli ke krbu, najedli se a povídali o všem možném. Zavzpomínali také na žabáka, o němž všichni vědí, že je bohatý a pořizuje si jedno motorové vozidlo za druhým, neboť je zoufale nemožný řidič a s nějakými předpisy si absolutně neláme hlavu. Měl už tolik bouraček, že může být rád, že i z této nehody vyvázl bez nějaké větší újmy.
Jezevec je zde zobrazen jako jeden z nejmoudřejších obyvatel zvířecí říše. Krysulka s krtkem věděli, proč své pochybnosti o žabákovi svěřit právě jemu. Rozhodnou se žabákovi pomoci, aby se polepšil, avšak až skončí tento zimní nečas. Oba přátelé se vrací domů ke krtkovi, krysa je jeho podzemním obydlím okouzlena.
Nečekaná návštěva a Krysulčino poblouznění
Na počátku svěžího léta přišel pan jezevec navštívit krysu s krtkem, a nutno dodat, že to se nestávalo často, aby on někoho navštěvoval. Pokaždé si totiž ostatní museli odchytnout jeho, pokud mu něco chtěli. Udivená Krysulka ho zvala dál a jezevec jim vyložil, proč přišel. Všichni tři se odebrali za žabákem, aby se pokusili o to, na čem se tehdy domluvili. Avšak Žabža se jim vysmál. Proto ho zamkli v jeho vlastním pokoji a hodlali ho držet tak dlouho, dokud nedostane rozum. Jenomže on na ně nastražil lest a unikl. Ukradl auto, svou jízdou opět ohrozil okolí, a navíc urazil policii, za což si musí v žaláři odsedět dvacet let.
Krysulka poznala krysáka mořeplavce, který omámil její hlavu svým cestovatelským životem. Zatoužila poznat onu druhou epahorkatinu, tuto nezáživnou už totiž znala. Ještě, že tu v takových chvílích máme své přátele, jako je například krtek. Chybělo málo a nemusela se vzpamatovat. Dostala z toho záchvat, ten však v zápětí přešel. Krtek jí podal tužku a několik archů papíru, aby napsala nějakou báseň, jako to dělávala dříve. Přenášela tak na papír své pocity a zážitky. Mohla tak o čemkoliv hloubat a psaním se z toho takříkajíc vypsat.
Ach, jaká moře asi leží tam za nimi, jak zelenkavá a rozbouřená je asi jejich hladina! A sluncem zalité pláže lemované bílými vilami prosvítajícími mezi olivovými háji! A bezpečné přístavy plné chrabrých mořeplavců plujících k nachovým ostrovům pro náklad vína a koření, k ostrovům usazeným uprostřed božsky klidných vodních plání!
Ve vězení se žabák seznámil s žalářníkovou dcerou, která mu nosila jídlo navíc. Povídali si často spolu a ona viděla, že Žabža je víceméně dobrák, takže mu chtěla pomoci. Díky její tetičce, která mu dala za nějaký ten peníz svoji zástěru, v přestrojení utekl. Vlakem chtěl dojet až domů, ale to už ho pronásledovala i policie.
Napravil se Žabža, či zůstal sobcem a lehkomyslníkem?
V přestrojení pradleny poznal svět zase z jiné perspektivy. Byl to zase ten ješitný bezohledný žabák, který se naparoval, jak mohl. Ošálil nejednoho džentlmena krádeží auta. Nicméně se střetl s Krysulkou, jež ho zavedla k ní domů a domlouvala mu. On si ale nenechá poradit. Informovala ho, že do Žabštejna – jeho obydlí – se nastěhovala zlá zvířata a nechtěla tam nikoho pustit. Jak tohle dopadne? Získá svůj příbytek, jenž je protkán mnohou historií, žabák nazpět? To se dočtete v poslední dvanácté kapitole s názvem Odysseův návrat.
Půvabná kniha o zvířátkách
Nejenom děti, ale i dospělí milují zvířátka. A co krásnějšího než pohádky o těchto živých tvorech je mohou potěšit? Děti s žabákem Žabžou zažijí nejednu neplechu, avšak v závěru knihy opouští tohoto hlavního hrdinu jeho ješitné chování a dozrává. Svůj podíl na tom mají určitě i jeho nejbližší přátelé: kamarádský krtek, rázná krysa a moudrý jezevec. Ani morální ponaučení knížce tedy rozhodně nechybí. Knihu do češtiny přeložila Helena Čížková, které patří velké díky za vynikající práci. Bohatá slovní zásoba dá do vínku nejednomu dítěti. Vypravování v er-formě je protkáno monology zvířat. Dozrají s touto půvabnou knihou i vaše děti?
Nazdařbůh se potloukal sem a tam a zaléval ho pocit dokonalého štěstí. Vtom stanul na břehu říčního koryta naplněného vodou až po samý okraj. A tak poprvé v životě spatřil řeku – to hladké, svíjející se mohutné zvíře, z jehož hrdla se derou hrkotavé zvuky a jež pronásleduje předměty i živé tvory a zase je s chichotáním vyplivuje, načež tuto hru vnucuje dalším a dalším novým kamarádům, sápe se po nich a oni se mu vysmekávají, aby byli vzápětí znovu polapeni a unášeni o další kus dál. Všechno bylo jedno veliké třepetání a chvění – všude samé mihotání, pableskování a jiskření, šelestění a víření, brebentění a zurčení. Krtek byl očarován, uchvácen, uhranut. Ťapkal podél proudu podoben malému děcku, jež cupitá po boku někoho, kdo vypráví úžasně poutavé historky. A když ho konečně přepadla únava, usedl na břeh. A řeka nepřestávala brebentit a hrčivě sypala z rukávu ty nejpozoruhodnější příběhy na světě, příběhy, jež se rodí v samém nitru Země, která je řece svěřuje, aby je předávala dál a dál, dokud je nepohltí nenasytné moře.
Název: Žabákova dobrodružství
Z anglického originálu: The Wind in the Willows
Autor: Kenneth Grahame
Přeložila: Helena Čížková
Počet stran: 304
Rok vydání: Praha 2011
Ilustrace: J. F. Palme
Vydalo: nakladatelství XYZ
Doporučená cena: 249 korunHodnocení: ***** (100%)