Ľudovít Bari se k houslařství dostal náhodou. V roce 1995 s ním australská televize natočila reportáž, která obletěla 82 zemí světa. Přesto své housle odmítá prodávat a na výstavě v pražských Emauzích je ukázal pouze na pár hodin.
Ľudovít Bari pocházel z hudebnické rodiny. Svůj hudební talent nemohl rozvíjet, ten výtvarný se však rozhodl nezanedbat. Proto se po vojně vyučil truhlářem a věnoval se restaurování nábytku. Vystřídal však řadu jiných zaměstnání, od jevištního technika přes recepčního až po divadelního herce. Volné tvorbě se věnuje naplno až od roku 2007.
Ľudovít Bari se nechává inspirovat přírodou, ale nejen jí. Tyto housle vznikly přepracováním tvaru lodi ze Star Treku.
Nápad tvořit housle přišel spontánně a náhodou. „Častým motivem v mých reliéfech byly housle. Mého bratrance napadlo, abych je začal vyrábět. Přišlo mi divné, vyrábět něco, co už je čtyři sta let staré…,“ říká k tomu Ľudovít Bari. Myšlenka ho však přiměla k činu, i když neměl žádné odpovídající školení. Jeho originální nástroje jsou zcela unikátní, což prozrazuje i zájem, který vzbuzují ve světě.
Stinná stránka slávy
Reportáž, kterou o jeho houslích natočila australská televize Beyond 2000 však přinesla i svou stinnou stránku. „Sice jsem se najednou dostal do povědomí mnoha lidí, ale za to se moje díla stala kořistí zlodějů. Vykradli mě a dost mě to vzalo,“ připomíná smutnou historii řezbář. Proto byly na jeho výstavě v Emauzích, která skončila 15. července, housle k vidění pouze v den vernisáže. Běžně jsou poschovávány v různých zemích po celé Evropě.
O hudební doprovod vernisáže nedávné výstavy se postaralo Tallichovo kvarteto hrající na Bariho housle.
Na vernisáži byly housle předvedeny ve celé své kráse, tedy i té hudební. Zahrálo na ně uznávané Tallichovo kvarteto. Také rockový houslový mág Jan Hrubý měl příležitost si tyto neobvyklé housle osahat a vyzkoušet. O jejich koupi uvažovala Vanessa Mae. Ľudovít Bari své housle ale neprodává.
„Já je jen půjčuji. Je o ně zájem, ale já nejsem obchodník a neumím prodávat své věci. Neříkám, že je nebudu nikdy prodávat. Někdy asi ano, ale až za takovou cenu, kterou já uznám za vhodnou,“ uzavírá toto téma autor. O svých houslích napsal knihu, která o těchto originálních kouscích prozradí víc.