2 fotky 
Jednou z nejzajímavějších kapel prvního dne letošní Pohody byli bezpochyby psychedeličtí Tame Impala. Ještě před svým koncertem se parta australských sympaťáků zúčastnila tiskové konference, na které svými odpověďmi vynikali hlavně zpěvák Kevin Parker a klávesák Jay Watson. Přečtěte si, co říkají Tame Impala na slovenskou kulturu, jaká byla spolupráce s Arctic Monkeys a jak zvládají každodenní koncertování po celé Evropě.
Tame Impala bavili na pódiu i tiskové konferenci. | zdroj: Pohoda Press Gallery
Dnes odehrajete svůj první koncert na Slovensku. Těšíte se na novou zkušenost? (podrobnou recenzi koncertu čtěte ZDE)
Kevin: Jo, tahle země je nádherná. Zatím jsme se sice skoro nikam nedostali, ale například se nám líbí, jak tady všichni dobře vypadají.
A už jste ochutnali místní pivo? O slovenském a českém pivu se říká, že je jedno z nejlepších na světě.
K: Vážně? Mně chutná, mám rád hlavně to vychlazené!
Teď ale piješ nealkoholické pivo.
K: Fakt?! Sakra!
Letos jste vydali živé EP z koncertu, které obsahuje skladby z posledního alba Lonerism. Proč jste rozhodli vydat něco takového?
K: Chtěli jsme udělat něco jiného a vyskytla se nám možnost nahrát tohle EP na koncertu v USA. Navíc když na YouTube napíšeš Tame Impala, tak ti vyjede plno videií z našich koncertů, kde zníme fakt na hovno. Alespoň pro nás, protože nám na zvuku hrozně moc záleží. Taky proto jsme chtěli udělat pořádnou živou nahrávku, ze které budeme mít ten správný pocit.
Vaše hudba má dost specifický zvuk. Avšak neunavuje vás někdy a nemáte chuť se vrhnout na něco úplně jiného?
K: Čím víc své songy hraješ, tím víc tě pomalu, ale jistě, začnou unavovat. Ale i kdyby ne, kapela se musí vyvíjet a zkoušet nové věci.
To určitě. Považujete za důležité kromě zvuku také texty?
K: Jsou pro mě strašně důležité. Při tvorbě písní nejvíc času strávím u psaní textů. Vydařený song je bezesporu kombinace dobrého zvuku a textu, jen tak dokáže vystihnout emoce a vše ostatní, co je s ním spojeno.
Tame Impala na trenčínském pódiu. | zdroj: facebook Pohody
Máte v plánu zajít na koncerty dalších headlinerů letošní Pohody?
K: Dneska hrají Kraftwerk, že? Viděl jsem, jak lidem pořadatelé rozdávají ty 3D brýle na tenhle koncert. Jsem zvědavý, jak moc 3D ta show vlastně může být. Možná teda zajdeme na ně.
Umíte si představit, že by někdy byla 3D projekce na koncertu Tame Impala?
K: Myslím, že si nemůžeme dovolit dávat všem 3D brýle. Ale kdyby se na to našetřili peníze, možná bychom do toho šli.
V současnosti jedete turné po Evropě. Až se vrátíte domů, budete nahrávat nové album?
K: Ano, určitě. Vlastně nahráváme skoro pořád, takže jde hlavně o to, kdy s tím budeme kompletně hotoví. Bohužel, ale zatím nejde říct, kdy desku vydáme.
Jak je možné, že si během tak zaplněného turné najdete ještě čas na nahrávání?
K: Řekněme to takhle. Právě teď přede mnou na stole leží desítky diktafonů a mobilů, které nás nahrávají. Je prostě možné nahrávat svou tvorbu kdykoliv a kdekoliv, včetně turné.
Váš rozvrh vypadá hodně pestře, hrajete snad každý druhý den v městech po celé Evropě. Dá se něco takového vůbec zvládat?
K: Myslím si, že takhle to prostě v současném hudebním byznyse chodí. Je to náročné, ale musíš hrát skoro každou noc.
Jay: Teďka ovšem máme plno lidí, kteří se starají o naší aparaturu, merch a další věci. Proto je tohle turné mnohem míň náročné, než ty předtím. Teď jsem si dokonce mohl zajít i do sauny!
Býváte i přesto ještě někdy na pódiu nervózní?
K: Ani ne. Hraní ne velkých festivalech je vlastně mnohem jednodušší, než vystupovat v menších klubech pro hrstku lidí. Kdybych měl teď jet do našeho rodného města a koncertovat v klubu pro 20 lidí, byl bych strašně nervózní. Ale čím víc lidí v publiku stojí, tím je to lehčí.
A stýská se vám po domově?
Jasně, skoro pořád.
Co byste označili za největší rozdíl mezi Evropou a Austrálií?
K: Hrady a kopce! Evropa je historicky a kulturně mnohem bohatší. Například místní hrad je určitě tak tisíckrát starší, než naše země.
J: Je to z velké části kvůli Angličanům, kteří dříve Austrálii spravovali. Bohužel u nás nic moc monumentálního nestavěli. A když jo, stálo to docela za prd.
K: Kámo, klídek. Já třeba mám rád australské budovy!
Ať už doma, nebo na jiném kontinentě, zažili jste při nějakém koncertu opravdový trapas?
K: Třeba když jsme nedávno předskakovali Arctic Monkeys v Londýně. Já byl hrozně nemocný a bral jsem nejrůznější prášky. Hned u prvního songu jsem doslova zapomněl asi polovinu textu, takže jsem si jen vymýšlel a nějak broukal.
J: Mě jednou během vystoupení fanoušek okřikl, že mám rozepnutý poklopec. Měl jsem ho vážně dokořán! Chtěl jsem si zachovat image a poslat ho do prdele, ale úplně to v té situaci nešlo.
Když zmiňujete Arctic Monkeys, co říkáte na to, že frontman Alex Turner hrál v rádiu váš hit Feels Like We Only Go Backwards? Je to pro vás pocta?
K: No jasně! Alex je výborný skladatel, takže když se mu nějaká skladba líbí, asi to jde o fakt podařenou věc. Vždycky jsem si říkal, že když někdo předělá tenhle song do akustické verze, bude z toho vážně velký hit. Takže jsem byl fakt zvědavý, na druhou stranu mě to ale trošičku sralo.
