2 fotky 
Mainstream – hudba, která často neurazí, ani nenadchne. Chce se zkrátka zavděčit co nejširší skupině veřejnosti. Jsou ale mezi námi tací, které taková hudba jednoduše nenaplňuje. Naštěstí je tady world music a slovenská kapela Banda, jež přichází s debutovou deskou Banda jedna.
Skupina Banda Zdroj: banda.sk
World music je označení pro hudbu, jež kombinuje tradiční melodie nejrůznějších etnik s naprosto odlišným žánrem. V případě Bandy se jedná o slovenský folklór, který je oživen současnými hudebními trendy. Vzniklo tak unikátní album Banda jedna, které si zaslouží naši pozornost. Šestnáct lidových písní zahalilo svou pravou tvář a obléklo se do masky moderní hudby. Ve většině případů spojení moderní a tradiční hudby zavání průšvihem, ale Banda našla styl, jemuž toto spojení sluší.
Musím však dodat, že tohle album se nehodí na večírek pro desítky lidí. Z hudby Bandy pryští pohoda a klid, které si nelze vychutnat ve velké společnosti. Je ideálním společníkem pár nejlepších přátel, kteří se sešli u lahvinky vína. Každá skladba poslouchače osvobodí od všedního života a zavede ho na Slovensko, do kraje někdy nehostinného, ale vždy přátelského.
Cimbál a housle dávají hudbě Bandy správný šmrnc
Správnou náladu ve mně probudily všechny mužské hlasy, jejichž polohy a barvy lahodily mému uchu. Rovněž skvělým prvkem v hudbě Bandy je cimbál. Housle a jejich jemný tón jsou dalším nástrojem, jež nemůže chybět. To, jak pánové s houslemi pracují, je obdivuhodné. Každý tón je přirozený a lehký.
Skladba Kamaráti překvapí hned na začátku alba neuvěřitelným beatem. Ten ke skladbě sedne, jako by k ní patřil odjakživa. Nasazené tempo drží i další skladby (Fazuľa, Žito, Lovy). Za zmínku stojí také Šmerc – poměrně nejistý začátek se bleskurychle mění v sebevědomé dílo s vyostřeným jazykem.
Záhrada představuje skladbu, jež má orientální nádech a k tomu úžasný text. Mariška využívá motiv z filmu Addamsova rodina, který okamžitě probudil moje smysly i zvědavost. A zklamání opět nepřišlo – zpěv se pravidelně střídá s houslovými sóly, změna rytmu dodává skladbě na zajímavosti. Ani v pomalejších melodiích se Banda neztratila – skladby jako Ďouča nebo Debrecín jsou velmi příjemným odlehčením.
Žena za mikrofonem příliš nenadchne
Při poslechu jsem se nemohla dočkat, až přijde na řadu také skladba, ve které zpívá žena – Kahanec. Bohužel jsem ale nebyla uspokojena. Nelíbila se mi barva hlasu, styl zpívání, ani melodie. Celkově mě tato skladba vytrhla z příjemné atmosféry skladeb předcházejících. Hlas Alžběty Lukáčové mě rušil, navozená pohoda byla pryč. Dalším odvážným činem je poslední skladba – Hady, ve které se objevuje rap. Musím ale říct, že v této skladbě je hezké a milé všechno, kromě onoho rapu.
Kapela přichystala skladby tak rozmanité, že si v nich každý najde to své. Tu trochu rapu, tady zase něco z jazzu a z keltské hudby – to vše zabalené v kabátě slovenského folklóru. Vypadá to trochu, jako když vařili pejsek s kočičkou, ale tenhle výsledek se s jejich dortem nedá srovnávat. Banda upekla dezerty, jež zachutnají snad každému.
Banda – Banda jedna
Vydáno: 2010
Skladby: Kamaráti, Fazuľa, Ďouča, Šmerc, Záhrada, Žito, Skala, Kamionka, Sklenica, Kahanec, Tacíček, Paše, Mariška, Debrecín, Lovy, Hady
Celkový čas: 56:36
Vydalo: Pro Etno & Pavian records
Hodnocení: 4 ****
