2 fotky 
Když před více než padesáti lety vyšel Nahý oběd v pornografickém vydavatelství, americká veřejnost jej odsoudila a žalovala autora za obscénnost. William S. Burroughs nevypráví pouze příběh feťáka plný násilí, orgií a hnusu, ale odhaluje lidskou duši v té nejbizarnější, surrealistické podobě.
William S. Burroughs byl americký spisovatel, hudebník a umělec. Zdroj: wikimedia.org
Číst Burroughsův nejvýznamnější román může připomínat užívání drog. Zmatenost, dezorientace, zesílená emocionalita a přes to všechno se nese opojný, příjemný pocit. Díky břitkému, stručnému slohu kniha ubíhá závratnou rychlostí, během níž uvidíme ty nejhrůznější snové výjevy. Nahý oběd je jedním v nejvýznamnějších děl americké literatury a upřímnou, silně expresivní výpovědí drogově závislého autora.
Feťák a teplouš
Nahý oběd vyšel roku 1959 v nakladatelství Olympia Press (stejná společnost poprvé vydala například Nabokovovu Lolitu nebo kontroverzní Příběh O). Autorem je William S. Burroughs, americký spisovatel, hudebník a malíř.
William Seward Burroughs se narodil roku 1914 ve státě Missouri. Vystudoval Harvard v oboru anglická literatura a lingvistika. Po ukončení studia cestoval, působil v mnoha oblastech a experimentoval s drogami. Byl závislý na opiu. Přestože byl dvakrát ženatý a zplodil syna, netajil se svou homosexuální orientací. Byl jedním z hlavních členů americké beat generation a mezi jeho nejvýznamnější díla patří Nahý oběd, Nova Express, Feťák a Teplouš.
Knihu Nahý oběd napsal Burroughs při svém pobytu v Maroku, konkrétně v městě Tanger. Při psaní jej nejvíce inspirovala jeho drogová závislost, kterou ještě umocňovalo marocké prostředí. Na vzniku knihy se však podíleli i jiní spisovatelé a autorovi přátelé. V úvodu knihy například Burroughs uvádí, že titul Nahý oběd pochází od Jacka Kerouaca.
„Titul navrhl Jack Kerouac. Až do mého současného uzdravení jsem vůbec nechápal, co tento název vlastně znamená. Je v něm přesně to, co vypovídají slova: NAHÝ oběd – zmrazená chvíle, kdy každý vidí, co je na konci každé vidličky.“
Další významný beatník, Allen Ginsberg byl jedním z prvních, kdo si přečetl rukopis a později vášnivě obhajoval knihu u soudu stejně jako Norman Mailer.
Soud proti obscénnosti
Nahý oběd si obdivovatele získal hlavně mezi ostatními beatníky a intelektuály v Evropě. Americká společnost na knihu reagovala pobouřením – na autora bylo podáno obvinění a ve státě Massachusetts začal jeden z největších soudních procesů spojených s literaturou.
Údajně obscénní knihu obhajovali Burroughsovi přátelé, mezi které patřil například i Anthony Burgess (autor Mechanického pomeranče) a Paul McCartney. Nejbouřlivější roky během procesu strávil Burroughs v Londýně, než bylo po sedmi letech rozhodnuto v autorův prospěch.
Pedofilie, sadismus a drogové orgie
Ano, i takto by se dalo charakterizovat Burroughsovo stěžejní dílo. Autor nešetří vulgarismy a naturalistickými scénami, které místy připomínají úryvky z díla markýze de Sade. Přesto se dílu nedá upřít vlastní poetika a originální styl. V duchu evropských dadaistů a surrealistů Burroughs při psaní využívá náhodu a volné asociace slov.
Součástí příběhu jsou i děsivé fantaskní příšery, na obrázku z filmu Davida Cronenberga. Zdroj: criterion.com
Kniha téměř postrádá příběh. Skládá se z krátkých, na sebe nenavazujících fragmentů, které mohou být čteny v libovolném pořadí. Přestože pozorní čtenáři dokážou dát skládačku příběhu dohromady, nebylo to primárním autorovým účelem. Silná expresivita, vyjádření požitku i deprese jsou hlavními přednostmi tohoto románu.
„Náboženští fanatici pronášejí z helikoptér kázání k davům a sypou jim na hlavy kamenné tabulky, popsané nesmyslnými poselstvími… Leopardí muži trhají ocelovými drápy lidi na kusy, škytají a chrochtají… Zasvěcenci kwakiutlské kanibalské společnosti uřezávají nosy a uši…“
Knihou nás provází William Lee, autorovo alter ego, feťák a dealer. V příběhu se dále setkáváme s doktorem Benwayem, který se ukáže být krutým sadistou, přestože svou pravou povahu skrývá před světem. Část knihy se odehrává ve skutečných destinacích, ale také se podíváme do takzvané Interzóny, která je zároveň dějištěm další autorovy kyberpunkové knihy Nova Express.
Burroughs je zakladatel takzvaného kyberpunku, což je specifický žánr vědecko-fantastické literatury. Tyto příběhy se obvykle odehrávají v blízké budoucnosti ve světě řízeném technologií a velkými korporacemi. Kyberpunková literatura má silnou nihilistickou a depresivní atmosféru.
Nehoda s pistolí a film
Co má tedy Burroughsova kniha vyjadřovat? Nahý oběd je intimní zpovědí drogově závislého, který nám své zážitky líčí s neobvyklým cynismem. Zároveň však řeší nejrůznější společenské problémy (například násilí a trest smrti) a bojuje proti masmédiím a útlaku.
Materiál tak náročný jako Burroughsova kniha zůstal dlouho nevyužitý pro film, jelikož se většina tvůrců domnívala, že je nezfilmovatelný. Toto změnil David Cronenberg, který v roce 1991 natočil stejnojmenný film, ten se však značně liší od knihy. Místo prosté adaptace románu přidává do filmu prvky z Burroughsova osobního života (ukazuje nám například tragickou nehodu, která se Burroughsovi stala, když se snažil své manželce sestřelit z hlavy skleničku a omylem ji zabil).
„Poznámky z dezintoxikace. Paranoia počátečních stavů při vysazení… Vše se zdá být modré… Mrtvé a ochablé, bezbarvé tělo. Noční můry při vysazení. Kavárna obložená zrcadly. Prázdno… Na něco čekám… V bočních dveřích se objevuje muž… Štíhlý malý Arab, s šedým vousem i tváří, oblečený do hnědé galábie… V ruce držím džbán vřící kyseliny… Přepaden nutkavým záchvatem ji vrhám do jeho tváře… Každý vypadá jako narkoman…“
Zdroj: BURROUGHS, William Seward. Nahý oběd. Praha: Arcadia, 1994.
