2 fotky 
Dovedete si představit, jak se žije dětem a studentům v jiných zemích? Že není vždy vše tak samozřejmé, jak se nám někdy zdá? Dnes se podrobněji podíváme, jak funguje školství ve Španělsku.
Ve Španělsku se matky brzy vracejí do práce, služeb jeslí (la guardería) využívají už v prvním roce života dítěte. Podle ankety společnosti Edenred z podzimu 2010 tak činilo 68 % rodin. Jesle jsou převážně soukromé, někdy je možné získat stipendium, které rodičům částečně uhradí výlohy. Od 3 do 6 let děti navštěvují školku (colegio preescolar), která už je ve veřejném sektoru bezplatná.
Před rokem 1990 byl španělský školský systém podobný našemu (8 let základní školy a 4 roky střední), školská reforma rozšířila povinnou školní docházku na věkovou kategorii 6 až 16 let. Na první stupeň chodí děti od 6 do 12 let, druhý stupeň (Educación Secundaria Obligatoria–ESO) trvá čtyři roky, po jeho úspěšném zakončení se získává certifikát (GESO). Přestože by docházka měla být povinná, velká část studentů ESO nedodělá (podle studie Institutu pro výzkum společenského kapitálu z května 2010 asi 32 %).
Následující dva roky žáci průběžně plní zkoušky, které dají dohromady výsledek maturity (el bachillerato). Mohou si vybrat z několika specializací (umění, věda a technika, humanitní a společenské vědy, přírodní vědy a zdravověda). Jinou variantu představují odborné, umělecké a sportovní střední školy (po skončení ESO).
Nejtěžší je dostat se na medicínu
Při přechodu na univerzitu se zohledňuje výsledek maturity (60 %), o zbytku rozhoduje vstupní zkouška. Nejhůře se dostává na medicínu, nejsnáze na filologické obory. Vysokoškolské vzdělávání není bezplatné, ale je možné zažádat si o stipendium. Platí se za jednotlivé zapsané kredity. Za tři roky studia musí Španělé nasbírat aspoň 180 kreditů, za čtyři až pět let minimálně 300 kreditů.
Po tříletém studiu obdrží titul Diplomado, Arquitecto Técnico nebo Ingeniero Técnico, za další dva roky získají tituly Licenciado, Ingeniero nebo Arquitecto. Dvouleté doktorské studium vede k titulu Doctorado. Ve Španělsku je 49 veřejných univerzit, 14 soukromých a 4 katolické.
Jak jsou na tom Španělé se znalostí cizích jazyků?
Podle výzkumu Eurostatu, který nebere v úvahu fakt, že ve Španělsku je významné procento obyvatel bilingvních, 46,6 % Španělů mezi 25 a 64 lety nezná žádný cizí jazyk. Na prvním stupni základní školy má 98 % žáků jako první cizí jazyk angličtinu, v ESO pak 94 %. To ovšem neznamená, že ji všichni skutečně ovládají. Pokud se dnes vypravíte do Španělska a budete se pokoušet domluvit anglicky, sami zjistíte, že to není jednoduché. Ve výuce druhého cizího jazyka Španělsko zaostává za EU, na prvním stupni se ho učí jen 5 % žáků, v ESO 27 %.
Zvláštní neuniverzitní způsob vzdělávání představují státní jazykové školy, kde se intenzivně vyučuje celá řada jazyků za přijatelnou cenu. Studium je rozděleno do tří dvouletých cyklů, zapsat se zde je možné nejdříve v 15 letech.
Kolik si vydělá španělský pedagog?
Podle studie Evropské komise z roku 2009 měli v letech 2006 a 2007 španělští pedagogové nejvyšší platy v Evropě vzhledem k HNP. Studie OECD z roku 2004 uvádí, že učitel s patnáctiletou praxí vydělává na prvním stupni 36 342 dolarů ročně, učitel ESO pak 40 663 dolarů a učitel přípravných ročníků k maturitě 41 552 dolarů. Je to například více než ve Švédsku. Plat univerzitního učitele závisí na jeho úvazku, jeden z nich například na internetu přiznává, že si přijde na zhruba 2 500 eur čistého měsíčně.
V čem se liší výuka ve Španělsku?
Výuka začíná později než u nás, končí mezi čtvrtou a pátou hodinou. Školní rok trvá přibližně jako u nás od září do června. Při známkování se používá desetibodový systém s desetinnými hodnotami, někdy i slovní škála. Obdržet známku nižší než pět znamená neprospět. V oblastech, kde se mluví spoluoficiálními jazyky (např. katalánština), se usiluje o to, aby se staly samozřejmou součástí výuky.
Ve Španělsku se střetává katolická tradice, spojená rovněž s Francovým diktátorským režimem, s dnešními silně laickými tendencemi (legalizace homosexuálních manželství a potratů). Diskutuje se proto o tom, zda vyučovat náboženství, nebo naopak občanskou výchovu, kterou se některé věřící rodiny snaží bojkotovat.
Kromě bezplatných státních škol existují dva typy škol soukromých. První fungují jako soukromé podniky a rodiče žáků platí školné. Druhý typ škol (concertado) je většinou církevní, škola dostává peníze od státu, část nákladů však hradí i rodiny studentů.
Na soukromých školách je běžné nošení uniforem, dokonce i děti v jeslích mají uniformní tepláčky. Ve veřejném školství se je v poslední době snaží zavést také, nebere se to ale jako povinnost.
