Výstavba mešit u nás. Ano či ne?

Koncem loňského roku proběhl unikátní průzkum veřejného mínění na téma výstavby mešit v ČR. Respondenti měli odpovědět na otázky související s fyzickou výstavbou mešit, s hodnotami tradiční křesťanské kultury nebo se vyjádřit k ochraně historických a kulturních hodnot českého národa.

Sv. Václav a mešita, Foto: Hana Chytrá, Topzine.cz, Koláž: Pavel Srb, Topzine.cz

Exkluzivní off-line průzkum provedla společnost Sanep.cz, Středisko analýz a empirických průzkumů. Celý průzkum měl být také reakcí na zářijové prohlášení prezidenta Václava Klause, který vyjádřil nesouhlas s výstavbou mešit, jelikož jejich stavba nemá v ČR tradici a vyvolal tím u muslimské komunity poměrně ostré reakce.

Konflikty mezi křesťanským a muslimským světem jsou celosvětově známým faktem, který denně plní stránky médií. Ať se již jedná o situaci na Blízkém východě, devastační důsledky náboženského konfliktu v Libanonu či desítky tisíc obětí v řadě afrických zemí. Tyto problémy se ale nevyhýbají ani evropským zemím, například Dánsko, Německo či Francie jsou nuceny stále častěji řešit náboženské konflikty, které souvisejí s nárůstem emigrantů z muslimských zemí.

Země české a islám

K jistému střetu mezi muslimy a křesťany dochází i v České republice. Stále častěji se ozývá muslimská komunita, která si přeje výstavbu mešit a uspokojení potřeb věřících. V České republice žije přibližně 15 až 20 tisíc lidí muslimského vyznání, ale pouze jeden až dva tisíce praktikuje islám pravidelně, tedy modlí se 5x denně, navštěvuje mešitu a striktně dodržuje pravidla své víry.

Podle serveru IslamCz.cz  funguje v ČR přibližně patnáct islámských modliteben, za mešity lze přitom ale považovat jen dvě, a to v Brně a Praze. Ty vznikly z iniciativy Islámské nadace v Praze a Brně, která vznikla proto, aby naplňovala potřeby praktikujících muslimů v Praze a okolí.

Vznik Islámské nadace v Praze spadá do počátku devadesátých let minulého století. Zárodek budoucí organizace se však začal vytvářet již dříve, kdy se skupina praktikujících muslimů v Praze začala scházet k pátečním bohoslužbám. První společná páteční kázání se uskutečnila již v roce 1989. V prvních letech probíhala ve skromných a provizorních podmínkách. Začínalo se v jedné školní místnosti na velvyslanectví Egypta. Pak se páteční bohoslužby stěhovaly, většinou po několika měsících až půl roce, z místa na místo.

Začátky muslimské komunity v Brně spadají už do roku 1992, kdy byla zřízena modlitebna ve sklepních prostorách v ulici Dobrovského, v Králově poli. Modlitebnu provozovala Organizace islámského centra a vedl ji imám Džafar z Bosny.

I když ateisté, přesto islám ne

Zajímavým, přesto nepřekvapujícím zjištěním je, že přestože Češi se v převážné většině hlásí k ateismu, nejsou ochotni výstavbu mešit, a tím i podporu muslimům, akceptovat. S výstavbou mešit nesouhlasí 75,2% respondentů a drtivá většina, 90,4% dotázaných zastává názor, že má smysl chránit historické a kulturní hodnoty národa před vlivem islámu.

Výstavbu mešit by uvítalo pouze 5,4% dotázaných a opět více než 60%  respondentů uvedla, že výstavbu mešit považuje za možný konec kulturních tradic a hodnot českého národa.

Betlém a mešita, Foto: Hana Chytrá, Topzine.cz, Koláž: Pavel Srb, Topzine.cz

Křesťanství je dnes vnímáno spíše jako tradice a odkaz na počátky vzniku českých zemí, je spíše spojováno s historií a klasickými hodnotami, než-li jako moderní fungující náboženství. Mešita je tedy brána jako rušivý prvek, který by tyto klasické hodnoty znehodnocoval.

Na anti-muslimské náladě také přispívají výroky předních evropských politiků a domácí politické elity, kteří podle dotázaných respondentů mají reprezentovat nesouhlas s výstavbou mešit. Lze uvést výrok německé kancléřsky A. Merkelové, která považuje multikulturalismus jako projekt mírového soužití kulturně odlišných skupin za nefunkční.