!Fotogalerie!Nejen budovu bývalého Federálního shromáždění v Praze, kterou nyní vlastní Národní muzeum, ale i další vizionářské projekty architekta Karla Pragera představuje výstava Město nad Městem. Centrum pro středoevropskou architekturu (CCEA) ve spolupráci s Národním muzeem ji uvedlo 25. února u příležitosti blížícího se desátého výročí úmrtí tohoto kontroverzního architekta.
Model výstavby Praha – Košíře Zdroj: Národní muzeum
Výstava je k vidění v samotné budově bývalého Federálního shromáždění, kterou Národní muzeum spravuje od roku 2009 a jak říká ředitel Národního muzea Michal Lukeš: „Největším exponátem je bezpochyby budova samotná. Pro návštěvníky jsou proto připraveny její prohlídky a přednášky o její historii.” K vidění jsou reprodukce materiálů k výstavbě Federálního shromáždění, počítačové animace modelu této budovy, filmové projekce, pro nejmenší návštěvníky dětský koutek se stavebnicí, interaktivní 3D model a v neposlední řadě originální modely a plány dalších Pragerových projektů.
Nenáviděná realizace
Mnohými zatracovaná ukázka brutalismu v architektuře – budova Federálního shromáždění – vznikla mezi lety 1966-1973 nadstavbou nad domem bývalé burzy. Karel Prager tu použil konstrukční prvky typické spíše pro mostní objekty než pro budovy. Bylo to revoluční řešení reflektující soudobé architektonické teorie flexibilnosti a makrostruktur.
Tento princip architekt na základě zkušeností z realizace stavby Federálního shromáždění – domu nad domem, následně rozšířil na velkolepu vizi města nad městem. Tou by se podle něj dala řešit komplexní bytová výstavba ve složitém terénu, nebo nad již existující městskou zástavbou. I tyto nakonec nerealizované návrhy výstava v jedné z místností bývalého Federálního shromáždění prezentuje. Vystaveny jsou tu plány a modely experimentální bytové výstavby v Praze ze 70. let 20. století.
[album:https://www.topzine.cz/wp-content/uploads/dm-albums/cz_praha_umeni_tk_narodni_muzeum_24_02_2011/]
Poptávka po takovýchto alternativních způsobech řešení sociálních a urbanistických problémů vyvstala přímo na základě zadání ministerstva. O to zajímavější je fakt, že v té době již byla v plném proudu panelová výstavba sídlišť. U těch se nakonec zůstalo. I přesto, že Karel Prager navrhoval struktury, které by důsledněji než panelové domy využívaly především třetí rozměr, měly by narozdíl od panelových domů i mnohem větší – až mnohasetletou životnost (100 – 300 let) a umožňovaly by modifikaci vyměnitelných buňeky interiérů, který vždy mívá životnost kratší.
Finanční návratnost jeho projektů se však kvůli technické náročnosti ukazovala na rozdíl od sídlišť v delším horizontu. Byla předpokládána na několik desetiletí a i proto se od vizí makrostruktur nakonec upustilo.
Hodnocení výstavy
Pokud budete od výstavy očekávat komplexní soubor Pragerovy tvorby, budete zklamáni. Expozice i přes svou různorodost – kdy například v horním patře jsou vystavené i sochy rozličných umělců, které Prager plánoval použít na výzdobu pláště budovy – představuje spíše jen úzký okruh impulzů, které spolu s budovou Federálního shromáždění vedly k nejzajímavějším a nejvelkolepějším architektovým vizím.
Nadstavba nad burzovním domem
Prager byl spíše než postmodernista ještě stále klasickým modernistou a i to je možná důvod proč nám dnes jeho díla i přes svou rozporuplnost postupně začínají připadat zajímavá. “Nenávist veřejnosti k budově Národního shromáždění nebyla často mířená proti samotné stavbě, ale proti instituci, která v ní sídlila.” uvádí konzultantka výstavy doktorka Sedláková. Je to paradoxní s ohledem na to, že dům byl původně projektován jako otevřený veřejnosti. Jako kulturní centrum. A je proto dobře, že tak funguje alespoň dnes – 40 let poté, co zde byl “provizorně” umístěn parlament.
Národnímu muzeu nelze upřít snaha o postupné začlenování budovy do života společnosti v duchu původního projektu. Nicméně je třeba konstatovat, že bude potřeba ještě mnoho práce a především obezřetnosti ve volbě celkové koncepce, aby výsledek nebyl nakonec rozpačitější, než v případě umístění rádia Svobodná evropa.
Výstava město nad Městem a vize Karla Pragera
Dům nad domem, město na městem, nový stavební druh
25.2. – 17.4. 2011
Nová budova Národního muzea, Vinohradkská 1, Praha 1
kurátor: CCEA – Lenka Lednická a Yvete Vašourková
Doprovodný program k výstavě:
– Křest katalogu k výstavě
– Kurátorské výklady k výstavě
– Komentované prohlídky po budově bývalého Federálního shromáždění
– Přednášky odborníků
– Prohlídky po jiných realizovaných stavbách Karla Pragera
– Filmové projekce