4 fotky 
Kdo chce zajít na velkou výstavu Karla Škréty? Snad každý, kdo má zájem o umění nebo ho alespoň nadchla obří reklama Národní galerie. Dejte si ale pozor, abyste jí neprošvihli. Končí totiž již za měsíc.
K. Škréta: Narození Panny Marie Zdroj: Národní galerie v Praze
Karel Škréta se narodil roku 1610 v Praze rodině Škrétů Šotnovských ze Závořic. Nedá se však říci, že by to byla poklidná doba. Po bitvě na Bílé hoře odchází prakticky celá rodina do zahraničí. Pro mladého malíře je to velká výhoda. Nejprve o něm máme zmínky z německých zemí, kde pravděpodobně maluje obraz Posmívání se Kristu, který je na výstavě k vidění, a který bohužel nejsem schopna považovat za jeho dílo. Toto dílo vykazuje opravdovou mistrnost a Škrétovi bylo v té době okolo 18 let a žádné jeho další dílo tuto německou školu bohužel nevykazuje.
Italská zkušenost
Putuje také do Itálie, kde se poměrně prosadí, což dokazuje Portrét Karla Škréty od Tiberia Tinelliho, benátského malíře, který má své stálé místo ve Schwarzenberském paláci. Když se pak kolem roku 1638 vrací, stává se z něj velice zámožný a schopný muž. To dokazuje i svou tvorbou. Například hlavním oltářem kostela Panny Marie před Týnem, který je na výstavě též k vidění.
K. Škréta: Podobizna řezače kamenů Dionysia Miseroniho
Výstava Vás uchvátí a možná i vyčerpá svou komplexností. Autoři se snažili představit Škrétovo dílo ze všech úhlů pohledu. Nesetkáte se tu jen s již řečenými malířovými současníky, ale i pokračovateli a dokonce s díly mnohem současnějších umělců, kteří na jeho práci reagovali.
Na výstavě se nám otevírá pohled do Škrétova života a jeho doby, a to včetně sochařských děl Jana Jiřího Bendla či architektonických návrhů. Jeho díla se zde ocitají vedle takových velikánů, jako byli Annibale a Ludovico Carracci či Bernardo Strozzi. Bohužel musím říci, že vystavovat Zvěstování z Ascoli Piceno Quida Reniho nebyla dobrá volba. Škrétovy kompozice vedle něj působí dost tvrdě. Je zde až čtyři sta děl, která pocházejí z Čech, Německa, Itálie či Ameriky.
Karel Škréta: Paris a Helena
Ze Škrétovy tvorby je na výstavě nepochybně kladen důraz na malbu, kterou silně ovlivnil zdejší prostředí. Nejvelkolepější jsou ohromné oltářní obrazy, z nichž mnohé jsou po projití nutnými restaurátorskými zásahy vystaveny vůbec poprvé. Repertoár vystavených obrazů dotváří například portréty, včetně nejznámějšího Paris a Helena. Najdeme tu ale i drobnější tvorbu, kresbu a grafiku.
Osobní hodnocení
Výstava rozhodně stojí za zhlédnutí, ale nemůžete čekat, že je bez chybičky. Ať již jde o horší nasvícení některých obrazů, nebo o organizaci. Snad i kvůli ohromnému množství vystavených děl člověk občas tápe, kudy se dát a kam jít. Informační tabule o tom, co je ve které místnosti k vidění, jsou umístěny tak, že si jich člověk nevšimne a většinou si je přečte až potom, co místnost prošel. Grafická díla jsou ve dvou uměle vytvořených pokojích, což je zajímavý nápad, ale je zvláštní, že informace k tomuto oddílu jsou pouze v jedné z místností, jako kdyby bylo jasné, že člověk půjde zrovna do té pravé. Tyto a další drobnosti bohužel ubírají velkolepé výstavě cenné body.
Obrázek a názor si můžete udělat až do 10. dubna.
Karel Škréta (1610 – 1678); Doba a dílo
26.11.2010 – 10.4.2011, 10:00 – 18:00
Národní galerie v Praze
Valadštejnská jízdárna, Jízdárna Pražského Hradu
