4 fotky 
Nezávislost a tak trochu exotika. Ti, kdo svá vysokoškolská léta prožili v bytě u rodičů, ostatním kolejní život závidí. Přesto to vždycky nemusí být zrovna idylka. Koleje jsou však stále nejoblíbenější a nejžádanější možností ubytování pro většinu vysokoškoláků. Bohužel, ne vždy se zadaří a vy koleje dostanete, a když už se tento první krok překoná, může vás ještě ledacos překvapit.
Většina vysokých škol má ve svých sídelních městech také své ubytovací kapacity. Jejich kvalita však stagnuje a některé studentské koleje zůstávají od svého vzniku takřka nedotčené (v Praze jsou to například ubytovny na Strahově nebo na Hvězdě). I když to stále není velká sláva, Správa kolejí a menz UK se třeba snaží ubytovaným na koleji Kajetánka na pražském Břevnově život ulehčit alespoň drobnými úpravami společných kuchyněk či malováním pokojů.
Studenti se ale shodují, že za téměř tři tisíce měsíčně za dvoulůžák by mohly být k dispozici ještě alespoň funkční pračky a použitelné prádelny. Pozitivní je ale to, že se na pokojích většinou už nebydlí po pěti šesti, jak to bylo dřív běžné. Namísto toho vás čekají pokoje pro dva, pro tři, tzv. samotky pro jednoho, nebo společné buňky, kde dva pokoje (po dvou lidech) sdílí společnou koupelnu a někdy i kuchyňku.
Kdo má šanci?
O koleje se může přihlásit každý přijatý student vysoké školy, která ubytování na vlastních kolejích nabízí. Jejich kapacita však všechny uchazeče nepojme, a proto podle nepsaného pravidla dostávají přednost prváci a pak ti, kdo bydlí dál než ostatní (většinou se mluví o takové vzdálenosti, kterou je nemožné překonávat dvakrát za den). Jednoduše řečeno, pokud chcete studovat v Praze a pocházíte z Ostravska, bát se nemusíte, mladoboleslavští či Tábořané ano.
Ve vyšších ročnících vám mohou pomoci i dobré studijní výsledky. Některé vysoké školy je přepočítávají na plusové body, které vám mohou pomoci získat preferovanou kolej na úkor vašich studijně horších spolužáků. Vysoké školy vypisují první kolo přiřazovacího řízení ze začátku letních prázdnin. Tento termín si pohlídejte!
Na starobylé nebo hypermoderní komplexy ze zahraničí zapomeňte! U nás to jsou hlavně paneláky, Zdroj: kam.cuni.cz
Ubytování na kolejích se dá sehnat i během akademického roku, ale vybírat už si nemůžete. Koleje největší tuzemské univerzity v Praze oficiálně nabízejí jen pár desítek volných míst (Hvězda, Větrník, Kolej Arnošta z Pardubic). Jak se ale mezi studenty šušká, jsou i takoví umělci, kteří vám za nějakou tu odměnu jsou schopni sehnat klíče za pár hodin.
Kluci s holkami, Češi s Araby
Na kolejích se už dávno nehledí na obsazení pokojů a buněk. Celkem běžně spolu bydlí holky a kluci dohromady. Chcete-li bydlet se svou drahou polovičkou, bude vás to sice možná stát pár lahví pálenky či vína pro méně ochotné a dříve zapsané spolubydlící, ale svého cíle nejspíš legální výměnou dosáhnete.
Správa kolejí má také zjevně zájem o zdokonalování vámi studovaných cizích jazyků, a tak se může stát, že buňku nebo pokoj budete sdílet se studenty ze zahraničí. Často to jsou Rusové, Arabové či Slováci. Dříve se ještě hledělo na rozdělení kolejí k jednotlivým fakultám. To už je ale dnes také minulostí. Na zmiňované Kajetánce, která je vnímaná jako kolej mediků, se dnes setkáte s celou řadou právníků, žurnalistů, fyzioterapeutů a dalších.
Nové kontakty, nová přátelství, nové zkušenosti… Zdroj: spartanpartners.msu.edu
Jak to na kolejích chodí
Koleje máte. Pokoj taky. Kufry sbalené. Co vás teď ale opravdu čeká? Sednete si se spolubydlícími? Nebude se vám přece jen chtít přejít na privát? Před vlastním nastěhováním vás asi napadne leccos, když to ale nevyzkoušíte, nikdy nepoznáte, jak to všechno (ne)funguje!
„Na koleji bydlím už tři roky a o tom, že bych se stěhovala na privát, jsem vlastně nikdy vážně neuvažovala. Mám stále stejnou spolubydlící a docela nám to klape,“ říká o svém kolejním životě právnická elévka Jířa, která obývá už třetím rokem různá patra Kajetánky.
Kolej za privát už před rokem s radostí vyměnila jednadvacetiletá Eliška, která studuje v Praze žurnalistiku: „Dostala jsem možnost bydlet se sestrou, která se do Prahy přestěhovala, a jevilo se mi to jako mnohem pohodlnější a příjemnější varianta bydlení.“
Jak to vypadá uvnitř kolejí na Petrské, Zdroj: kam.cuni.cz
Eliška má zkušenost i s kolejí, a tak může přesně popsat, co jí nejvíce vadilo: „Na koleji jsem bydlela rok a vlastně jsem v tom pro sebe neviděla žádné výhody. Ale chápu, že někteří lidé ocení bydlet pod jednou střechou se svými spolužáky. Já ne, jejich mejdany na chodbách mě spíše obtěžovaly. Navíc se mi hnusily například společné sociálky na chodbách.“
Eliščina kamarádka ze školy Lucka má ale úplně jiný názor: „Kolej, která je od centra 15 minut tramvají, je o dost levnější než privát ve stejné lokalitě.“ Za dvoulůžkový pokoj na koleji v Tróji zaplatí asi tři tisíce za měsíc. K tomu se přidá ještě dvacka za notebook a sto korun za připojení k internetu.
Právě Lucka je ráda, že má kolem sebe spolužáky, a jak sama říká, je tak v centru dění. „Se spolubydlou vycházím perfektně, teď vlastně i se sousedkami na buňce. Ale loni se nám to vedle docela točilo. Jeden čas tam byli i Arabové a to bylo horší. Oni jsou docela družní, takže i když na tom pokoji bydleli jen dva, občas jsem jich v kuchyňce potkala i osm naráz! Navíc si s sebou asi přivezli i svoje zvyky a tradice a odmítli se zúčastňovat úklidu, věčně kouřili vodní dýmku, uhlíky rozpalovali na plotně a popel nechávali po celé kuchyni a byli i dost hlasití,“ popisuje své zážitky Lucka, ale zároveň dodává, že jí na koleji vlastně nic nechybí.
