Vysoké školy v USA jako součást tržního hospodářství

Prestižní ekonomický magazín The Economist nevidí na kapitalistickém principu fungování školství nic špatného, prý to přispěje k lepší efektivitě. Nicméně zkušenost ve Spojených státech ukazuje různá úskalí tohoto systému. Čtěte v překladu článku tohoto týdeníku.

Zničí Obama soukromé školy? Zdroj: alumni2.wordpress.com

„Až donedávna jsem se domníval, že už nikdy nebude existovat taková příležitost zaplést se do oblasti tak společensky destruktivní, jako je trh s hypotečními zástavními listy,“ řekl v červnu v americkém Kongresu Steve Eisman, manažer investičních fondů, který na finanční krizi vydělal spoustu peněz machinacemi s akciemi bank. „Mýlil jsem se. Pro profitní vzdělávací průmysl se ukázal být mu v tomto roven.“

Americké univerzity, které na vzdělávání vydělávají, jsou pod palbou a Obamova vláda na ně připravuje nové přísné regulace. Přestože vzhledem k nedávným skandálům by vysoké vzdělání mělo být lépe kontrolováno, diskriminace ziskového sektoru by mohla napáchat škod ještě víc.

Stále převládá názor, že zisk je pro vzdělávání, jakožto oblast vysoce ušlechtilou, motivem morálně příliš nízkým. Dokonce britští konzervativci, ačkoli se předpokládá, že by měli zavést radikální reformy ve vzdělávání, nedovolí univerzitám zaměřeným na zisk dostat finanční podporu od státu. Amerika je více liberální; na rozdíl od státních a neziskových univerzit se ziskovkám překvapivě dařilo. Ve školním roce 2008/09 se ve zhruba 3000 univerzitách tohoto typu vzdělávalo 3,2 milionu studentů – to je o 59 % více než tři roky předtím a 11,7 % všech studentů.

Kámen úrazu

Nicméně nedávné zprávy vydané vládou ukazují, že některé z těchto škol fungují na znepokojivě známém obchodním principu: chrlení produktu nízké kvality, který si lidé kupují na úvěr podporovaný státem. Dle amerického ministerstva školství většina studentů na spoustě z těchto univerzit neplní závazky dané touto půjčkou. Obdobně šetření vládní účetní organizace zjistilo, že dokonce vedení ziskových univerzit, jako Kaplan a University of Phoenix, se zapletlo do ošemetných praktik náboru studentů a jejich ponoukání, aby si vypůjčili na svá studia obří sumy peněz.

Mezi nejvíce diskutabilní z nových pravidel, která mají vejít v platnost 1. listopadu, je požadavek návratnosti. Státní půjčka bude poskytnuta jen na ty studijní programy, kde většina minulých studentů splácí své půjčky. Ziskovky tvrdí, že mají velké procento odpadlíků, protože jejich studenti jsou chudší než ti ve státních a neziskových školách a že toto pravidlo znepřístupní vysoké vzdělání chudším lidem. Don Graham, šéf Washington Post Company, která vlastní Kaplan, navrhl, že by soukromé univerzity měly zaplatit všechny náklady, pokud se student rozhodne ukončit studium během prvního roku, aby tak byli eliminováni všichni špatní herci.

Přínos ziskovek

Soustředit bychom se měli na kvalitu vzdělání, ne druh vlastnictví. Všechny druhy škol se zdají být zapleteny do nepoctivých praktik. Mělo by se s nimi nakládát stejně. Dobrá pravidla – jako to pana Grahama – by měla být aplikována jak na ziskové, tak neziskové univerzity. Pokud se bude zvláštní pozornost věnovat jen ziskovkám, vzniká riziko, že studenti (a vůbec Amerika) přijdou o výhody z inovace a efektivních nákladů, které do oblasti vysokého vzdělání přinesl právě motiv zisku. To by skutečně mohlo být společensky destruktivní.