Obliba severské krimi stále stoupá. Napínavé detektivní zápletky a mrazivé pocity jsou zkrátka čtenářsky oblíbené. Jak se ovšem v množství severských thrillerů vyznat? Co stojí za to si přečíst? Přinášíme výběr toho nejlepšího.
Severská krimi přináší do detektivního žánru, jemuž jinak dominují vznešené anglické detektivky, především mrazivou atmosféru a syrové zobrazování brutality. Právě to pomohlo severskému thrilleru vymezit se proti anglickým protějškům, zároveň ale občas přenáší po anglicku dobře vystavěnou zápletku ze světa lordů a venkovských sídel do drsných podmínek severu.
Drsná krimi versus skutečnost
Drsnost severských detektivek netkví v počtu mrtvých, nýbrž v syrově podaném obrazu provedených zločinů. A možná že situace plné brutálních útoků na dětský tábor, školu či diváky v kině naopak vyvolávají pocit, že brutalita zločinů je bližší a skutečnější než lord s orientální dýkou v zádech.
Skutečnost paralely literárního světa severské krimi a reality samotné je děsivá. Nejhrůznější totiž není fikční, ale skutečný svět.
Mezi zvučná jména severské detektivky patří rozhodně i Jo Nesbø. Když se v knihkupectvích objevila kniha Nemesis, tak si všichni libovali, že objevili výtečného autora. Jenže knihy Jo Nesba u nás vyšly už koncem devadesátých let, a to věděl jen málokdo.
Proč Jo Nesbø vzbudil fenomenální ohlas až teď, i když jeho knihy vycházejí na přeskáčku? Jedná se snad o klasický případ toho, jak se autor svezl na vlně Stiega Larssona?
Svezl se snad Jo Nesbø na vlně popularity Stiega Larssona? Foto: Barbora Babčanová
To však nic nemění na tom, že očekávání od knihy Nemesis byla veliká. Skvělá propagace provází i další knihy jako například Pentagram, Lovci hlav, Spasitel nebo Sněhulák. Není divu, že tyto tituly mizely z pultů knihkupectví rychlostí blesku. Nesbø ve svých knihách dokazuje, že je dobrým autorem, umí navodit atmosféru a skvěle vystavět zápletku, která nepůsobí ani trapně ani nedomyšleně. Nutno však dodat, že Nemesis, kolem které byl největší mediální kolotoč, byla tak trochu zklamáním.
Záhadné zmizení na severském ostrově
Mezi další představitele severské krimi patří i Johan Theorin, který byl zcela nečekaně přirovnáván ke Stiegu Larssonovi. Na pultech knihkupců se objevila jeho kniha s názvem Mlhy Ölandu.
Dosahuje však Theorin Larssonových kvalit? Rozhodně ne. Jsou jeho knihy poutavým thrillerem? Určitě ano, ale hodí se jen pro zimní večery, kdy se chcete zachumlat pod peřinu a vychutnat si mrazivou atmosféru. Stačí to?
Záhadné zmizení malého chlapce, kde se po čtyřiceti letech vynoří zcela nové skutečnosti, je určitě poutavé. Nejen že zápletka je smysluplně dotažena až do konce, ale její rozuzlení dokáže překvapit, protože Theorin drží čtenáře v napětí až do posledního písmene.
Bestie z Dánska
Dánská krimi sourozenců Liselotte a Sørena Hammerových s poutavým titulem Bestie uvnitř ve finále nevzbudila až tak velký ohlas, což je vlastně škoda.
Autoři se se zobrazováním brutality rozhodně nemazlí a svou krimi obohatili o další rozměr, a to morální stránku spravedlnosti. Často se stává, že justiční systém selhává, má však jedinec právo vzít spravedlnost do vlastních rukou? Bestie uvnitř je v tomto smyslu více než krimi, je téměř až psychologickou analýzou myšlení člověka. Přitom slušnou kriminální zápletku rozhodně nepostrádá.
A jak je na tom slavný Stieg Larsson nebo Lars Kepler? Kdo koho kopíruje? Se severskou krimi se roztrhl pytel. Poradíme, jak vybrat to nejlepší.
Autorkou textu je Karolína Jelínková