2 fotky 
Se sněhem je to již tradičně bída, ale teploty občas spadnou i pod bod mrazu. A kdy jindy se naskytne příležitost k tomu, abyste trávili dlouhé hodiny zachumlaní u hrnku dobrého čaje s pořádně objemnou knihou? Proto jsme vybrali deset knih, které se pro tyto okamžiky hodí nejvíce.
Není nad to užívat si zimní den pohledem z okna teplého pokoje, nejlépe s dobrou knihou na klíně. Zdroj: sxc.hu
Michael Cunningham: Domov na konci světa
Michael Cunningham je známý především díky románu Hodiny. V jeho stínu však bývají zapomenuty autorovy další, neméně kvalitní knihy. Domov na konci světa je příběhem o lásce, která se vzpírá všem tradičním škatulkám a bere na sebe nekonečné množství podob.
„Tak trochu jsme doufali, že jednou třeba potkáme lásku, ale moc jsme se s tím netrápili, protože se nám zdálo, že na to máme ještě spoustu času. Láska nám připadala jako něco příliš definitivního, a proto nezajímavého, a byla to přece láska, co zruinovalo naše rodiče. Láska je odsoudila k životu naplněnému hypotečními splátkami a opravami domu, k nezajímavému zaměstnání a k brouzdání po rozzářených uličkách supermarketu ve dvě odpoledne. Doufali jsme v lásku jiného druhu, v lásku, která by si uvědomovala naši lidskou křehkost a promíjela nám ji, a přitom nijak nezmenšovala naše velkorysejší představy o sobě samých. Připadala nám docela dobře možná. Nebudeme-li o ni příliš úporně usilovat, nebudeme-li kvůli ní panikařit, může se stát, že nás taková vysněná, obohacující láska doopravdy jednou potká. Pokud si dokážeme někoho takového vůbec představit, pak taková osoba určitě někde existuje. A mezitím nás musí uspokojovat sex.“
Jonathan a Bobby jsou přátelé od dětství. Dospívají v euforických šedesátých letech, kouří marihuanu a jako celá jejich generace sní o Woodstocku. Vztah mezi nimi však nezůstane jen u přátelství. Jejich cesty se rozdělí, aby se znovu sešli, tentokrát však ještě se ženou Clare, která jejich osudovou trojici doplní. Má však tento vztah naději fungovat? A jaké budou jeho důsledky?
Markus Zusak: Zlodějka knih
Zlodějka knih, dívka Liesel, žije v Německu v době druhé světové války. I když nepatří k pronásledovaným, v jejím životě není mnoho místa pro radost. Vychovávají ji pěstouni, příliš nerozumí světu kolem sebe, a navíc se denně setkává s nespravedlností a hrůzou války. Přes to všechno ale najde skulinku, kterou každodenní realitě uniká. Knihy.
S Liesel a jejím dětským pohledem na válečné období nás seznamuje vskutku neobvyklý vypravěč, a to Smrt. Ale není taková, jaká se na první pohled zdá být. Přečtěte si tento dojemný příběh, který vás nejednou rozbrečí, a uvidíte sami, že tam, kde bychom čekali krutost, můžeme najít vřelost – a naopak.
Pascal Mercier: Noční vlak do Lisabonu
Inspirativní příběh o tom, že na změnu není nikdy pozdě a že podnětem k ní se může stát i zdánlivá maličkost. Právě takovou osudovou proměnou prochází hrdina Nočního vlaku do Lisabonu, profesor klasických jazyků Gregorius.
„Gregorius seděl po jídle před prázdným talířem a dýmajícím šálkem kávy a měl pocit, že v celém svém životě nebyl tak bdělý jako teď. A připadalo mu, že to není záležitost odstupňování, jako když někdo pomalu setřásá spánek a je čím dál bdělejší, až už je tu zcela přítomný. Bylo to jinak. Byl to jiný, nový způsob bdělosti, nový způsob bytí na světě, o němž dosud nic nevěděl. Když se objevilo Gare de Lyon, vrátil se na své místo, a když potom položil nohu na nástupiště, připadalo mu, že poprvé vystupuje z vlaku při plném vědomí.“
Jeho život měl vždy jasný řád, a popravdě – nebyl moc zajímavý. To se ale jednoho rána změní díky setkání s portugalskou ženou, jež odstartuje jeho proměnu v člověka, který miluje život a dokáže si ho vychutnat.
Antoine de Saint-Exupéry: Citadela
Stejně jako Exupéryho Malý princ i Citadela je kniha plná perel. S trochou nadsázky se dá říct, že co odstavec, to skvělá myšlenka. Nečekejte žádný ucelený příběh, který budete sledovat od začátku až do konce.
Malý princ uchvacuje každou generaci čtenářů, ale nesmíme zapomínat i na další díla autora., Zdroj: TOPZINE.cz
Jde spíše o fragmenty a postřehy, které se týkají nejrůznějších oblastí lidského života a otázek jeho smyslu. Je to kniha, ke které se budete chtít vrátit. Máte-li v sobě alespoň trochu filozofického ducha a rádi rozjímáte, pak určitě nebudete zklamaní.
Erich Segal: Doktoři
Neuvěřitelně poutavé čtení, to jsou Doktoři od Ericha Segala. Příběh několika postav, které pocházejí z rozličných prostředí, ale v jednom místě se jejich cesty protnou – stávají se spolužáky na Harvardu, kde studují medicínu. Nejrůznější osudy a nejrůznější životní fáze, kariéra i osobní život, zklamání i happy end. Doktoři jsou pestrou mozaikou životních osudů, kvůli které nepůjdete spát a vydržíte číst až do rána.
Umberto Eco: Pražský hřbitov
Při čtení Pražského hřbitova je těžké ubránit se pocitu, že se jedná o skutečnou historickou knihu a napětí na čtenáře čeká od začátku až do konce. Většina postav navíc skutečně žila. Stejně tak vykreslení Paříže předminulého století a všech událostí působí věrohodně. Hned na začátku v jedné pařížské hospodě se objevuje slavný Sigmund Freud, dále například Alexander Dumas, Napoleon III. a další.
Čtěte také: Umberto Eco: Jméno růže. Když tajemství zabíjí
Ale má to jeden háček – hlavní postava, podvodník Simonini či Abbé Dalla Piccola, je zcela fiktivní. Navíc trpí poruchou rozdvojené osobnosti, a tak se vyprávění víc a víc zamotává. Stěžejním bodem příběhu je nenávist k Židům a události, které později vedli ke vzniku antisemitismu. Ecovo vyprávění je skutečně barvité, a tak ani nepostřehnete, že se i přes velký počet stran blížíte ke konci.
Ivan Alexandrovič Gončarov: Oblomov
Ruské romány s desítkami postav a několika stovkami stran jsou pro dlouhé zimní večery jako stvořené. Gončarovův Oblomov vypráví o osudu muže, kterého zabije jeho vlastní povaha.
„Na deset míst za jeden den – nešťastník!“ uvažoval Oblomov. „A to je život!“ mocně pokrčil rameny. „A kde zůstane člověk? Proč se tak tříštit a namáhat? Není to ovšem vůbec špatné, podívat se do divadla nebo se zamilovat do nějaké Lydie… Je milounká! Trhat s ní na venku květiny, projíždět se – to je pěkné; ale na deset míst za jeden den – nešťastník!“ usoudil, obrátil se naznak a radoval se, že nemá tak pošetilé touhy a nápady, že se netrmácí, ale tadyhle leží a zachovává si svou lidskou důstojnost i svůj klid.
Gončarov tento rys v knize označuje jako oblomovštinu. Ilja Oblomov je sice hodný a dobrosrdečný, ale zároveň ztratil chuť k životu a je neskutečně líný. Veškerá činnost mu připadá zbytečná, tento postoj nezlomí ani láska.
Radka Denemarková: Kobold
Kobold, to jsou dvě knihy v jednom: Přebytky něhy (O vodě) a Přebytky lidí (O ohni). Příběh je od začátku zahalený mlhou a je těžké odhadnout, co je realitou a co pouhou iluzí.
Mimořádná spisovatelka s výjimečnou inteligencí a talentem., Zdroj: TOPZINE.cz
Přebytky něhy sledují osud dvou lidí, křehké Helly a krutého Kobolda, líčí domácí násilí, nepochopitelnou závislost a nemožnost úniku. Přebytky lidí jsou pak jakýmsi volným pokračováním další generace, Koboldovy nevlastní dcery, která jako matka samoživitelka bojuje se společností. Nelehká témata, která jsou navíc podaná z jiného úhlu pohledu, než na jaký jsme zvyklí.
Hermann Hesse: Stepní vlk
Stepní vlk, napůl zvíře, které je ovládáno pudy a vášní, na druhé straně spořádaný, konvencemi svázaný člověk. Psychologický román o tom, kolik různých podob se v nás může ukrývat a jak je těžké se s nimi sžít.
„Čára osudu je u tohoto typu lidí vyznačena tím, že je pro ně sebevražda tou nejpravděpodobnější smrtí, alespoň v jejich představách. Předpokladem tohoto ladění, které je téměř vždy patrné již v raném mládí a které tyto lidi provází po celý život, není snad obzvláště malá životaschopnost, naopak lze mezi „sebevrahy“ najít mimořádně houževnaté, dychtivé a průbojné povahy. Ale tak, jako jsou povahy, které mají i při sebemenším onemocnění sklon k horečkám, tak povahy, kterým říkáme sebevrazi, a jež jsou velmi vnímavé a sentimentální, mají sklon při sebemenším rozrušení intenzivně se oddávat představám o sebevraždě.“
V knize Stepní vlk se Hesse zabývá mnoha zásadními tématy – otázkou smyslu života, proměnou osobnosti, sebevrahy, ale také sexualitou a halucinacemi. Jak se s těžkostmi života vyrovná Harry Haller, tedy onen stepní vlk? Proměna, kterou podstoupí, bude vskutku magická.
Jack Kerouac: Maloměsto, velkoměsto
Že znáte romány Jacka Kerouaca jako své boty a nic vás na nich nemůže překvapit? A četli jste už román Maloměsto, velkoměsto?
Čtěte také: Vize Codyho je nadčasově sestavenou mozaikou. Jejím autorem je Jack Kerouac
Od jeho zbylé tvorby se totiž značně liší. Nejen že v knize chybí zběsilé popisy pijáckých nocí, cestování, přespávání v horách, meditace či jazz. Dokonce i samotná forma knihy je konvenčnější, nejde o žádné spontánní psaní. Příběh je překvapivě propracovaný, popisuje osudy osmi sourozenců, kteří se potýkají s nejrůznějšími problémy. Téměř všechny postavy mají své reálné předobrazy, a to především z řad spisovatelovy rodiny a přátel.
