Namísto odloženého školného přichází vládní koalice s návrhem zápisného. Zatím však nepředložila dostatečné informace a bojuje s nedostatkem času i se studentskými iniciativami.
Studenti by mohli již na podzim zaplatit zápisné až 3 500 korun, Foto: Milan Horní, TOPZINE.cz
Prvním větším impulsem pro zavedení zápisného byl poněkud zoufalý krok bývalého ministra školství Josefa Dobeše, když na konci února ustoupil vlně protestů proti zavedení odloženého školného. Původní sazba zápisného měla činit kolem 2 200 korun za každý započatý semestr.
Čtěte také: Ministr Dobeš končí. Kvůli škrtům nebo tlaku zvnějšku?
I tento návrh se však setkal s okamžitou kritikou ze strany opozice a zejména iniciativy Za svobodné vysoké školy. Zápisné podle nich na jedné straně vysokým školám vůbec nepomůže, na druhé straně finančně zatíží studenty. Ucelený návrh finanční pomoci studentům je přitom stále ve hvězdách.
Jako bonus chtěl Dobeš, aby studenti, kteří prodlužují standardní dobu studia, zaplatili až 26 000 korun navíc. Vysoké školy přitom již nyní vyžadují poplatky po studentech, kteří překročí jeden bezplatný rok nadstandardní doby studia. Ministr si od těchto peněz sliboval podporu pro talentované studenty a jejich lepší přístup k vysokoškolskému vzdělání.
Další návrh zatíží studenty, podfinancování ale také nevyřeší
Minulý měsíc na návrh navázala také současná vláda Petra Nečase, již bez ministra školství. Podle ní by studenti měli platit školné od zimního semestru 2012/2013. Sazbu přitom zákonodárci navýšili na 3 000 – 3 500 korun. Ta by měla být stejná nebo velmi podobná pro všechny studující, bez ohledu na to, na jakém oboru či fakultě studium nastoupí.
Otázkou zůstává, zda budou zápisné platit všichni studenti nebo jen studenti prvního ročníku. V případě, že by platili všichni studenti, znamenalo by to pro vysokou školu celkový příspěvek přibližně ve výši jedné miliardy korun. Při zatížení prvních ročníků by potom škola vydělala kolem 300 milionů korun. Pohledem jednoduché matematiky můžeme vidět, že podfinancování vysokých škol v rozsahu 2,8 miliardy se tímto způsobem nevyřeší ani z poloviny.
Petr Gazdík (TOP09) k tomu řekl deníku Právo, že by se zápisné mělo týkat pouze nových studentů. Akademická obec se však zatím k celé věci staví skepticky. Jejím představitelům chybí zejména potřebné informace o způsobu výběru zápisného či účelu jeho použití (jakou část příspěvku lze použít na stipendijní fondy a jiné).
Chybí dostatek času i potřebné informace
Akademici jsou také přesvědčeni, že nebude možné celý návrh připravit a schválit do začátku zimního semestru. Na některých školách totiž již v průběhu června, tedy za měsíc, začínají zápisy ke studiu pro akademický rok 2012/2013, ve kterém již má zápisné platit. Další nesrovnalostí je fakt, že v legislativě o vysokých školách neexistuje zápis do každého semestru, pouze do jednotlivých ročníků. Vybírat každý semestr příspěvek s označením zápisné se tedy zdá být poněkud nelogické.
Čtěte také: Týden neklidu skončil. Požadavky studentů vyslyšeny nebyly
Největším úskalím zavedení zápisného je fakt, že jeho celkový dopad na rozpočet vysokých škol se bude odvíjet od počtu přijímaných studentů. Může se tak stát, že školy budou nabírat co nejvíce studentů na úkor kvality přijímacího řízení, aby získaly co nejvyšší příspěvek.
Za svobodné vysoké školy se demonstrovalo i s odboráři
Na celý návrh rychle zareagovala iniciativa Za svobodné vysoké školy, která 16. dubna odsoudila zápisné i vládní reformy dalším týdnem protestů a happeningy. Těmi v podobném duchu navázala na Týden neklidu z konce února.
V sobotu 21. dubna se navíc její zástupci a sympatizanti připojili k rozsáhlé demonstraci odborů a dalších občanským iniciativ s názvem Stop vládě. V celém návrhu vidí především ohrožení dostupnosti vzdělání pro uchazeče z nižších sociálních vrstev.
