2 fotky 
Skladba Edison (1928) spadá do poetistické éry Nezvalovy tvorby a vyšla ve sbírce Básně noci (1930). Tuto lyrickoepickou báseň o pěti zpěvech Nezval napsal za pouhé čtyři dny.
Edison patří k Nezvalovým nejznámějším dílům a právě postavu světoznámého amerického vynálezce si básník vybral k zobrazení lidské odhodlanosti a pracovitosti.
Vítězslav Nezval (1900–1958) je jedním z nejvýznamnějších českých básníků. Podílel se na založení nového uměleckého směru poetismu. Jeho tvorba prošla několika vývojovými etapami: proletářským uměním a poetismem, postpoetismem a surrealismem a konečně obdobím ovlivněným politickou situací.
Poetismus je umělecký směr vyskytující se pouze v české literatuře, ale byl ovlivněn futurismem či kubismem. Zakladateli a mluvčími byli právě Vítězslav Nezval a literární kritik a teoretik Karel Teige.
Poetismus reaguje na proletářskou poezii. Autoři chtějí pro utrápeného člověka zachránit všechny krásy světa. Inspirují se velkoměstem, jsou okouzleni technikou, barvami, světlem, dálkami a exotikou. Básně jsou hrou se zvuky, rytmem, rýmem, mnohovýznamovými slovy a asociacemi.
Vy nejste hráč! Vy jste sebevrah!
Děj básně se odehrává v Praze na konci února. Básník vypráví, jak se jednu noc procházel po mostě Legií a uviděl muže, jenž chtěl skočit. Ptal se ho, kdo je a muž odpověděl: „Nikdo, hráč,“ načež básník reagoval slovy: „Vy nejste hráč! Vy jste sebevrah!“
Příběh začíná v Praze.
Lyrický subjekt cítil z hráče smutek, beznaděj a úzkost. Vzal ho s sebou domů, avšak když doma rozsvítil, hráč byl pryč. Ptal se sám sebe, jestli se mu to jen nezdálo. Přemýšlel, zda vlastně on sám může být tím hráčem. Nakonec si vzal staré noviny, ve kterých byl článek o Edisonovi a jeho novém vynálezu. Sršela z něj radost ze života.
Edisonův život
Ve druhé části subjekt vypráví o životě T. A. Edisona a o jeho otci, který býval krejčí, švec a drvoštěp. Popisuje, jak Edison rostl – začal se zajímat o Darwina, chemii a fyziku. Poté prodával noviny, zkoušel ševcovinu a jednou zachránil před jedoucím vlakem syna přednosty stanice.
Jednou jsi se náhle vrhl pod kola
Ani živé duše kolem dokola
A už vlečeš chlapce mezi nárazníky
Zachránils mu život vezmi si mé díky
Přednosta mu poté nabídl práci telegrafisty. Edison byl stejně nestálý jako jeho otec a snažil se najít své místo v životě. Druhý zpěv je objektivní částí básně.
Edisonovo dobrodružství
Ve třetím zpěvu se líčí, jak Edison viděl svůj život. Vynalézání věcí bylo pro něho životním dobrodružstvím. Třebaže ostatní lidi to nijak nezajímalo, on to viděl jinak. Lidé začali používat jeho vynálezy a konečně dosáhl úspěchu.
Lyrický subjekt Edisona přirovnává k hazardnímu hráči, protože si hraje se svými vynálezy a neví, jestli jsou k něčemu dobré, ale je na vynalézání závislý. V této části autor oslavuje práci, tvůrčí činnost a život samotný.
Svět si hraje s vaším ušním bubínkem
Stáváte se elektrickým pramínkem
Fonomotory a mechaničtí ptáci
Vzlétají až k hvězdám odkud se k vám vrací
Jako k ptáčníkovi z horu předměstí
Hlásajíce vaši slávu z návěstí
Spáváte pět hodin denně vám to stačí
V tom se podobáte hazardnímu hráči
Vrcholem básně je čtvrtá část, která pojednává o pomíjivosti života. Přirovnává Edisonovo dobrodružství vědy ke svému dobrodružství poezie. Opěvuje lidi s cílem, kteří využili své šance, například: Newton nebyl první, na koho spadlo jablko, ale první se začal zajímat, proč se tak stalo. Takto zmiňuje i další a mezi nimi i Edisona.
Až se člověk dostane do stádia, kdy má pocit, že jeho život nemá smysl, měl by si vzpomenout na okamžik, kdy byl šťastný a kdy jeho život smysl měl a znova se do této nálady dostat.
V poslední subjektivní části se vracíme zpět na začátek. V posledních slokách je shrnuta celá báseň – naše životy samotné jsou nám dobrodružstvím a není třeba jej vyhledávat.
Poetistické rysy
Nejvýraznějším rysem poetismu v této básni je odkaz k vynálezům, cestování, oslava života a celkové optimistické vyznění. Dále také chybějící interpunkce v celém textu. V básni lze vypozorovat také asociativní vázání myšlenek, používání anafor (opakování stejných slov na začátku veršů), metafor, personifikací či zvukomalebných pasáží.
Báseň Edison je i přes chybějící interpunkci velmi čtivá, dobře pochopitelná a přesto ponechávající dostatečný prostor pro čtenářovu interpretaci.
Zdroj: NEZVAL, Vítězslav: Básně noci. Praha: Mladá fronta, 1999.
