Maďarská krajina je překvapivě úrodná, co do pěstování vinné révy. Kvalitní maďarská vína si pomaličku a jistě nacházejí svou cestu na světové trhy. Prozkoumejte úrodné oblasti a typy maďarských vín!
Už francouzský král Ludvík XIV. prohlásil maďarské tokajské „králem vín – vínem králů“ a za Marie Terezie pak platilo úsloví „nullum vinum nisi hungaricum“, což doslova znamená „žádné jiné víno, než maďarské“. Překvapivě tato země již v 18. století exportovala tolik vína po celé Evropě, že si to dnes jen stěží dokážeme představit. Historické dokumenty uvádějí miliony litrů vína vyrobeného pro export.
Země bílého vína
V Maďarsku se pěstuje více bílých odrůd vinné révy než odrůd modrých. Z „mezinárodních“ bílých odrůd jsou to především Sauvignon Blanc, Chardonnay nebo ryzlinky. Mezi kvalitní domácí odrůdy patří například Furmint, Hárslevelü (Lipovina), Juhfark (Beraní ocásek), Kéknyelü, Sárga Muskotály, Olasrizlig (hlavní maďarská odrůda) a Szürkebarát (nejblíže má k Burgundskému šedému).
Modré odrůdy světové jsou Cabernet Sauvignon, Merlot či Pinot Noir. Z domácích pak stojí za zmínku Kadarka, Kékfrankos (Frankovka) nebo Kékoportó (Modrý Portugal).
Oblasti kolem Balatonu
Severně od Balatonu leží nejchladnější a na srážky nejbohatší vinařská oblast Maďarska. Pocházejí odtud jemná a silná vína hlavně z bílé odrůdy Vlašský Ryzlink a Burgundské Šedé (Szürkebarát). Vína jsou chuťově polosuchá až sladká. Z modrých odrůd se zde pěstuje Frankovka nebo Lemberger.
Jižně od Balatonu se nachází jedna z nejlepších vinařských oblastí Maďarska – Villány-Syklós. Vinaři z Villány byli již mnohokrát zvoleni místími„Vinaři roku“. Kdysi tu dominovala odrůda Kadarka, dnes je to hlavně Cabernet Sauvignon a Pignot Noir (Nagyburgundi). Z bílých odrůd pak Cirfándli (Zierfandler).
Severovýchodní Maďarsko
Významnými vinařskými oblastmi jsou zde Eger a Tokajhegyalja. Město Eger je proslulé svými vinnými sklepy ve štolách, kde je uskladněn Egri Bikavér „egerská býčí krev“. Značkové víno, které tuto oblast proslavilo. Jako mladé je silné a výrazné, během stárnutí se stává jemnější.
Maďarsko je proslulé především bílým Tokajským
Francouzský panovník Ludvík XIV. prohlásil tokajské za „víno králů a krále vín“. Myslel tím Tokaji Aszú, sladké víno, které se vyrábí jedinečným způsobem v okolí městečka Tokaj. Průměrně každý třetí rok jsou přezrálé hrozny (odrůd Furmintu, Hárslevelü a Muskotály) napadeny ušlechtilou plísní šedou rodu Boritys (maďarsky aszú). Ta odebírá hroznům vodu a způsobuje, že se v nich koncentruje cukr a aroma.
Bobule se pak sesbírají a rozemelou na kaši a v předepsaném poměru se zalijí v sudu čerstvě vylisovaným hroznovým moštem. Víno chutná sladce, kořenitě a voní po ovoci. Barva je sytější a tmavší než u běžných bílých vín.
Jakostní stupně maďarských vín:
Asztali bor – stolní víno se stupněm alkoholu mezi 9 a 11 procenty
Tájborok – zemská vína jsou v podstatě stolní vína vyšší jakosti z vymezených odrůd a oblastí
Minöségi bor – jakostní víno z vymezených odrůd a oblastí s přísnějšími předpisy než vína Tájborok
Különleges minöségi borok – vína z přezrálých nebo ušlechtilou plísní napadeních hroznů
Muzeális borok – jakostní vína nebo vína mimořádné jakosti, která zrají nejméně pět let v láhvích či sudech