4 fotky 
!Profil herce!Zarytí fanoušci Vigga Mortensena musí mít široký kulturní rozhled. Tento americký herec skládá poezii, hudbu, kreslí, fotí, ale pro většinu publika stejně zůstává především jednou postavou: charismatickým Aragornem z Pána prstenů.
Viggo Mortensen jako Sigmund Freud ve snímku Nebezpečná metoda, Zdroj: distributor filmu
Na Američana má zvláštní jméno i netradiční předky. Viggo Mortensen, celým jménem Viggo Peter Mortensen jr., se narodil 20. října 1958 v New Yorku, jméno však zdědil po svém otci, původem z Dánska. Jeho matka Grace Gamble je Američanka a manžela potkala v Norsku, kde pracovala na velvyslanectví.
I Mortensen junior strávil velkou část dětství na cestách: nejprve s rodiči navštívil Venezuelu, pak Dánsko, na delší dobu se usadili v Argentině. Jenže jeho rodiče se rozvedli, a tak se po nějakém čase vrátil s matkou do New Yorku. Tam vystudoval státní správu a španělštinu, avšak po dokončení školy pro něj vyvstal problém: co vlastně budu dělat?
Cestovatelské období zakončil v Los Angeles
A tak se znovu vydal na cesty, aby si ujasnil, co od života očekává. Na zimních olympijských hrách v Lake Placid v roce 1980 dělal překladatele švédského hokejového týmu, v Evropě putoval po Anglii, Španělsku a opět Dánsku, kde se živil jako řidič náklaďáku nebo prodavač květin.
[youtube_660]VIgkpEgCV-I[/youtube_660]
Rozhodnout o Mortensenově dalším osudu pomohla žena. Kvůli přítelkyni se vrátil do New Yorku a stal se hercem. Debutoval vedlejší rolí ve slavném filmu Svědek, kde zářil Harrison Ford. Tehdy pochopil, že pokud chce jako herec skutečně prorazit, musí se z New Yorku přestěhovat. Kam? Do Los Angeles, pochopitelně, na dostřel Hollywoodu.
Jenže to samo o sobě nestačilo. Mortensen se dlouho protloukal přes řadu vedlejších rolí, často ale velmi výdělečných: jako třeba u trháků Carlitova cesta nebo Karmínový příliv. Kritici ho však více oceňovali za menší filmy, v nichž Mortensen více vyniknul: třeba Indiánský běžec (režijní debut Seana Penna) nebo Portrét dámy, kde si zahrál po boku Nicole Kidman.
Viggo Mortensen po boku Demi Moore ve filmu G.I. Jane
Ani role v úspěšném krimithrilleru Dokonalá vražda, vojenském dramatu G. I. Jane nebo hororovém remaku Psycho neudělaly ještě z Mortensena superhvězdu. Tou se stal až v roce 2001, kdy do kin přišel první díl trilogie Pán prstenů s podtitulem Společenstvo prstenu.
Aragorn – životní role
K Mortensenově působení při natáčení role Aragorna se vážou různé historky. Když se mu při jedné scéně ulomil zub, požádal o přilepení vteřinovým lepidlem, aby mohl rychle natáčet dál. Týdny spal ve svém kostýmu, nosil u sebe stále meč, kvůli čemuž měl několikrát problémy s policií. Naučil se elfsky a sám požadoval přepsání scénářů, aby mohl tímto jazykem víc ve filmu mluvit.
Mortensen přitom roli dostal až na poslední chvíli jako náhrada za Stuarta Townsenda. „Máš odpoledne na rozmyšlení,“ řekli mu tvůrci. „Mám to vzít?“ zeptal se Mortensen svého syna Henryho. „Vydržíš tak dlouho beze mě?“ Musíš to vzít, zněla odpověď.
Hraničář Aragorn – Mortensenova nejslavnější role, Zdroj: distributor filmu
V ten moment jeho kariéra udělala veletoč. Mortensen nasedl na letadlo na Nový Zéland, nervózní, neboť nikdy nečetl žádnou knihu od Tolkiena, autora předlohy Pána prstenů. Snad i proto se dokázal vžít do role Aragorna, dědice trůnu Gondoru, který pochybuje o tom, jestli svůj úděl může zvládnout.
Zvládl ho však perfektně a Společenstvo prstenu se stejně jako dvě pokračování Dvě věže a Návrat krále zařadily k nejúspěšnějším filmům všech dob. „Posledních 20 let jsem musel pořád dokazovat, že jsem dobrý. Snad to teď bude snazší,“ doufal Mortensen. Měl pravdu.
Mortensen a Cronenberg jsou zaručený úspěch
Další významnou kapitolou Mortensenovy kariéry byla spolupráce s režisérem Davidem Cronenbergem. Jejich první společný trhák se jmenoval Dějiny násilí (2005). Ještě větší slávy dosáhlo jejich komorní drama Východní přísliby (2007), které Mortensenovi vyneslo dokonce nominaci na Oscara za roli řidiče a zabijáka v ruské mafii. Zaujalo však také velmi násilnými scénami. „Brutalitou jsme chtěli trochu šokovat,“ přiznal Mortensen.
Při natáčení dalšího snímku však zažil menší šok sám. Film Cesta vznikal v zimě, dešti, při sněžení. Aby ne: jde o adaptaci stejnojmenného románu amerického spisovatele Cormacka McCarthyho, depresivním díle o konci světa. Do kin ho v roce 2009 uvedl režisér John Hillcoat a Mortensen v něm ztvárnil hlavní roli otce, který vyráží se svým synem za nadějí.
[youtube_660]pjyP9DjUdVk[/youtube_660]
Za nadějí, kterou po ničivé katastrofě vyhlíží na jihu, na pobřeží, o němž věří, že nebylo apokalypsou tolik zasaženo. Ze scén ve filmové Cestě mrazí podobně jako v knižní.
„Nevím, jestli by to byl tak dobrý film, kdybychom nenatáčeli v zimě. Jak mi řekl Kodi (Smit-McPhee, který si zahrál v Cestě po Mortensenově boku), bylo o dost snažší být opravdu nachlazený než to jen předstírat,“ vzpomínal Mortensen.
Zatímco v Cestě hrál Mortensen roli anonymního Otce, v chystaném snímku Nebezpečná metoda naopak bude představovat velmi konkrétní osobu. V životopisném dramatu totiž ztvární slavného psychologa Sigmunda Freuda. Tuto roli přitom napoprvé svému příteli Cronenbergovi odmítl, jenže když pak na poslední chvíli zrušil účast i jeho náhradník Christoph Waltz, Mortensen napodruhé kývl. A už dostal nominaci na Zlatý glóbus pro nejlepšího herce ve vedlejší roli.
