5 fotek 
Veselé paničky windsorské v režii Jiřího Menzela mají všechno, co dělá Letní shakespearovské slavnosti tak oblíbenou divadelní přehlídkou. Skvělé herecké výkony, brilantní překlad i kouzlo letní scény.
V roli bonvivánského rytíře Falstaffa září Bolek Polívka, Foto: Agentura Schok
Je sice rouhačské označit některé z děl Williama Shakespeara za neúspěšné, některé mistrovy hry jsou ale přeci jenom hranější než jiné. Komedie Veselé paničky windsorské bezesporu patří do kategorie těch vůbec nejoblíbenějších. Na svém repertoáru ji někdy mělo snad každé druhé divadlo.
Letní shakespearovské slavnosti hru o důvtipném potrestání rytíře Jana Falstaffa uvedly premiérově v roce 2009. Přestože je tedy inscenace na programu již třetí léto, divácký zájem neopadá.
Sakrblé, uřežu ti kulé
Není pochyb, že největším lákadlem letně-shakespearovských Paniček je herecké obsazení a režijní taktovka. Polívka, Stašová a Menzel jsou prostě superhvězdy, po zásluze. Inscenace má však mnohem víc než jen známé tváře. Bohužel se ale nelze ubránit pocitu, že by si diváci zasloužili za břicho se popadat trochu více.
Jak už to u Shakespearových textů bývá, Veselé paničky windsorské jsou plné slovních hříček a přesmyček. Kdo se o jazyk aspoň trochu zajímá, může jen smeknout před současným překladatelem Martinem Hilským, který z drahokamu, jakým shakespearovština je, vybrousil zářivý briliant.
To nejlepší, co čeština se slovy dokáže, pak vložil do úst mile popleteného kněze Evanse (Jaroslav Satoranský) a doktora Caiuse. Této role se na výbornou zhostil Ctirad Götz, jehož francouzský přízvuk sice není dokonalý, přesto nejen: „Sakrblé, uřežu ti kulé,“ pořádně pošimralo bránice diváků.
Paničky jsou komedií o mužské žárlivosti a ženském důvtipu
Komika ústřední trojice Falstaff, paní Pažoutová a paní Brouzdalová je spíš situační než jazyková. A jak již bylo zmíněno, herečtí představitelé jsou tahouny celého představení. Polívkovi sedí role bonvivánského rytíře stejně dobře jako polštář, jímž má vycpané břicho. Nikoho lepšího si v této roli snad ani nejde představit.
Neméně skvělá je Simona Stašová (paní Pažoutová). Její charakteristický smích, nezaměnitelná barva hlasu a především obrovský komediální talent, léty zkušeností dovedený k dokonalosti, ani v nejmenším nezklamal. Blýskla se i Eva Režnarová coby druhá windsorská panička, paní Brouzdalová.
Menší roli důvěrnice, paní Čiperné, povýšila na skvělou podívanou Petra Hobzová. Drobná herečka přinesla na jeviště společně s neutichajícími monology pravé drbny dávku energie a vtipu.
Když parohy blikají
Největší škodou a ztrátou hvězdičky je závěrečná scéna. Falstaff má být veřejně zostuzen. V lese s parohy na hlavě. Obyvatelé Windsoru se mají převléknout za elfy a víly. Nápadníci mají hledat a poté si splést svou nevěstu v záplavě zeleného tylu. Tato část nabízí obrovský humorný potenciál, který tentokrát nebyl režisérem Jiřím Menzelem využit na 100 %. Slyšet největší salvu smíchu, když začne červeně blikat Falstaffovo paroží, to je při hře tohoto kalibru škoda.
Vedoucí ruku nad Paničkami má režisér Jiří Menzel
Závěrem, ale rozhodně ne v poslední řadě, je třeba ocenit technické aspekty inscenace. Nejvíc nadchly nápadité kostýmy, které přispívaly k celkové kompaktnosti představení. Mimochodem, připomínaly ladovský styl à la Hrátky s čertem. Řešení scény, kdy jedinými kulisami jsou šňůry s rozvěšeným prádlem a jedno štokrle, je tak primitivní až ohromně zajímavé. O prostředí a prostoru Lichtenštejnského paláce, případně Nejvyššího purkrabství Pražského, netřeba mluvit. Shakespearovky tam zkrátka patří.
Veselé paničky windsorské
Letní shakespearovské slavnosti
Režie: Jiří Menzel
Hrají: Bolek Polívka, Simona Stašová, Eva Režnarová, Jaroslav Satoranský, Ctirad Götz, Petra Hobzová, Jan Přeučil, Michal Novotný a další.
Hodnocení: 4 ****
