2 fotky 
Koledy patří k oslavě Vánoc stejně jako cukroví, stromeček, nebo dárky, a to ve všech koutech Evropy. Pojďte se s námi podívat, jaké písně si o Vánocích v cizině zpívají a nakolik se liší od našich.
K vánoční atmosféře nevyhnutelně patří koledy, Zdroj: sxc.hu
Západní Evropa
V textech francouzských koled najdeme stejně jako v těch českých postavy Panny Marie, která je často spojena se symbolem lilie a růže, Josefa, nebo Tří králů. Jednou z nejoblíbenějších je píseň Andělové nad lukami, která svým textem oslavuje narození Ježíše. Refrén tvoří latinské sousloví „Gloria in excelsis Deo“ (Sláva na výsostech Bohu), tedy popěvek andělů při narození Ježíše. Podle starých francouzských vyprávění na sebe toto heslo ve vánočním období halekali pastýři ze svých luk.
Andělové nad lukami na nebi chvály zpívají,
a ozvěna zpěv ten známý odnáší z kopců po kraji:
R.: Gloria in excelsis Deo, gloria in excelsis Deo!
Mezi francouzskými koledami jsou také texty patřící do vagantské poezie. Tu vytvářeli středověcí studenti, kteří kombinovali národní jazyky s latinou. Příkladem jsou koledy Dnes příchod slavme pána, nebo Magnificant, která nese prvky gregoriánského chorálu.
Et exultavit spiritus meus:
Sladká a milostná ta Panna
zmatena byla chvíle té,
požehnanou andělem zvána,
matkou božího dítěte.
Dívka jsem páně,
a má touha spočívá
in Deo salutari meo.
Anglické koledy jsou v Čechách většinou známé, ať už z hodin angličtiny ve škole, nákupních center či vánočního televizního programu. Zřejmě nejznámější je píseň My Vánoce vám přejem šťastné (We Wish You a Merry Christmas), s jednoduchým textem a chytlavou melodií.
My Vánoce přejem šťastné,
my Vánoce přejem šťastné,
my Vánoce přejem šťastné,
no a nový rok též!
R.: Vám dobrou zvěst dáme
A žádnou lež:
My Vánoce přejem šťastné,
no a nový rok též!
Překvapivé je, že jedna z nejoblíbenějších koled v Anglii, Náš předobrý Václav král (Good King Wenceslas), odkazuje na postavu našeho svatého Václava. Angličané s oblibou zpívají i původem americké koledy – kdo by neznal slavné Jingle Bells, nebo alespoň jejich českou verzi Rolničky. Stejně tak se součástí britských Vánoc staly i americké spirituály.
Náš předobrý Václav král
z okýnka se díval,
všude sníh už napadal,
celou zemi skrýval.
Měsíc bílé světlo lil,
třpytily se jívy,
z lesa muž se vynořil, sbíral suché dříví.
Střední Evropa
Koledy našich sousedních států jsou nám zřejmě nejznámější. Spousta z nich byla přeložena do češtiny a stala se součástí českých Vánoc. Například slavná píseň Tichá noc vznikla v Rakousku. Jde o jednu z nejrozšířenějších koled vůbec, je přeložena do mnoha jazyků – dokonce i v češtině najdeme hned několik verzí.
Tradice skládání vánočních písní je stará už stovky let.
Německá koleda Zítra přijde Ježíšek je v podstatě dopisem pro obdobu našeho Ježíška, v Německu pojmenovaného Weihnachtsmann.
Zítra přijde Ježíšek,
a s ním dary jeho.
Buben s sebou moh´ by vzít,
brnění a meč a štít,
k tomu helmu jí chci mít,
to bych rád od něho.
Ve slovenských koledách se s oslavou narození Ježíše často objevuje rostlinná a zvířecí symbolika, stejně jako u spousty českých koled. Typické je také prostředí salaše.
Drozdy a hrdličky, chystajte pesničky,
nech sa Dieťa poteší na tom našom salaši.
Spev škovránka, slávika, k tomu pekná muzika.
My budeme s vami spievať za jaslami
Synu milému, Synu milému.
Východní Evropa
Ruské Vánoce se dodnes pojí s tradicí koledování v podvečer na Štědrý den, a tak je mezi vánočními písněmi spousta těch, které byly určené právě ke koledování – podobně jako u nás například Štědrý večer nastal. V Rusku, Bělorusku a na Ukrajině se v textech koled často objevují postavy carů, kteří se chystají obdarovat právě narozené děťátko. Ukázka níže je z běloruské koledy Hleďte na tři cary.
Hleďte na tři cary,
Kristu nesou dary,
Herodes optal se,
po jaké jdou trase,
po jaké jdou trase.
Lotyšské a litevské zimy nebývají tak mrazivé, jak jsme tomu zvyklí u nás. Spíš než o vločkách a sněhu se tedy ve vánočních písních zpívá o „stříbrném deštíku“. Kromě novozákonních příběhů je prostor věnovaný i tématům, která se pojí s oslavou Vánoc v domácím prostředí – příkladem je lotyšská píseň Náš vánoční stromeček.
Náš vánoční stromeček
svítí a vydává jímavou zář.
Když člověk tu nádheru vidí,
tak obvykle zjihne mu tvář.
Severní Evropa
I na severu Evropy slaví Vánoce v doprovodu tradičních písní. V Dánsku patří k nejoblíbenějším koledám Jak tohle vůbec možné je. Autorem textu této písně je slavný pohádkář Hans Christian Andersen.
Pojďme se vánočně naladit písní!
Ve Švédsku jsou oblíbené písně věnované světcům, a to hlavně svaté Lucii a svatému Štěpánovi. Ten ale není jediným Štěpánem, který se v koledách objevuje – často se totiž mísí s postavou švédského patrona Štěpána.
Ta mučednice
s andělskou tváří
čím dál tím více
nám ve tmách září.
Kdo pro svou lásku
vše obětuje?
Kdo dá vše v sázku jako Lucie?
Ve Finsku jsou pak spíš než novozákonní příběhy oblíbené ty koledy, které se věnují atmosféře vánoc v domácím prostředí – objevují se motivy vánočního stromku, perníčků, cukroví. Neméně důležitou složkou koled je ale i duchovní stránka Vánoc, vedoucí člověka k zamyšlení se nad sebou samým. Například koleda Dnes malí ptačí hosté nabádá k soucitu se všemi tvory.
Když hoří jasné svíčky
a slavíš Vánoce,
tak uvědom si vždycky,
že i ten pták jíst chce,
tak uvědom si vždycky,
že i ten pták jíst chce.
Jižní Evropa
Italské koledy se tématy příliš neliší od našich českých koled – většinu z nich tvoří oslavování a obdarovávání právě narozeného Ježíše. Rozdíl je ale mezi zvířaty, které se v koledách objevují. Zatímco u nás jsou typické takové druhy, jako jsou ovce, osli a krávy, tak v italské koledě Co všechno zažil Betlém najdeme včely, cvrčky a kosy.
Tichá noc, přesvatá noc…
Poměrně odlišné jsou španělské koledy. Jednak mají delší texty, než bývá zvykem, ale mnohé z nich jsou také žertovné. Posuďte sami z ukázky koledy Kdo Betlémem kráčí (Rin, rin).
Kdo Betlémem kráčí? Myši!
Rin, rin,
kdo by tohle tušil,
kdo by tohle řek,
buďte jako hluší,
pusy na zámek!
Ty myši jsou šedé zcela.
A přesvatý Josef slyší,
rin rin,
kdo by tohle tušil,
kdo by tohle řek,
buďte jako hluší,
pusy na zámek!
že do katí díru dělaj.
Maria Maria,
poběž jako statný rek,
myši prokousaly díru až do trenek.
Jihovýchodní Evropa
V řeckých koledách se často objevuje vedle motivů oslavy Vánoc také postava svatého Bazila Velikého, řeckého tvůrce duchovní literatury a teologa. Ukázka níže pochází z novoroční písně, která vyjadřuje očekávání nového období.
Starý rok už rozloučil se,
nový rok k nám přichází.
Bože,
chraň nás před zklamáním,
vytrhuj nás z nesnází.
V bulharských koledách vás může překvapit postava Koledy, tedy Dědy Koledy – obdoby našeho Ježíška. Další písně jihovýchodních národů se věnují obvyklým tématům, zvláštností je slovinská koleda Svatý Josef, která je věnovaná právě postavě Josefa – zatímco ve většině ostatních koled je větší pozornost věnovaná Panně Marii.
Zdroj: SVOBODA, Pavel: Zpěvy vánoční Evropy. Praha: Triton, 2007.
