5 fotek 
Bezvýznamný blázen ve své době, uznávaný umělec nyní. Nizozemský post-impressionista Vincent van Gogh má v Amsterdamu dokonce vlastní galerii, Van Gogh Museum. A co víc, galerii až neobvyklé kvality – od sbírky až po architektonickou stránku.
Ač je Van Gogh Museum galerií celkem mladou (dveře otevřela veřejnosti až v roce 1973), stačila si po světě vybudovat pevnou reputaci a rozsáhlou popularitu. Unikátní sbírka, excelentní organizace, Rietveldův architektonický design, rozsáhlý výzkum, ale zajisté i nezvyklá osobnost Vincenta van Gogha samotného, zajišťují muzeu roční návštěvnost okolo půl druhého miliónu. Jen pro srovnání, takového úspěchu nedosahuje ani Pražský hrad, nejnavštěvovanější turistický cíl České republiky.
Sním o malování a pak namaluji svůj sen
Jak si zrovna Van Gogh zasloužil takový všeobecný obdiv? V prvé řadě jde samozřejmě o jeho až nezvyklý přínos uměleckému světu. Vždyť se dokonce považuje za samotného otce moderního umění. Neméně důležitý je ale fakt, že Vincent van Gogh se řadí mezi těch málo výtvarníků, které veřejnost dokáže na fotografii či portrétu dokonce rozpoznat.
Vincent van Gogh byl do značné míry umělec samouk. O malbu se začal zajímat až ve svých 27 letech, ovlivněn množstvím děl, která zhlédl během své práce pro obchodníky s uměním. Jedním z nich byl i jeho bratr Theo van Gogh, který ho po celý jeho život finančně, umělecky i duševně podporoval.
Jsou to právě obrazy a tisky, které byly Vincentovi inspirací, na něž se Van Gogh Museum až nezvykle zaměřuje. Celá sbírka je doplněna o několik maleb například z dílny Toulouse-Lautreca či Van Goghova spoluumělce Gauguina, ale také o Van Goghovu vlastní sbírku japonských tisků.
Velkých věcí lze dosáhnout jen sérií malých věcí spojených dohromady
Van Goghův typický styl je od ostatních post-impressionistických děl lehce rozpoznatelný dle dvou hlavních charakteristik: impasta a pointilismu. Obojí bylo inovací, jež spolu s užitím jasných barev ovlivnila moderní umění od fauvismu až po abstraktní expressionismus.
Spojení impasta a pointilismu, výsledek popsatelný jako krátké tahy hutné barvy, se objevuje snad ve všech nejoslavovanějších obrazech tohoto zrzavého podivína. Nezapomenutelnými příklady jsou Slunečnice (1888), Autoportrét (1887) a Hvězdná noc (1889), jedna z mála důležitých děl, která ve Van Goghově galerii bohužel nenaleznete.
Umělcova technika i užití nových pigmentů se ale notně pojí s jistou nestálostí výsledných děl. Snad nejdůležitějším aspektem galerie Van Gogh Museum je tak profesionální výzkum a restaurace, ke které se využívá nejmodernějších technik.
Ten smutek snad potrvá navždy
Dle zpovědi Theo van Gogha byla toto poslední Vincentova slova před jeho nešťastnou smrtí. Vincent trpěl depresemi v průběhu celého svého života, který v 37 letech zakončil střelnou ránou do srdce. Po incidentu žil v bolestech ještě další dva dny.
Vincent van Gogh byl znám pro své alkoholické, drogové a bláznivé výstřelky. V mnoha etapách byl těžce závislý na absinthu a na chemických látkách potřebných pro efekt impasta. V soudobých spisech a memoárech byl často popisován jako špinavý, nemocný a nevrlý.
Téměř kultovní je historka s uříznutým uchem, na kterou samozřejmě existuje mnoho variací. Nejpravděpodobnější však je, že si Vincent ušní lalůček uřízl po jedné z hádek se svým tehdy spolubydlícím Gauguinem, a to tou samou břitvou, kterou výtvarníkovi před tím vyhrožoval. Poté prý ucho zabalil do ubrousku a odnesl prostitutkám do místního nevěstince.
I takovýmto historkám je v rámci prohlídky Van Goghovy galerie věnováno místo. Dílo a život až dnes obdivovaného umělce jsou vám představeny komplexně a v širších okolnostech, díky čemuž si můžete vytvořit vlastní informovaný názor. A pokud plánujete výlet do Amsterdamu, vyražte co nejdříve, abyste stihli ještě do června probíhající exkluzivní výstavu Paula Gauguina.
