5 fotek 
Řekové pokládali lidské tělo za obraz dokonalosti. Byli to vyznavači řádu, symetrie, uspořádání a obdivovatelé lidských proporcí. Toto vnímání a postoj k věcem, které je obklopovaly, se projevilo také v odívání. V čem chodily řecké krásky?
Současná móda inspirovaná antickým Řeckem, Zdroj: topshop.com
Antické Řecko je historické období, které začalo kolem roku 800 před n. l. a skončilo v době rozmachu křesťanství. Poprvé v dějinách bylo lidské tělo vyzdvihováno jako něco dokonalého a jedinečného. Lidé ve všem hledali řád, uspořádání, kladli důraz na proporce a symetrii. V tomto duchu se také nesl antický řecký oděv.
Inspirace architekturou
Čisté linie, symetrie, bohaté řasení, ladnost záhybů, pohodlnost a vzdušnost jsou charakteristickými prvky této etapy lidstva. Vzhledem k proporcím lidského těla a jeho křivkám se i oděv snažil tyto proporce doplnit, nikoliv potlačit, působil harmonicky a vyváženě.
Čistá linie šatů se využívá dodnes, Zdroj: topshop.com
Látky k výrobě šatstva se střihově neupravovaly, nesešívaly, nechaly se pouze viset podél těla. Sešívané boční strany oděvu se v Řecku občas objevily, ale jednalo se spíše o výjimky. O to víc se látky svisle řasily do záhybů či přehybů, které měly na první dojem připomínat architektonické prvky, například dórské sloupy.
Základní řecký oděv se skládal ze tří částí – chitón, peplos a plášť. Tyto části tvořily společně celkový vzhled a prozrazovaly o svém nositeli jeho společenské postavení. Svou roli hrál také použitý materiál, barevnost, důležitým prvkem byla nařasenost, bohatost, délka a zdobení.
Dva kusy látek stačily
Chitón byl antický oděv žen i mužů. Skládal se ze dvou stejně velkých kusů látek. Ty se spojovaly jehlicemi, sponami nebo švy na ramenou, pažích a bocích. Šírka látek pro výrobu jednoho chitónu byla kolem čtyř metrů.
Aby nevypadal oděv na lidech jako neforemný vak, převazoval se v pase různě širokými stuhami či pásky. Přepásání tak umožňovalo látku nařasit, poskládat do různě širokých a nabíraných záhybů a tím se vytvořila široká škála řeckých oděvů co do bohatosti a variabilnosti řasení.
Dnešní podoba antického chitónu, zdroj: zara.com
Tento základní oděv nosívali lidé téměř na všechny veřejné akce, doma, na spaní, při práci, ale i v boji. Nejjednodušším typem chitónu byla úzká, pouze na jednom rameni sepnutá látka, která tak nepřekážela při pohybu. Proto byla velmi oblíbena u vojáků a chudých, manuálně pracujících lidí.
Jedny šaty na všechno
Šaty se vyráběly ze lnu, vlny, později bavlny a jemného hedvábí. Látky byly tkané z hrubých i jemnějších přízí, byly jednobarevné, vzorované, vyšívané, s třásněmi a ručně se plisovaly či drapovaly. Tak zůstávaly záhyby dlouho hluboké a pravidelné. Ženy využívaly šíři materiálu k přehození látky přes paže. V samotném chitónu se však ženy na veřejnosti nepohybovaly. Přes něj se zahalovaly peplem či pláštěm.
Peplos je ryze ženský řecký oděv. Podobně jako chitón se skládal z jednoho nebo dvou kusů látky a spínal se na bocích a ramenou. Odlišnost od chitónu spočívala v překládání látky v horní části na hrudi i zádech, na ramenou se látka spínala jednou až třikrát. Přeložení látky se lišilo v délce, v převázání, v množství volně visícího materiálu. S ohledem na toto překládání se šíře látky pohybovala kolem tří metrů.
Peplos se nejčastěji vyráběl z hrubšího vlněného materiálu, kterými se daly dobře vytvářet hluboké záhyby. Bohaté ženy však raději volily jemnější tkaniny. Peplos byl často doplněn o zlaté pásky na bocích.
V každém období řeckých dějin byly oblíbené jiné varianty peplu – od úzkého, neřaseného s krátkým přeložením a přepásáním v pase přes bohatě řasený na bocích otevřený až po peplos s hlubokým přeložením pod pás a stužkami zkříženými přes prsa.
Čtěte: Jaká byla móda za vlády faraonů
Posledním prvkem tradičního řeckého oděvu byl plášť, který nosili ženy i muži. Plášť tvořil pouze jeden kus látky uchycený sponou. Proměnlivost vzhledu spočívala opět ve způsobu naaranžování na tělo, kvalitě a síle materiálu.
Plášť stejně jako chitón bylo možné pořídit v různých provedeních, barevnosti, vzoru a kvalitě. Materiály použité na jeho výrobu byly tuhé, těžké, purpurové, jemné plátěné nebo z ovčí vlny. Praktické využití spočívalo v nošení pláště v zimních měsících a jako ochrana proti nepříznivému počasí.
Spodní prádlo tak trochu jinak
Spodní prádlo je pro nás neodmyslitelnou součástí, bez které se cítíme nesví. Nicméně v antice se spodní prádlo, jako ho známe dnes, nenosilo. Používaly se stužky, pásky či štoly ovinuté kolem těla. Tím se docílilo i modelace a tvarování křivek.
Ženy podpíraly svá prsa látkou nebo kůží, tyto obepínací pruhy držely prsa pevně v jedné poloze a bránily jejich pohybu při chůzi. Bylo snad toto stahování předchůdcem podprsenky?
Účesy z antického Řecka, Zdroj: youtube.com
Mezi důležité doplňky patřily boty, i když lidé chodili nejraději bosí. Boty se vyráběly z kůže, kterou barvili do odstínů červené, žluté nebo černé. Často byly zdobené ornamenty, kovovými či koženými ozdobami. V subtropickém podnebí se nosily hlavně sandály, na zimu se boty vykládaly plstí nebo kožešinou.
Dalším výrazným prvkem bylo splétaní ženských vlasů, zdobení stužkami a čelenkami. Klobouky se v tomto období nenosily, ženy si hlavu nejčastěji zakrývaly cípem svého oděvu.
Současná móda
Mnoho současných návrhářů sáhlo pro inspiraci do této etapy historického vývoje odívání. Jejich módní přehlídky jsou plné symbolů a prvků vycházejících z antické kultury. Příkladem mohou být dlouhé, splývavé šaty přepásané stužkami, které byly hitem tohoto léta. Jejich vzhled nám vzdáleně připomíná chitón či peplos uzpůsobený dnešní moderní době a lidským potřebám.
