2 fotky 
!Speciál!V dnešním díle cyklu o osmdesátých letech se podíváme na nejvýznamnější zpěváky té doby. Do hledáčku nám padly legendy uječených vokálů: Ian Gillan Ozzy Osbourne, Ronnie James Dio a Bruce Dickinson.
Ronnie James Dio jako frontman Black Sabbath, Zdroj: Myspace.com
V minulých dílech jsme se soustředili na kapely jako takové, tentokrát ovšem stočíme svou pozornost na hudebníky stojící vpředu, tedy na zpěváky. Málokterý frontman byl věrný pouze jedné skupině, ba naopak, často se mistři hlasu přidávali k největším rivalům nebo zakládali své vlastní projekty.
Čtěte také: Alice Cooper málem umřel, na svět přišla Metallica. To byl americký metal 80. let
Pro zpěváky této doby jsou typické uječené hlasy, obrovské nasazení a drive. V devatenáctém století se v romantické hudbě vyvinula operní technika, která umožňovala zpěvákům bez použití jakékoliv amplifikace zaplnit svým hlasem celý sál až do nejposlednější řady. Toto umění se promítlo i do oblasti metalu a my se nyní podíváme na některé zpěváky, kteří by na pódiu mikrofon ani nepotřebovali.
Ian Gillan
Poté, co v roce 1973 opustil Deep Purple kvůli problémům s hlasivkami a neshodám s ostatními členy kapely, si dává na chvíli pauzu. Jeho hlas se po úplné rekonvalescenci stává mnohem nosovějším. V druhé polovině let sedmdesátých formuje svou vlastní kapelu Gillan, se kterou vstupuje do osmdesátek.
Roku 1983 se stane něco do té doby nemyslitelného, Gillan se připojí k Black Sabbath. Spolu natočí téhož roku album Born Again. Toto album je později označeno kritiky jako největší propadák v dějinách Black Sabbath.
Z téhož důvodu Gillan hned po premiérovém turné odchází a v roce 1984 se vrací opět k Deep Purple. Po pěti letech je vyhozen a do kapely se vrací až na počátku let devadesátých, tentokrát natrvalo.
Ozzy Osbourne
Ozzy Osbourne opouští Black Sabbath na konci sedmdesátých let, aby mohl rozjet svou sólovou kariéru. Opět se tak vrací ke svému Ozzy Osbourne Band, které přejmenovává na The Blizzard of Ozz (1980). Jeho skupina má hvězdné obsazení, doprovází ho hráči z Uriah Heep, Rainbow a Quiet Riot.
První album, nesoucí stejný název jako samotná skupina, se setkává s obrovským úspěchem. Stejně tak další album, Diary of Madman. Ozzy je ovšem postaven před nejtěžší zkoušku, musí čelit smrti svého kytaristy, přítele a spoluautora, Randyho Rhoadse.
Ozzy Osbourne se propadá do těžkých depresí, nicméně nakonec se zvedá z prachu a natáčí album složené z coverů Black Sabbath. Deska nese jméno Speak to the Devil. Zpěvák se rovněž objevuje na některých popových natáčeních a začíná i vydávat další alba. Náhradu za zesnulého Rhoadse však získá až v roce 1988, kdy se k němu přidává Zakk Wylde.
Ronnie James Dio
Nahrazuje Ozzyho Osbournea v Black Sabbath po tom, co končí v Rainbow Ritchie Blackmore (1979). Spolu s Black Sabbath natáčí desku Heaven and Hell (1980), ale kvůli neshodám v kapele odchází s bubeníkem Vinny Appicem a zakládají vlastní projekt, nazvaný jednoduše Dio.
Debutové album Holy Diver (1982) je obrovským úspěchem. Sami hudebníci hodnotí tuto éru velmi pozitivně. Všechno do sebe zapadalo a všechno fungovalo s obrovským nadšením a zápalem. Dio si neúprosně razí cestu k výšinám. Po čtyřech albech dochází po roce 1987 k rozsáhlým personálním změnám a Ronnie James Dio je tak jediným původním členem.
Bruce Dickinson
V roce 1979 se přidává k Samson, odzpívá turné k jejich debutovému albu Survivors, na kterém původně vůbec neúčinkuje. Do roku 1981 natočil se Samson ještě dvě alba, ale bylo naprosto jasné, že pro něj tato kapela není dostatečně ambiciózní. Zkouší tedy zajít na konkurz do Iron Maiden. Je přijat okamžitě.
S novým zpěvákem Maiden objíždí zkušební turné a všem je jasné, že to je to pravé, takže se pouští do natáčení. Album Number of the Beast se stává důkazem toho, že je kapela kompletní. Dickinson není zatím autorem žádné z písní, ale na dalších albech již tomu tak není. Kapela koncertuje a nahrává, koncertuje a nahrává, turné jsou stále monstróznější. Zlatá éra končí až v roce 1993, kdy Dickinson z Maiden odchází, aby po několika letech předvedl jeden z nejepičtějších comebacků v historii.
Na další díl cyklu o osmdesátých letech se můžete jako obvykle těšit příští týden.
