UFA: Německý filmový zázrak a fascinující expresionismus

V časech před druhou světovou válkou se v Německu rozvinul nový přístup k filmu. Murnau stvořil slavného upíra Nosferatu a Lang vytvořil Metropolis, která ještě dlouho po válce prostředím připomínala koncentrák. Fantazie, temnota, pokřivené ateliérové prostory, ostré světlo a pesimismus = německý expresionismus.

Ukázka výtvarna z filmu Kabinet doktora Kaligariho Zdroj:filmindustrybloggers.com

Po prohrané první světové válce v německé společnosti vládla špatná nálada a ruku v ruce s ní vládl umění expresionismus. Vznikla akciová společnost UFA, v jejímž čele stál Erich Pommer, jeden z nejschopnějších producentů. Film byl v té době řízen státem a sloužil k propagandě. Pommer se nebál povolit experimenty, protože věděl, že německá tvorba musí přijít s něčím novým, jinak zanikne. Jedním z takových filmů byl i Kabinet doktora Kaligariho, který naprosto změnil běžné vnímání filmu. Jedná se o naprostou šílenost v režii Roberta Vienneho, kde zabíjí člověk ovládnutý monstrem a dva studenti po něm pátrají. Na výtvarnou stránku tohoto snímku dohlíželi tři malíři z expresionistického sdružení Der Strum. Posléze byl tento film označen za manifest expresionismu.

Upír Nosferatu Zdroj: johnmariani.com

Expresionismu propadl i Wilheim Fridrich Murnau, elitní letec z první světové války a filosof. Jeho první pokusy v tomto stylu se jmenují Satanas a Strašidelný zámek. Svůj význam ve světové kinematografii si však vydobyl filmem Upír Nosferatu (1922) podle Drákuly Brama Stockera. Upír je zde znázorněn jako politováníhodná postava, která budí soucit. Použitím experimentů s pohybem kamery vytvořil také nový styl kammerspiele. Jednalo se o různé lanovky, kladky a jízdy určené pro pohyb kamery. Hlavní kameraman tohoto stylu se jmenoval Karl Freund.

Murnau však natočil ještě jeden opravdu významný film – Poslední štaci (1924). Jednalo se o příběh starého vrátného, který přijde o svoje místo v hotelu, jež představuje celý jeho životní úspěch a určuje i jeho společenské postavení. Když se to dozví jeho rodina, vrátného zavrhne. Tento snímek již nepoužívá tak teatrální expresionistická gesta, přesto však dost surově předává emoce.

Město Metropolis Zdroj: wordpress.com

Němci v sobě potřebovali probudit národní hrdost, a proto vznikl film na objednámku Nibelungové (1923). Jednalo se téměř o propagaci nacismu a Hitler jej miloval. Autorem tohoto snímku byl Fritz Lang, který natočil i velkolepé dílo Metropolis (1926). To ovšem vzniklo v USA, protože Lang odmítl fašismus a emigroval. Metropolis obsahuje monumentální scény o dokonalé kompozici, s velkým množstvím komparzu, spolu s Kubrikovou Vesmírnou odysseou je považován za první vizionářské filmy sci-fi. Tento film jevšak také znám díky tomu, že položil UFU na lopatky, protože peníze do dvouletého natáčení se vůbec nevrátily. Lang i v době úpadku UFY natočil mistrovký film Vrah mezi námi (1931). Na prostředí v USA pak jako Evropan zaútočil filmem Byl jsem lynčován (1936), kde se dav pokouší lynčovat nevinného člověka.

Německý filmový zázrak spočíval v tom, že se německá kinematografie dokázala vyhrabat ze samotného dna a reálně ve 20. letech 20. století konkurovat Hollywoodu. Za jejím úspěchem stál Erich Pommer a filmy Kabinet doktora Kaligariho, Upír Nosferatu, Poslední štace, Nibelungové a Metropolis. Využívání filmu pro propagandu za účelem obnovení myšlenky „Velkého Německa“ sice opravdu nastartovalo filmovou tvorbu, samo sebou však pro film přineslo i zajetí v idealismu. Nejdále to v něm dotáhla Leni Riefenstahlová, která do svých filmů skutečně vestříhavala obrázky Hitlera, čím vlastně vynalezla podrpahovou reklamu; konkrétně ve filmu Triumf vůle (1933). Přesto to byla žena, která proslula tím, že dokázala organizovat desítky kameramanů při oslavě olympiády v Berlíně roku 1936 ve filmu Přehlídka národů a oslava krásy.