Menu
TOPZINE.cz
Vzdělání a kariéra

Učňáky žákům vnucovat nemůžeme, říká ředitel základní školy v Berouně

Redakce

Redakce

17. 7. 2011

FOTO: Učení! Rozhovor! Poslední dobou se i z nejvyšších kruhů ozývají hlasy volající po návratu dětí na odborné školy a učiliště. O této otázce, o volbě budoucího povolání, šikaně a dalších tématech českého školství jsme debatovali s Mgr. Antonínem Leopoldem, zkušeným pedagogem a dlouholetým ředitelem základní školy v Berouně.

FOTO: Učení

Ilustrační foto, Zdroj: sxc.hu

Jedním z hlavních úkolů vzdělávání je dobře připravit žáky na budoucí povolání. Domníváte se, že české školství tuto úlohu plní?

Ano, plní. Hodně záleží na tom, s čím přijde dítě do školy. Jestliže dítě ještě potká dobrého kantora a je ochotno svému vzdělávání věnovat maximum, může dosáhnout vynikajících výsledků. Problém vidím v motivaci žáků. Když kantor není schopen žáky motivovat a přitáhnout k předmětu, tak prostě bohužel. Mluvit o neúspěchu žáků na základní škole nepovažuji za dobré, i když mají na základní škole čtyřky, pětky, můžou být v životě úspěšní a spokojení.

V současné době se nadbytečně hromadí absolventi některých oborů, zatímco v jiných profesích je kvalifikovaných osob nedostatek. Snažíte se žáky orientovat tak, aby na to pamatovali při výběru střední školy?

Žáci jsou o tom informováni, škola pořádá pravidelné setkání rodičů žáků devátých tříd s pracovníkem úřadu práce a pravidelně navštěvujeme burzu škol (Burza středních škol a učilišť, pozn. aut.). Máme tu výchovnou poradkyni, žáci dělají testy Scio, kde mohou zjistit svoji úroveň. Snažíme se žákům vysvětlit, že vystudovat gymnázium a potom vysokou školu je výborné. Musí ale počítat s tím, že se třeba budou muset živit rukama.

Podle analýzy Ústavu pro informace ve vzdělávání učitelské sbory stárnou a absolventy pedagogických fakult práce ve školství příliš neláká…

Jedním z problémů současného evropského vzdělávání je nedocenění fyzické stránky člověka a manuálních profesí, což způsobilo nedostatek absolventů středních odborných škol. Neměli bychom si vzít příklad ze starých Řeků, kteří definovali analfabeta jako člověka, který neumí číst ani plavat?

Snažíme se, aby každý kluk i holka věděl, jak zatlouct hřebík, ale přednost má, aby všichni uměli pracovat s počítačem. Já když budu žákům tvrdit, že mají jít na učiliště, tak nám tu na škole brzy zbude polovina žáků. Na učiliště se letos od nás hlásí 17 procent dětí, zato na gymnázium jich jde skoro polovina. Kalokagathia je ideál – výchova tělesná pěstovala krásné tělo, duchovní výchova dobrého ducha vyznačujícího se ctností, spravedlností a udatností. Ani za 2500 let toho nejsme schopni dosáhnout.

Myslíte si, že české školní prostředí je tolerantní a připravené přijmout odlišné skupiny jako například děti cizinců a postižené?

Já si myslím, že ano. Děti cizinců na škole máme. Nejde ani tak o jazyk, ale o to, zda se chce dítě zařadit do naší společnosti. Je snazší, když se v kolektivu chová jako Čech. Zúčastňuje se například sportovních aktivit a dokáže se vyrovnat ostatním žákům ve třídě.

Odlišné děti se často stávají obětí šikany. V českém prostředí se tento problém obvykle zametá pod stůl. Snaží se vaše škola nějak aktivně šikanu řešit, má třeba výchovného poradce, na kterého se můžou oběti obrátit?

FOTO: ŠkolaNemyslím si, že by se problematika šikany zametala pod cokoliv. Šikana byla, je a bude. Záleží na konkrétní škole, jaké má obranné mechanismy a jak jsou učitelé vnímaví. Omega jednotlivec je i ve třídách, kde šikana není. Na škole máme výchovného poradce a schránku důvěry. Děti informujeme, kam se mají obrátit (pomocí mailu, telefonu, či osobně dojít do ředitelny). Já ubližování, byť v legraci, neberu a snažím se ho potírat, jak můžu. V první řadě se to musí vysvětlovat. Pokud jde o opakovanou šikanu, řešení je obtížnější.

Často se traduje, dokonce i mezi staršími studenty, že každá generace dětí je horší, pokud jde o chování a respekt k učitelům. Myslíte si to také, nebo vidíte nějaké náznaky toho, že by se pro pedagogy mohlo blýskat na lepší časy?

Osobně to tak nevnímám. Každá generace přece vyrůstá za jiných podmínek, za jiné atmosféry ve společnosti. Dodržují-li obě strany zákony a pravidla, problémů by mělo být minimum. To, že si starší generace stěžují na mladší, je pravda – letošní vycházející deváťáci si v dotazníku stěžovali na  šesťáky, jsou prý na ně drzí!

Jak funguje spolupráce s rodiči? Mají na děti čas, nebo ne? Anebo se je naopak snaží příliš chránit a protlouct jim cestičku jakýmkoli způsobem?

Mohu říct, že v naprosté většině je komunikace s rodiči bez problémů. Zda mají rodiče na své dítě čas, či ne, mohu pouze odhadovat. Je to individuální. Kdo chce, tak si čas na své dítě udělá – i za cenu omezení vlastních aktivit. K zametání cestiček – ano, jsou takoví rodiče.

Po pádu komunismu se české školství snažilo modernizovat a používat nové výukové metody. Některé věci ale nejsou nutně pozitivní, například přílišné využití počítačů může způsobit oční problémy, nadměrné zavrhování memorování z nás může učinit snadno manipulovatelný národ. Vy osobně máte experimentování rád, nebo jste spíše konzervativní?

Já jsem asi spíše konzervativní. To ale musí posoudit jiní.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Učňáky žákům vnucovat nemůžeme, říká ředitel základní školy v Berouně