Tři různé hudební styly, tři kapely, necelé dvě stovky lidí a dobrá rockově-punková nálada – to vše ovládlo brněnský Favál v den, kdy se točilo zelené pivo, tedy na Zelený čtvrtek 9. dubna. Na společném koncertě si zahrály kapely Rybičky 48, DeBill Heads a We on the Moon (dříve Breakpoint).
Začátek koncertu byl avizován na 20:00. To se ale na Favál začali teprve scházet první příznivci punku, rocku, pop-rocku a pop-punku. První kapela tedy nastoupila na pódium až kolem třičtvrtě na devět. Brněnská pětice We on the Moon, snadno identifikovatelná podle emo účesů, to hned zezačátku pořádně rozpálila. V punk-rockovém svižném tempu se neslo celé jejich vystoupení, do kterého však zařadili také pomalejší kousky, které daly pořádně vyniknout hlasu, intonačnímu rozsahu i angličtině nového zpěváka Tomáše Červinky. První vystoupení kapely po delší odmlce a po změně názvu provázela nervozita, bylo poznamenáno také místy nedokonalým nazvučením a prasklou strunou na Fenixově (Kuba Hovorka) kytaře. I přes tyto komplikace však kapela zvládla svůj půlhodinový set, tvořený převážně novými songy z chystaného alba, s přehledem a pánové předvedli i něco ze svého instrumentálního umění, když poslední písničku uvedli ohromující kytarovou vybrnkávačkou podpořenou zvuky činelů. Přídavku se publikum, vzhledem ke komplikacím s prasklou strunou, nedočkalo, nicméně nažhaveno na další vystoupení bylo dostatečně.
Jako druzí se předvedli DeBill Heads z Turnova se svým zemitým „pub rockem.“ Pódium jim patřilo necelou hodinu, během níž zazněly songy především z posledního alba Na plný kule! Honza Havlíček doprovázel svůj zpěv originálními tanečními kreacemi a ke každé písni přidal vtipný úvod spojený s některou ze slavných osobností českého showbyzu, ať už šlo o Janise Sidovského („autora“ songu František je teplý) či samotného velkého Káju Gotta (Fajnovej karneval – tam ostatně inspiraci nelze přehlédnout). Před Rozhodčím pak pogratuloval „vyprodané brnoaréně“ k postupu Komety do extraligy. Interakcí s publikem bylo provázeno celé vystoupení této „světové kapely neuvěřitelně okresního formátu,“ jak skupinu označil Honza, a její rockový nářez byl odměňován potleskem všech – „vpředu, i těch vzadu, co měli levnější vstupenky.“ Vrcholem vystoupení byl song Goro, zdařilá nápodoba stylu německých Rammstein. Po něm pak následovaly ještě dvě písně a společná baletní úklona všech členů kapely. Ani DeBill Heads nezařadili přídavek a vyklidili pódium hlavním hvězdám večera.
Po půlhodinovém zvučení pak Favál zcela ovládly zběsilé tóny pop-punkové tvorby Rybiček 48. Do padesátiminutového vystoupení zařadila kapela celou řádku krátkých a úderných songů z alb Adios Embryos! a Amores Perros, voe!, při kterých se pogující publikum náramně bavilo. Fanoušci si tak mohli společně s Kubou zazpívat hity jako Emily, melodický Fuck You Very Much (věnovaný „všem, co dneska nepřišli“) či Reality Show. Punkový rytmus v kombinaci s texty právě Reality show nebo Obyčejnýho kluka plnými životních krás a mouder byl nakonec vystřídán rytmem hip-hopovým v songu Hip hap hop, který uzavřel celý večer. Ani Rybičky totiž svým příznivcům nedopřáli přídavek.