5 fotek 
Koledníci převlečení za Kašpara, Melichara a Baltazara nám každoročně 6. ledna nezaměnitelnou melodií vinšují štěstí a zdraví. U nás končí Vánoce, jinde se vánoční dárky teprve rozbalují. A kdože ti Tři králově vlastně jsou?
Pán žehnej tomuto domu, Foto: Topzine.cz
Jestli někdy tři králové existovali, se s jistotou říct nedá. Stejně jako o narození Ježíše i o nich víme pouze z Bible. V evangeliu sv. Matouše se píše o mudrcích, kteří přišli za narozeným Ježíšem do Betléma. Přišli až z východu a jen proto, aby se novému židovskému králi poklonili a předali dary.
Lidé se neustále dohadují, odkud přesně přišli, protože východ je pojem poměrně široký. Nejvíc se však fandí Babylonu, protože právě toto město bylo kolem počátku našeho letopočtu centrem astrologie. Podle legendy se králové o Ježíšovi dozvěděli z hvězd, konkrétně díky hvězdě vánoční. Nejenže jim oznámila radostnou novinu, ale dovedla je až do dvanáct set kilometrů vzdáleného Betléma. Nicméně původ mohou mít králové i v Persii nebo například Jemenu.
Vánoční hvězda je i květina, která kvete pouze o Vánocích. Zdroj: commons.wikimedia.org
Vše bylo nejspíš jinak, než si myslíme
Přestože králové pravděpodobně pocházeli z jednoho místa, zobrazováni jsou odlišně. Dnes máme pro každého jiný kontinent. Melichar je z Evropy, Baltazar z Afriky a Kašpar z Asie.
Zajímavé také je, že králové pravými králi vůbec nebyli. To z nich prý udělal až středověk. Někde se píše o mudrcích, jinde o mázích, v angličtině se prostě používá the Magi. Jmenují se ale všude podobně.
Podle legendy Ježíšovi do Betléma přinesli tři vzácné dary – zlato, kadidlo a myrhu. Zlato symbolizovalo krále, bohatství a moc. Kadidlo, parfém ze směsi vonných dřevin, pryskyřic, kořenů a usušených květů, odkazovalo na kněžství. Třetím darem symbolizujícím smrt byla myrha. Podobně jako kadidlo měla léčivé schopnosti, byla daleko vzácnější než zlato a používala se k balzamování mrtvých. Počet darů se později pravděpodobně sjednotil s počtem králů. Ve skutečnosti jich mohlo být daleko víc, protože přesný není ani základní zdroj, tedy Bible.
Příchod králů k malému Ježíšovi, Zdroj: commons.wikimedia.org
Jiný kraj, jiný mrav
V Čechách 6. ledna koledníci v bílých pláštích chodí od domu k domu a přináší požehnání. Na dveře kromě letopočtu křídou kreslí křížky a písmena K, M a B. Nejedná se o iniciály jmen, ale o zkratku hesla Kyrios mansionem benedicet. Česky Pán žehnej tomuto domu.
Většina českých domácností by svátek nebýt každoroční Tříkrálovské sbírky vůbec nevnímala. Protože se ale Tři králové považují za konec Vánoc, řada lidí například odstrojuje vánoční stromeček. Naopak je tomu třeba v Mexiku a Španělsku, kde jsou to až Tři králové, kdo přinese vánoční dárky. Nepřijíždí na koních ani na sobech jako Santa Claus, ale na velbloudech. Některé děti velbloudům každoročně chystají i pohoštění – trávu. V Dominikánské republice ji děti dokonce schovávají pod postel.
O mudrcích, kteří přišli do Betléma, se dočteme v Bibli, Zdroj: commons.wikimedia.org
Ve Francii a Belgii se na Tři krále sejde rodina nad koláčem, který v sobě ukrývá fazoli symbolizující Ježíška. Ten, kdo najde fazoli ve své porci, stává se králem. V New Orleans a Louisianě také jedí koláč. Tentokrát s malou panenkou. Její nálezce je však zavázán ke koupi nebo k upečení koláče příštího.
Na Tři krále s písní na rtech
Tříkrálovská koleda u nás zlidověla, takže jejího autora dnes už neznáme. Její anglická verze však autora má, je jím americký duchovní John Henry Hopkins jr. Písně mají společný pouze název a dobu, kdy se zpívají. Melodie a slova se výrazně liší. Česká verze se soustředí na přání všeho dobrého do nového roku. O hvězdě se zpívá v rozšířené a nepříliš známé verzi. Jména králů píseň postrádá, zmiňuje pouze černého.
We three kings of Orient are – tak začíná anglická verze koledy, která se drží příběhu Tří králů. Každému králi je věnovaná jedna sloka, v refrénu se zpívá o královsky zářící hvězdě. J. H. Hopkins koledu složil pravděpodobně v roce 1857, o šest let později se objevila v jeho zpěvníku Carols, Hymns and Song.
