Každý ročník karlovarského filmového festivalu má svoji největší hvězdu. Letos svou silou zahřála jinak letními teplotami nedotčené prostranství před hotelem Thermal. John Travolta přitančil do dějiště 48. ročníku největšího filmového svátku ve střední Evropě a omotal si publikum kolem prstu.
John Travolta v Karlových Varech. Zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary
Co načal téměř čtvrthodinovým setkáním s fanoušky přímo před Thermalem, to dokonal na páteční večerní projekci legendární Pomády v místním letním kině. Stylovou jízdu černovlasého elegána však, alespoň pro některé novináře, nabourala nepříliš optimální skladba sobotního programu.
Ten totiž od půl jedné nabídl projekci zrestaurované české klasiky Všichni dobří rodáci. Před samotným filmem běžel ještě krátký snímek o režiséru Vojtěchovi Jasném a následovala byť dojemná, tak přesto proklatě dlouhá ceremonie s předáváním zvláštní ceny za přínos české kinematografii pro režiséra. Ten sklidil několikaminutový potlesk.
Bylo však už téměř jisté, že kdo bude chtít stihnout slovutného Travoltu na jeho tiskové konferenci, bude muset volit mezi předčasným úprkem ze sálu, nebo hozením pověstného bobku na Travoltovu patnáctiminutovku před novináři. Odejít, neodejít? Rozhodnutí padlo na druhou možnost.
Vtipkující Travolta
S nástupem závěrečných titulků a rozsvícením ve velkém sálu Thermalu následoval sprint směrem k prostorám, kde už poctivých deset minut probíhala jedna z nejdůležitějších tiskovek letošního ročníku. Zátaras před vstupem obklopený dobrou stovkou batůžkářů pak dal definitivní stop a odevzdaný autor těchto řádek se odebral k jedné z obrazovek, na které usměvavý John odpovídal na jednu z posledních otázek.
Pochází prý z chudé rodiny a zažil si jak velké úspěchy, tak neúspěchy. „Film je pro mě jen jednou ze součástí života,“ dodal. Čas na poslední otázku, které měla zaznít z úst základního kamene české filmové kritiky Mirky Spáčilové. „Tak alespoň někoho důležitého jsem stihl,“ říkal jsem si. O to větším překvapením pak bylo, když se z reproduktorů začal linout mužský hlas krajně nečeského přízvuku.
Ptá se na Travoltovy režisérské choutky. „Jediným možným filmem, který bych mohl režírovat, je krátký snímek o chlapci, který létá po Americe v době, kdy se přechází z vrtulových na proudové letouny. Mě by tam mohl hrát můj syn,“ prohlásil s úsměvem Travolta, pro kterého je letectví jednou z největších životních vášní.
Filmový festival pro diváky. Anebo ne?
A pak byl konec a přišel čas na zamyšlení nad skladbou letošního karlovarského programu. Proč cpát dvojici největších okamžiků festivalu do těsné blízkosti? Otázka, na kterou jen těžko najdeme odpověď. Se znechucením se pak člověk pokouší najít útěchu před srdcem festivalu, čeká tam na něj však déšť a zima. Takhle má vypadat největší filmový svátek roku?
Zase tak špatné to ale není. Vary si stále drží svou atmosféru, jen se přesunuly od filmových nadšenců k vymydleným hvězdám a na první pohled zlatokopujícím slečnám, které do lázeňského města přijely ulovit nějaké to řezivo, jež by je mohlo v budoucnu dobře zaopatřit. Kdo zde hledá dobré filmy, najde je. Musí se však dobře snažit. Tak nějak však začíná převládat pocit, že o film tu jde až na druhém místě.
A teď mi popřejte hodně štěstí, vedení press centra nezná heslo do místní wifi sítě, poradit si prý máme na vlastní pěst. Pokud jste to dočetli až sem, zvítězila kreativita nad neznalostí. A pokud jste ve Varech také, v následujících dnech si určitě nenechte ujít Futurologický kongres od Ariho Folmana a Velkou nádheru od Paola Sorrrentina.
A co že jsme to zatím viděli?
Život s Kašparem
Helena Třeštíková se drží časosběrné metody jako klíště a opět se jí zadařilo. Občas sice tenhle hodinu a půl dlouhý dokument ztrácí dech. Když na to však dojde, nejlepší česká dokumentaristka vzápětí kontruje ranou přímo do srdce.
Verdikt: 80 %
Příběhy, které vyprávíme
Herečka Sarah Polley se přesunula za kameru a natočila místy úsměvný, jindy mrazivě realistický dokument o své vlastní rodině. Tajemství, vzpomínky a nevěrohodnost paměti se snoubí v dokonalém celku.
Verdikt: 90 %
Všichni dobří rodáci
Jednoduše řečeno: masterpiece!
Verdikt: 100 %
Radoslav Brzobohatý v původní verzi filmu Všichni dobří rodáci.
Zdroj: Asociace českých filmových klubů
