Menu
TOPZINE.cz
Cestování

Linka B pražského metra slaví 25 let provozu. Podívejte se s námi do historie béčka

Hana Chytrá

Hana Chytrá

10. 11. 2010

V listopadu slaví nejmladší linka pražského metra již 25 let provozu. Tato nejdelší trať pražského metra, kterou provozuje Dopravní podnik hl. m. Prahy je sice nejmladší, ale zároveň má nejvíce stanic.

FOTO: Stanice metra Anděl

Stanice metra Anděl, Zdroj: archiv Dopravní podnik Praha

Linka B pražského metra vede centrem města ve směru jihozápad-severovýchod. Je označována žlutou barvou a snad nikdo jí neřekne jinak než béčko. Má rekordních dvacet čtyři stanic a měří 25,704 km. Jízdní doba činí 42 minut a přepravní kapacita činí ve špičce cca 21 000 osob za hodinu.

Vše začalo v roce 1977

Výstavba prvního úseku metra linky B byla zahájena v roce 1977 a probíhala v pěti etapách až do roku 1998 (etapy jsou označovány jako I. – V. B). Cestující se mohli poprvé svézt sedmi základními stanicemi metra ze Sokolovské na Smíchovské nádraží 2. listopadu 1985, kdy byla trať slavnostně otevřena komunistickými hodnostáři. Trasa tehdy měrila jen necelých pět kilometrů.  Po pádu komunismu v roce 1989 bylo poté celkem třináct provozovaných stanic metra přejmenováno.

FOTO: Výstavba metra mezi Karlovým a Palackého náměstím

Výstavba metra mezi Karlovým a Palackého náměstím, Zdroj: dpp.cz

„Výstavba celé tratě metra linky B probíhala v pěti etapách až do roku 1998, kdy byla oficiálně otevřena stanice metra Hloubětín a Kolbenova, která byla součástí prodloužení metra na Černý Most,“ popsala proces výstavby metra B mluvčí Dopravního podniku hl. m. Prahy Ilona Vysoudilová.

Základní údaje o trase metra linky B:

Počet stanic: 24

Provozní délka: 25,704 km

Jízdní doba celé trasy: 42 minut

Pouhý rok od oficiálního ukončení výstavby zasáhl trasu B vodní živel. Ničivá povodeň z roku 2002 zatopila celkem jedenáct stanic metra, přičemž ve stanici Florenc zůstaly zatopeny i dvě vlakové soupravy metra.

V současné době Dopravní podnik hl. m. Prahy provozuje na trase linky B celkem 24 stanic, z nichž tři jsou povrchové – Černý Most, Rajská zahrada a Luka. Naopak nejhlouběji pod povrch země jsou zasazeny stanice Můstek, Karlovo náměstí a Náměstí Republiky, které jsou 40 metrů pod povrchem země.

FOTO: Slavnostní otevírání metra na Náměstí republiky

Slavnostní otevírání metra na Náměstí republiky, Zdroj: dpp.cz

Informace v datech:

2. listopadu 1985 – byl zahájen provoz na prvním provozním úseku tratě B Smíchovské nádraží – Sokolovská (I. B) se sedmi stanicemi

26. října 1988 – zahájen provoz v úseku Dukelská – Smíchovské nádraží (III. B) se třemi stanicemi

22. února 1990 – mezi třinácti přejmenovanými stanicemi pražského metra bylo i několik na trati B: Dukelská (Nové Bučovice), Moskevská (Anděl), Sokolovská (Florenc), Švermova (Jinonice)

22. listopadu 1990 – zahájení provozu v úseku Florenc – Českomoravská (II. B) se čtyřmi stanicemi

11. listopadu 1994– byl zahájen provoz v úseku Zličín – Nové Butovice (V. B) s pěti stanicemi

8. listopadu 1998 –  zahájen provoz v úseku Českomoravská – Černý Most (IV. B), zatím jen se třemi stanicemi

16. října 1999 – do provozu uvedena stanice Hloubětín

8. června 2001 – zprovozněna uvedena stanice Kolbenova

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Linka B pražského metra slaví 25 let provozu. Podívejte se s námi do historie béčka