Tori Amos přijela do Prahy po dvou letech, aby zde představila své aktuální album Abnormally Attracted to Sin. A v duchu abnormální přitažlivosti hříchem předvedla, že i v šestačtyřiceti letech dovede být něžná, ďábelsky vyzývavá, hravá i romantická.
Tori Amos
Hned první písní Give dala rudovlasá dáma najevo, v jakém rytmu propluje celým vystoupením: v ďábelském tanci červených světel na pozadí jakožto nezkrotnou vášní a modrými světly v popředí coby romantickým ztvárněním svého klidnějšího já. A právě souboj červené a modré se všemi svými významy provázel publikum od první do poslední minuty jejího téměř dvou a půl hodinového koncertu.
Chvílemi neukočírovatelná, když se svými typickými pózami kroutila u piána a otáčela se od jednoho nástroje k druhému, chvílemi tiše melancholická, to když se naplno ponořila do textů svých baladických písní. Ale vždy precizní a jistá ve svém vystoupení, a především ve svém hlase a hře na klavír. Tori Amos by mohla být standardem ideálního umělce. Její vokál je její nejsilnější zbraní – dovede ho perfektně používat a zacílit do publika. Kdo by pak odolal čistému a jak ze studiového alba znějícímu vábení laškovní svůdnice?
Její koncerty jsou stejně tak charakteristické nekonečnou variací písní, jež předvádí. Za pomoci bubeníka a baskytaristy (a syntezátorů) dovede procítěně naaranžovat živé vystoupení tak, aby byl divák nadmíru spokojený: v písni pozná svou oblíbenou studiovou nahrávku, ale zároveň se nechá svádět instrumentálními i vokálovými hrátkami, které lehce přetvoří původní koncept a dodají mu auru výjimečnosti.
Tori Amos
Tori Amos je ale především precizní pianistka, která svůj nástroj bravurně ovládá, souzní s ním, dovede nechat svou hudbu, aby jí naplno pohltila. A v kombinaci se svým hlasem eskaluje všechnu tuto nahromaděnou energii do publika. To tleská. Je nadšeno, dojato, uneseno. Dostalo, co chtělo. A tak to má být.
Zhruba ze tří čtvrtin zaplněný velký sál Kongresového centra dal svérázné Američance adekvátně najevo, jak její hudbu vnímá a oceňuje: u jedné písně diváci tiše poslouchali, u další vášnivě tleskali a do rytmu se kývali a ke konci koncertu se nahrnuli před pódium, aby vrchol vystoupení dovedli do vygradovaného finále.
Tori Amos se vydala na procházku napříč svou diskografií s velkým nasazením. Chvílemi s vášní, kterou pohltila celé publikum, chvílemi s melancholií, při níž se diváci jen uvolněně nechali unášet do jiného světa. Dáma v modrém předvedla, jak má vypadat dokonalé vystoupení kombinující profesionalitu, cit, uvolněnost, kombinující půvabný hlas a vyzrálou hru na klavír.