TOP 7 nejoblíbenějších pohádkových bytostí, která je vaše nejoblíbenější?
Jitka Libigerová
2. 7. 2011
!Anketa!Také máte svoji oblíbenou pohádkovou postavičku? Rákosníčka, Křemílka nebo motýla Emanuela? Zeptali jsme se redaktorů literární a fantastické rubriky a na to, kdo se umístil v TOP žebříčku, se podívejte do následujícího článku.
Jaká je vaše nejoblíbenější pohádková bytost a proč?
V anketě se nejvýše umístila kreslená pohádková postavička, která ožila díky Zdeňku Millerovi. Ve studiu Krátkého Filmu Prahy jsme tehdy mohli Krtečka zhlédnout coby animovaný film i jako seriál Večerníčku. První díl se nazývá Jak Krtek ke kalhotkám přišel a pochází z roku 1957. Postupem času vznikala jedna epizoda vedle druhé, například Krtek a autíčko (1963), Krtek a zelená hvězda (1969), Krtek a ježek (1970), Krtek a žabka (2002) a další. Krtek se pak začal objevovat na celé řadě videokazet, ale především v knižní podobě.
Tereza Tlachová – Zástupkyně editorky literární rubriky
Mezi mé nejoblíbenější pohádkové bytosti patří Krteček, potom Křemílek a Vochomůrka, Rákosníček a Popelka. Krteček proto, že ač v knize či večerníčku nemluví, přesto si vždycky dokáže poradit a ještě je roztomilej. A abych nezapomněla, tak ještě Pat a Mat, ale nevím, jestli se taky počítají.
Nikol Gruberová – Redaktorka literární rubriky
Moje nejoblíbenější pohádková postavička je Krteček. Provázel mě celým dětstvím a nedám na něj dopustit. Taky je to jedna z mála pohádek, která podle mě nikdy neomrzí. Navíc je Krteček nádherně malovaný, takže za toto dílo panu Millerovi skládám velkou poklonu. Ačkoli nemluví, nebo jen minimálně, jeho gesta a činy jsou srozumitelné všem bez rozdílu věku. Jeho chování je krásné, pokud může, pomůže, a pokud něco vyvede, dřív nebo později si to uvědomí. Je prostě můj dětský hrdina a absolutní jednička.
Druhé místo obsadil medvídek, který patří k jednomu z nejslavnějších hrdinů dětské literatury dvacátého století. Medvídek Pú (Winnie-the-Pooh) vyšel v roce 1926 ve Velké Británii. Knihy o slavném medvídkovi, který rád pojídá med, byly přeloženy do více než čtyřiceti jazyků. O filmové ztvárnění se postaral Walt Disney.
Eva Marková – Obchodní zástupkyně literární rubriky
Medvídek Pú. On je to zkrátka sympatickej přemýšlivej ňouma, který rád jí a mouše by neublížil. Ale není hloupý! Jeho kamarád Ijáček je taky fajn, ale na můj vkus je až moc melancholický a málo akční – ale jeho suchý humor je skvělý!
„Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, a dost možná ještě dál, je rybníček Brčálník…“ Takto začínal každičký díl večerníčku Rákosníčka, který je třetí oblíbenou pohádkovou bytostí. Zelená postavička kulatého obličeje s trčícími vlásky oblečená do krátkého zelenkavého kabátku s kalhoty. Jeho příběhy končí tak, jak by měla končit každá pohádka.
Čtvrté místo obsadily čarodějnice. V současnosti se k čarodějnictví hlásí především vyznavači kultu Wicca a jiných novopohanských náboženství. Čarodějnictví si můžeme dát do spojitosti s věštěním či bylinkářstvím. Kromě mýtů, pověstí i pohádek se objevuje i ve fantasy a horroru (například film Čarodějky z Eastwicku, knihy Čaroděj ze země Oz či Čarodějky na cestách).
Pavla Šimůnková – Editorka literární rubriky
Mojí nejoblíbenější pohádkovou bytostí je asi čarodějnice, ne nějaká konkrétní, ale tak obecně. A proč? Protože může mít mnoho podob, může být hodná i zlá, ohyzdná nebo svůdná. A kouzla, kterými taková čarodějnice disponuje, jsou šíleně lákavá a pak taky to spojení s mytologií a pohanstvím… čarodějnictví je součástí kultury (spousta pohanských svátků a rituálů) a historie (čarodějnické procesy), není to jen tak pro pohádku vymyšlená postava, ale postava živoucí a proměňující se v čase… a řekla bych že i reálně existující.
Na páté příčce se objevila Včelka Mája, animovaný seriál z roku 1975. Byl přeložen do mnoha jazyků. Českou, slovenskou i německou verzi nazpíval Karel Gott. Hudbu složil Karel Svoboda a autorem českého textu je Zdeněk Rytíř. Hudba je společná pro všechny jazykové verze. Kreslený seriál navázal na německou knihu Včelka Mája a její příhody, již napsal Waldemar Bonsels roku 1912.
Šesté místo patří upírům. Za upíry byli údajně v minulosti považováni především lidé, které postihla nějaká nemoc. Uvádí se tzv. porfyrie, jež se vyznačuje citlivostí na světlo, zvýrazněním zubů a krevními sraženinami na těle. Nemoc je to vzácná a prý není pouze základem mýtu. Hypotéza je založena na moderních představách o upírech.
Jan Neuman – Redaktor rubriky Hry a fantastika
Jednoznačně upír. Je tajemnej a živí se krví, krev má v mytologii a magii velkou moc a je spojována s životem a smrtí, možná proto je upír ještě tajemnější. Taky žije věčně, umí se rychle léčit a vidí ve tmě. Žije v noci a na noci je taky něco magického, něco, co nás lidi vždycky přitahovalo a zároveň děsilo. Dále upír představuje smyslnost a sílu, něco, co lidé také vždycky chtěli mít. Upír může také zobrazovat i temnou stránku nás lidí.
A sedmá příčka patří Falcovi z Nekonečného příběhu
Marek Hofman – Redaktor rubriky Hry a fantastika
Po přečtení otázky mě ihned napadl šťastný drak Falco z Nekonečného příběhu. Otázkou je, nakolik je to bytost pohádková a ne tvor z fantasy románu. Nicméně vzhledem k pohádkovému ladění Nekonečného příběhu, bych jej klidně považoval i za pohádkové stvoření. Co se týče druhé části otázky, oblíbil jsem si jej asi proto, že to byla jedna z prvních knih, které jsem přečetl a Falco na mě silně zapůsobil. Mám rád psy a on je připomíná. Navíc lítá a proletět se na drakovi by snad chtělo každé dítě. Mně tato touha vydržela dodnes. Alespoň jednou v životě bych chtěl usednout na hřbet šťastného draka a brázdit oblohu, a kdyby se mu zachtělo zpívat, pravděpodobně bych se octl v extázi.
Tak tolik názory našich redaktorů. A jaká je ta vaše oblíbená pohádková bytost a proč zrovna ona? Zkuste se vrátit do dětských let, kdy jste pohádky hltaly jednu za druhou a určitě vám utane na mysli alespoň jedna.