TOP 12 nejlepších komiksů roku 2010. Umíme dobře počítat?

Na letošním komiksovém trhu se objevilo mnoho dobrých komiksů. Redaktoři Topzine.cz se rozhodli vybrat deset těch nejlepších. I když z toho nakonec vylezlo spíš TOP 12…

Od českých autorů se objevily hned tři důležité kousky. Nejprve si posvačíme na antologii Generace Nula. Jedná se o výběr těch nejlepších (o tom by se dalo spekulovat) českých komiksů, které se na poli krátkých příběhů objevily. Objevují se zde vážné, občas lehce politicky provokativní (což ale k Toy_Box už sedí, protože ona si s tím vždy poradí a převede do čtivé formy) příběhy z reálných životů, sci-fi či humorné povídky.

Výčet autorů by byl ohromný, vyjmenujme tedy z každého segmentu knihy jen pár nejznámějších. Za nerdské povídky Tomáš Prokůpek, Karel Jerie a Pavel Čech, v dokumentární části již zmiňovaná Toy_Box, Tomáš Kučerovský a rapper Vladimír 518. Humor zastupují Hza Bažant, Jaromír Plachý a Vhrsti. Sci-fi osvědčení klasici Štěpán Kopřiva, Džian Baban a Václav Šlajch. Poslední segment tvoří Obyčejné příběhy, na kterých se podíleli Jiří Grus, Jaroslav Rudiš a Branko Jelinek.

Jako druhý si vezměme na pitevní stolek Nikkarinův komiks 130: Hodní, zlí a oškliví (recenzi připravujeme). Jedná se o pokračování Nikkarinova debutu 130: Odysea, ale jeho svět vyzdvihuje ještě výš. V propracovaném postapokalyptickém světě se odehrávají akční příběhy, které ale nepřichází o svou atmosféru. Napínavý příběh doplněný nádhernou kresbou.

Lips Tullian, kapitola sama pro sebe

Kresebně je na tom skvěle také další český počin. Legendární Lips Tullian Jaroslava Weigela a Káji Saudka. A mistr Kája je zde opravdu na vrcholu, jeho propracovaná kresba nepochybně přivádí kdekoho k orgasmu. Stačí se podívat na stoprocentní hodnocení na comicsdb.cz.

Nejenže samotný komiks musí mít každý správný komiksák už jen z krásného pocitu, že má zase něco od Božského Káji, ale navíc je tu luxusní provedení, nad kterým někomu i slina ukápne. Tisk na každou druhou stranu sice trochu natahuje peněženku, ale na druhou stranu o to zvětšuje prožitek. Jako další plus je zachován původní überformát Mladého světa, ve kterém kdysi Lips Tullian vycházel (jedná se o souborné vydání), což s sebou ale nese i jeden, ač také trochu potěšující, zápor – jen málokomu se vejde do poličky.

Pokud nějaký neznaboh neslyšel alespoň pověst o tomto díle, zde je krátká rekapitulace: komiks vycházel v 70. letech na pokračování v časopise Mladý svět a dlouho byl jedním nepropagandistických komiksů u nás. Lips Tullian je založen na skutečné postavě Loupežníka, kterou dokonce použil i Friedrich Schiller v knize Loupežníci.

Brian K. Vaughan dialogy podstrčí i lvům

Velký podíl na letošních komisech má mistr komiksové dekomprese Brian K. Vaughan. Tím prvním je bajka laděná lehce do dokumentárna, pojmenovaná Smečka z Bagdádu. Jedná se o silný příběh, který popisuje osud lvů uniklých z bagdádské zoo v roce 2003. Příběh Vaughan založil na skutečném příběhu bombardování Iráku Američany. O to silnější příběh to vytváří. A že je sakra silný, dotkne se snad každého.

Objevuje se zde také perfektně vystihnutá psychika lvů, která mísí skvělé pocity osvobození s pocity chaosu a zmatku. Ale ani svoboda není tak dokonalá, jak se zdá. Vyughan vykresluje spor nejen mezi členy smečky, ale také v morálce jednotlivých členů. Po radosti z útěku přichází také myšlenky na to, že to možná nakonec tak super nebude, že svoboda je opravdu jen abstraktní pojem.

A další Vaughanův boom, ne tak úplně postapokalyptická série. Spíše jen poloviční postapo. V sérii Y: Poslední z mužů totiž vymřou jen muži. Za letošní rok se stihly vydat rovnou dva díly, jmenovitě Y: Poslední z mužů #2: Cykly a Y: Poslední z mužů #3: Malý krok pro lidstvo.

V prvním jmenovaném se ocitneme v městečku, které se snaží vypadat o dost normálněji, než jakým ve skutečnosti je. Dogvillovský příběh se celý odehrává v jedné vesnici, což Vaughanovi dává ještě více prostoru k ubíjejícím, ale dokonale vymyšleným dialogům.

Ale ta pravá bomba přichází v trojce, celkově má tato série spíše vzestupnou tendenci kvality. V tomto díle pojmenovaném po výroku Neila Armstronga se objeví hned na začátku okamžik, který čtenáře opravdu šokuje. A po něm nastává více než stostránkové čekání, při kterém se člověk cítí, že ho scénárista natahuje až na hranici únosnosti. Jedná se totiž o nefalšované napětí, při kterém se člověk cítí až znepokojeně.

Blockbuster občas za něco i stojí

Ano, kupodivu se občas i na blockbusterovém území najde něco dobrého. Příkladem jsou Tajné války superhrdinů Marvelu. Tajné války se staly vůbec prvním obřím megacrossoverem na stránkách komiksů. A vlastně i čehokoliv jiného. Tím se kniha zapsala jako milník do komiksové historie a naprosto změnila jak tvář superhrdinského žánru, tak i postavy, které se zde objevují. Některé z nich se vzpamatovávaly i několik let. Zde se opět dá zdůraznit luxusní koženková úprava, se kterou se BBart s Crwí předvedli.

Druhým takovým hitem je Star Wars omnibus: Stíny Impéria (recenzi připravujeme). Setkáme se zde s filmovými hrdiny, například s roztomilým chlupáčem Chewbacou, Hanem Solem, Lukem Skywalkerem i po právu nejoblíbenější postavou ze starwarsového světa vůbec, Darthem Vaderem. I když bodne znát dobře filmovou sérii, čtenář si vystačí i s ubohostí pouze několika zhlédnutí. Komiks se dá doporučit nejen Star Wars geekům, ale i všem ostatním fanouškům sci-fi (především trekkies). Ale pozor, snad každý má po přečtení erotické nutkání obléci se do černého, vzít si na hlavu odpadkovou igelitku a opakovat „Jsem tvůj otec, Lukeu!“

Ponořit se do své fantazie?

Kick-Ass: Nářez. Ano, to je opravdu nářez. A ne šunkový. Kick-Ass je další komiks z dílny Marka Millara, který zde opět prosazuje své obsese v násilí a vulgaritách. Navíc jsou tu hrdinové teprve mládežníci, takže je jejich jednání o to zajímavější. Ale vedle toho jsou tu i úvahy nad podstatou superhrdinů… a jestli by tady vážně nějaký superhrdina nemohl existovat. Ale dospívání ve světě, ve kterém komiksy zůstávají jen komiksy, není zrovna příjemné. A konečně Mark Miller dokázal taky vytvořit hit bez toho, aby hlavní hrdina vypadal jako Eminem.

Zato Kůstek je laděný trochu jinak. Jedná se o takový mix Pána prstenů a animovaných filmů od Pixaru. Velkolepá výprava do pustin nemusí být tak bezpečná, jak se na první pohled zdá. Čekají tam doutníky kouřící draci, krysáci, kteří by si ze čtenáře rádi udělali opékánky a spousta dalších nebezpečenství. Ale dílo se naštěstí nebere nijak vážně a vše je v geniálních dialozích doprovázeno nadsázkou a osobitým humorem. Nebojte se obálky, která budí dojem díla pro děti, ve skutečnosti je tenhle komiks pro každého.

Crew smočí od hlavy až k patě

Crew samozřejmě útočí především pořádnou dávkou stripů. Před Garfieldy, Dilberty a Peanuts ale u redaktorů Topzinu jasně vede Calvin a Hobbes, kterého se letos taktéž stihly vydat dva díly. Ten starší byl pokřtěn Calvin a Hobbes #2: Pod postelí něco slintá, zatímco ten novější vyšel pod názvem Calvin a Hobbes #3: Vzhůru na Yukon (recenzi připravujeme). V obou se vrátí staří známí, sígr Calvin a plyšový tygr Hobbes aby čtenáře pobavili dávkou chvílemi inteligentního, chvílemi naprosto absurdního humoru. A možná přijde i psychopatický sněhulák…

Avšak pokud je Calvin bomba, další kniha je vyloženě atomovka. Jedná se o legendární evropskou fantasy Výprava za ptákem času (recenzi připravujeme). Objevuje se zde klasický fantaskní námět, že svět je v nebezpečí a je povolána krásná a vzrušující dívka, aby našla artefakt, který by ho mohl zachránit. A tím je právě pták. Ne, není to mužský pták, i když v to většina lidí doufá, jedná se opravdu o mystický artefakt. Navíc se Crew letos vytáhla (poněkolikáté) a nejenže vydala klasickou brožovanou verzi, vydala také sběratelskou edici v pevné vazbě pro ty, kteří chtějí mít svého Ptáka opravdu tvrdého.

Morální poučení na konec?

Nepředbíhejme. Ještě poslední titul, opět jedna z nejvýznačnějších evropských sérií vůbec, a opět fantasy. Thorgal. Jméno, po jehož zaslechnutí čeští čtenáři slintají na sto honů. Letos opět vyšly dva díly, nicméně do topzinového TOP 12 se dostal až ten novější, čili Thorgal #15: Vládce hor. Nejenže má snad nejkrásnější obálku z celé série, navíc se k vrcholu staví i příběhově. Cestování v čase může být pro scénáristu velmi ošemetnou věcí, ale když si dá pozor, vyplyne z toho samotná dokonalost, která čtenáře spolu s nádhernou kresbou udeří nevídanou silou. Čtenář zůstává jen zírat s ústy dokořán.

Čekáte na konci morální ponaučení? Tady? Prosím? Sem jste si snad přišli přečíst doporučení komiksů, ne? Takže jediné možné ponaučení, které z toho únavného množství textu vyplyne, je, ať všichni koukáte naběhnout do knihkupectví a sehnat si nejen zde doporučované tituly, ale i spoustu dalších. Kapišto?