!Rozhovor!Tomáš Klus a jeho hudební doprovod Jiří Kučerovský poskytli Topzine.cz po svém koncertu v Březnici krátký rozhovor o svých dojmech z představení, plánech a novém albu, ale také o tom, jak rozeznat blbce od dobrého člověka.
Po koncertu se dvěma dlouhými přídavky a hodinové autogramiádě odcházím s Tomášem a Jirkou do jejich šatny. Přemítám, jestli mi po takovémhle maratonu budou ještě chtít vůbec něco říct. Poté, co mi Tomáš galantně nabídne židli a oba muzikanti si ke mně s úsměvem přisednou, veškeré moje obavy opadají. Kéž by všechny rozhovory s hudebními hvězdami byly takhle uvolněné a veselé.
Jaký máte pocit z dnešního koncertu?
Tomáš: Já myslím, že to bylo dobré. Že jsme konečně měli i svojí vlastní taneční skupinu a z toho já mám velikou radost. Tanečník Venca je drak. Ale je šikovnej, některé věci jsem se od něj naučil, že to někteří kolegové z branže určitě ocení. Budeme tento taneční styl určitě propagovat, protože je to neokoukané.
Jirka: Ze začátku to bylo super, pak už jsem měl strach, že bude tančit celý koncert a nikdo ho odtamtud nedostane a lidi budou nespokojení, že přes něj nevidí.
(na začátku koncertu jeden rozvášněný fanoušek začal svérázně tančit pod pódiem, následně i na pódiu, celý report si můžete přečíst zde, pozn. red.)
Na Velikonoce budeš hrát a dělat moderátora pro pořad Pomozte dětem na České televizi. Jak jsi se k tomu dostal?
Tomáš: Já jsem velký přítel kuřat. Mám rád i kachničky, ale kachničky zatím nic neorganizujou. My jsme se k tomu dostali vlastně, ani nevím jak. Zkrátka jsme dostali tu nabídku. Ono už je to natočené, ten první pořad, který jsme částečně za asistence odborného flákače se všude kolem, Jiřího Kučerovského, natočili v Opavském divadle. Tam jsme si zase šáhli na velkou zkušenost.
Jirka: Já jsem si tam teda na nic nešáhl, ale chtěl jsem.
Bylo to také na takto povídavé úrovni?
Tomáš: Ne ne, tam jsme celou dobu mlčeli a rozdávali grilovaná kuřata.
Takže po Andělech a Pomozte dětěm půjdeš i do moderátorské branže?
Tomáš: To ne, moderátorská branže, to je jenom taková třešnička na portu.
Na co všechno se chystáte v létě?
Tomáš: Tak chystáme se hodně na festivaly, kde budem hrát. Letní. Všechny koncerty jsou na webových stránkách. No, ono se říká na stránkách Tomáše, ale jsou to stránky i Jirky.
Jirka: Ale já tam moc nechodím.
A proč ne? Fanynky by ti tam mohly nechávat vzkazy.
Tomáš: Vidíš, kdybys tam chodil, tak by jsi mohl s někým chodit.
Co nám můžete na ochutnávku říct o novém albu?
Tomáš: Tak zatím máme jenom název (Kde vznikl tukan, včera v devět jedenáct) a písničky na něm budou vlastně v zásadě doprovázeny kytarou a zpěvem, společně v takové zvláštní melodické symbióze.
Teď více osobněji. Na kterou svoji písničku jsi nejpyšnější?
Tomáš: Paradoxně asi na píseň, kterou nehrajeme, a to je Markétce. A teď na té nové desce vyjdou písničky, na které jsem docela hrdý. Ale třeba ta, kterou už jsme hráli a je i na internetu (Nina Trigorinovi a Trigorin Nině), na tu jsem hrdý, protože si myslím, že to není úplně špatné.
A na co jsi nejvíc hrdý v životě?
Tomáš: Asi na to, že dokážu rozeznávat blbce od dobrého člověka.
Jsi si jistý? Opravdu to jde?
Tomáš: Jsem, se podívej tu kolem. Jde to. Já jsem si na to našel taková měřítka.
Jirka: Třeba já na to používám lakmusový papírek. Oni ti blbci jsou spíše zásadití. Barví se více do fialova.
Tomáš: A já to používám vždycky po Jirkovi. Všechno co mám je po Jirkovi.
Na co se do budoucna nejvíc těšíš?
Tomáš: Na svatbu.
Na svatbu? Kterou, čí?
Tomáš: Kteroukoliv. Protože se tam lidi mají hodně rádi. A pak to vždycky jde třeba pryč, ale tam je to takové zjevné. Mám rád zjevnou krásu, ale ne zjevnou očividnou, ale takovou tu, co člověk čuje.