2 fotky 
Je konec dobrodružným výpravám, které podnikali archeologové s nasazením vlastního života? David Kennedy učinil ze své pracovny unikátní objev hrobů v poušti jen na základě zkoumání satelitních snímků.
Arabská poušť, Zdroj: sxc.hu
O Saudské Arábii a její minulosti je toho známo velmi málo. Kvůli náboženskému fanatismu a strachu z objevů s fatálními následky zakázala tamější vláda letecky snímkovat krajinu Arabského poloostrova. Na Google Earth si ale nepřijdou.
Archeologické dobrodružství z pohodlí pracovny
3D satelitní snímky pořízené z neprobádaných pustin pouště odkrývají archeologické nálezy z doby přesahující veškeré zákony islámu, dokonce staré i několik tisíc let. Výzkumný tým z Austrálie v čele s archeologem Davidem Kennedym objevil téměř dva tisíce hrobů prostřednictvím zmíněné aplikace s vysokým rozlišením.
Naleziště se nachází ve skalnatém lávovém poli východně od města Džidda v Saudské Arábii. Vše se odehrálo bez nutnosti vkročit na písky arabské pouště.
„Soudě podle pouhého množství kamenných ruin nalezených v Saudské Arábii, stejně jako na dalších výzkumech v Jordánsku, se může vyskytovat milión dalších takových míst roztroušených po celém Arabském poloostrově,“ řekl David Kennedy, archeolog na Univerzitě západní Austrálie.
Archeologové začali s předběžnou studií plochy 400 kilometrů čtverečních a dokázali zaměřit 1 997 staveb z čedičového kamene. Nejčetnějším objevem byly kamenné mohyly, kruhové hroby podobné dřívějším nálezům z Jordánska a z Jemenu. Mezi další zajímavé odhalení patří bezpochyby menší mohyly a od nich se vinoucí procesí sloupů daleko do pouště. Většina staveb byla podle objevitelů již dávno vyrabována.
Jelikož Kennedy sám nemohl místo navštívit a přesvědčit se, že se nejedná o „googlovou fata morgánu“, poslal souřadnice příteli, který žije poblíž města Džidda, aby místo navštívil a alespoň objev vyfotografoval.
Stavitelé záhadných staveb byli pravděpodobně kočovní pastevci velbloudů, oslů a koz. Mohyly byly zřejmě zbudovány v době mezi 4000 až 1000 let před naším letopočtem, kdy bylo v těchto končinách příznivější klima.
Zahrajte si sami na archeology, není to tak složité
Samozřejmě se najdou i lidé skeptičtí k bádání od monitoru počítače. Výzkumný pracovník Juris Zarins, který působil na Státní Univerzitě v Missouri, žije v Ománu a o starých čedičových mohylách ví, podle jeho slov, už desítky let. Satelitní snímky však neodpoví na otázky stáří a původu, pokud od vlády nebude povoleno místo navštívit a prozkoumat.
Kennedy samozřejmě s teorií souhlasí, ale nebojí se tvrdit, že je to ideální výchozí bod pro další výzkum. Je možné, že Arabové vědí o tajemství mohyl, jenže archeologický výzkum vyvstává proti náboženskému cítění. Nechtějí věřící mást tím, že všechno odhalené by mohlo odporovat Koránu, s datem dávno před příchodem Mohameda.
Od roku 2005 však čím dál více používají archeologové satelitní snímky při prozkoumávání rozlehlých krajin po celém světě. Potenciál je určitě obrovský, velikost a rozlišení snímané plochy se rapidně zvětšuje. Ale je toto ještě opravdové dobrodružství?
