4 fotky 
Nová kniha Tima Powerse dává více odpovědí, než o kolik by její hrdinové, Daphne a Frank Marrityovi, stáli. Co mají společného oni, Albert Einstein, svastika, Mosad, CIA a klasická sci-fi?
Timu Powersovi zbývají Tři dny do nikdy Autor: Jan Doležálek
Tajemství cestování časem.Právě cesty časem jsou jedním z častých a oblíbených témat science – fiction. Jak by také ne, když snad téměř každý by ocenil možnost skočit si vyžehlit nějaký ten vroubek v minulosti nebo mrknout se, jak ta současná lapálie dopadne, do budoucnosti. Pokud je však našim vědcům známo, tahle možnost je zkrátka nad síly současného lidstva.
Americký autor sci-fi a fantasy, Tim Powers, však přišel s myšlenkou, že by tomu tak nakonec ani být nemuselo. Že geniální fyzik Albert Einstein objevil fungování cest časem při svém vědeckém bádání kolem teorie relativity nebo něčeho podobného.
Stejně jako v mnoha svých dalších dílech, i v tomto se nechal inspirovat skutečnými historickými postavami a událostmi. Jako třeba ve fantasy Stáčení temného piva, inspirovaného tureckou invazí ze 16. století, pirátském světě z knihy Plout na vlnách podivna, který inspiroval pokračování Pirátů z Karibiku či příběhu z viktoriánské Anglie plnou časových paradoxů a putování do exotického Egypta, v Branách Anubisových.
Viděl jsem svou smrt
Daphne Marrityová s otcem Frankem jede zkontrolovat kůlnu své babičky. Právě babička Lisa je totiž telefonicky varovala před hrozícím požárem. V té chvíli ještě oba netušili, že v době jejich příjezdu už bude mrtvá. Nemohli vědět ani to, že důvod její smrti nebyl ani trochu přirozený. A už vůbec, jak spolu souvisí tajemná pohádková videokazeta, otisky podrážek Charlieho Chaplina nebo zlatá svastika ukrytá pod podlahou v kůlně. Bohužel pro ně i jejich příbuzné, však tyto zdánlivě nesourodé drobnosti budou znamenat klíč k přežití jen za několik málo dnů. Zanedlouho totiž půjde jim, znovu nalezenému nenáviděnému Frankovu otci i jeho sestře Moiře, o život.
O artefakty z kůlny se totiž zajímají i jiní. Nebezpeční lidé, kteří se neštítí ani vraždy, aby odhalili tajemství nedozírné hodnoty a dosahu. Marrityovi totiž od osudného Lisina telefonátu sleduje hned několik skupin agentů. Přijít na to, komu mohou při svém útěku z nemocnice s poraněnou Daphne věřit, bude velmi těžké. Zejména proto, že kolem jejich těl začínají létat nejen kulky. Proto musejí prchat před slepou dívkou, která se dokáže dívat cizíma očima. Nesmějí je dostihmout ani její komplicové, radící se s mumifikovanou lidskou hlavou i duchy zemřelých. Možná pomohou agenti Mosadu spoléhající na vlastní jasnovidce a mágy pátrající po stejném tajemství. A nakonec je tu CIA, jež se snaží zastavit obě skupiny.
Návrat do budoucnosti
Cestování časem s jeho legendárními paradoxy je pro literární i filmové tvůrce nadmíru lákavé. Ať již jde o dílo klasika žánru sci-fi H. G. Wellse a jeho Stroj času, který inspiroval stejnojmenný film z nedávné doby, nebo W. P. Andersona se Strážci času, I. Asimova v Konci věčnosti, A. C. Clarkea s Okem času nebo z tuzemska S. Čecha s jeho Epochálními výlety pan Broučka.
Ti všichni přispěli k tomu, aby v pozdějších letech byly filmy a seriály inspirovány právě jejich myšlenkami a příběhy. Kdo by si nevzpomněl na Terminátora, Planetu opic, Návrat do budoucnosti, 12 opic či nedávného Harryho Pottera? A u nás? Nezapomenutelnou Cestu do pravěku lze jmenovat za všechny.
Včera tě musím zabít
Právě zákonitosti, jež by se ukrývaly ve fenoménu cest časem a jejich případných dopadů na jednotlivce i celé národy, využil Tim Powers ve svém knize. Setkávání se sebou samým, možnost ovlivňovat svou minulost, když se jeden z hrdinů doví o neúspěších v budoucnosti či dokonce přetváření celých historických epoch, pokud by se tajemství dostalo do špatných rukou. To jsou motivy, které čtenáře vedou celým příběhem, aniž to zpočátku tuší.
Kniha se nejprve podobá špionážnímu thrilleru. Naprosto zmateně sleduje honičky a skrývání agentů špionážních skupin. Naprosto nechápe co je jeho podstatou a o co v něm vlastně jde. Stejně jako hlavní hrdinové ani on si není schopen dát dohromady pomalu se objevující střípky informací, natož přijít na jejich význam a dosah. Stránku za stránkou však autor přidává stále další a další. Odkrývá postupně potřebné mysteriózní detaily, až nikoho nenechá na pochybách, že v tomto díle je možné prakticky cokoli.
Právě pro to pomalé zasvěcování do podstatných skutečností posunujících děj, spolu s možná příliš pestrou paletou hlavních i vedlejších postav, možná bude na překážku v rychlém ponoření se do děje. Stejně jako přemýšlení o fyzikálních vztazích a zákonech, které se v knize objevují, možná jedny potěší svou sutentičností a druhé bude naopak pozlobí zpomalování děje.
Když se však úspěšně začte, bude odměněn velmi příjemně stráveným časem s kniho v ruce. Děj se najednou začne odvíjet rychleji a rychleji, až budou jeho části zapadat dohromady. Dostane se mu odpovědí na otázky, které ho již polovinu stránek trápily a vše konečně bude dávat smysl.
Název originálu: Three Days to Never
Český název: Tři dny do nikdy
Autorka: Tim Powers
Překlad: Zdeněk Uherčík
Obálka: Jan Doležálek
Počet stran: 358
Vazba: brožovaná
Rozměry: 160 x 235 mm
Vydal: Triton, Praha 2011
Doporučená cena: 299 KčHodnocení: *** (50 %)
