3 fotky 
Tilda Swinton se divákům představuje v dramatu Musíme si promluvit o Kevinovi. V soukromí ji vychovávali jako kluka a na plátně si dokonce zahrála bezpohlavní bytost – a rovnou dvakrát!
V roli matky, která ztratila úplně vše, herečka zazářila. Zdroj: distributor filmu
Tilda Swinton se narodila 5. listopadu 1960 v Londýně jako Katherine Matilda Swinton. Na svět přišla do vážené skotské rodiny, jejíž předky lze vystopovat až do středověku. Vyrůstala se třemi bratry, takže byla odmalička vychovávána jako kluk, nedá se však říct, že se jí to dvakrát zamlouvalo.
Dnes se smíchem vzpomíná, jak se ve čtyřech letech rozhodla zbavit alespoň jednoho ze svých sourozenců. „Chtěla jsem ho zabít, protože to byl kluk,“ říká „Už jsem měla dva bratry a tohle bylo víc, než jsem mohla snést.“ Jednou se vkradla do jeho pokoje. „Neměla jsem to promyšlené, ale to mi nevadilo. Vtom jsem si všimla, že mu z úst trčí stuha z čepičky. Začala jsem ji vytahovat ven a při tomto hrdinském činu mě přistihli.“ Až donedávna si tedy celá její rodina myslela, že svému bratrovi tehdy zachránila život – ve skutečnosti ho však o něj chtěla připravit.
Ve škole kamarádila s princeznou Dianou
V deseti letech byla poslána do dívčí internátní školy, kde chodila do třídy s budoucí princeznou Dianou. Tildini rodiče doufali, že z ní bude dobrá hospodyně a vhodná manželka pro nějakého bohatého vévodu, ona se však viděla jako úspěšná básnířka.
[youtube_660]H7VB7Mkt6LY[/youtube_660]
Ze svého snu ale nakonec upustila a na Cambridgeskou univerzitu šla studovat sociální a politické vědy. Během studií začala hrát divadlo a opravdu jí to šlo. Navíc neměla zábrany a v druhém ročníku předvedla celou jednu hru úplně nahá. Dostala se i do Královské shakespearovské společnosti. Prkna, která znamenají svět, však brzy opustila – divadlu nikdy moc nepropadla, lákal ji spíše svět filmu.
V roce 1986 zaujala režiséra Dereka Jarmana a ten jí nabídl první roli před kamerou. Zahrála si v životopisném snímku Caravaggio. S Jarmanem pak spolupracovala ještě na několika filmech před jeho úmrtím na AIDS v roce 1994. „Myslím, že to byl první umělec, kterého jsem kdy potkala,“ tvrdí o něm dnes.
Na týden zavřená ve skleněné skříni
Opravdový průlom pro ni znamenala hlavní role ve snímku Orlando. V adaptaci románu Virginie Wolfové si zahrála oboupohlavního šlechtice, který si vyzkouší život muže i ženy. A aby té výstřednosti nebylo málo, o pár let později se nechala na týden zavřít do skleněné skříně a vystavit v londýnské Serpentine Gallery. Představovala tak součást umělecké instalace své kamarádky Joanny Scanlan.
V dramatu Orlando ukázala svou mužskou i ženskou stránku.
Ani herecky nezahálela a v průběhu 90. let se objevila v množství artových snímků. Běžnému divákovi vstoupila do povědomí v roce 2000 díky dobrodružnému thrilleru Pláž. Další mainstreamové role na sebe pak nenechaly dlouho čekat. Kromě postavy Bílé čarodějnice v sérii Letopisy Narnie se objevila ve filmu Constantine jako oboupohlavní archanděl Gabriel.
Oscara si pak vysloužila za vedlejší roli v thrilleru Michael Clayton. O sošce řekla, že je to sice herecká pocta, ale doma s ní nikomu radost neudělala. „Žiji ve Skotsku v místech, kde lidé řeší daleko důležitější věci, než jsou novinky ze světa filmu, třeba přemnoženou mšici,“ prohlásila.
V současné době se v kinech představuje snímek Musíme si promluvit o Kevinovi. Depresivní sonda do duše matky, která se snaží vyrovnat s tragédií nevýslovných rozměrů, dává Tildě šanci předvést svůj herecký um. Některé hlasy tvrdí, že film může odradit ženy od mateřství. „To si nemyslím,“ říká herečka „Nikdy to nebude tak špatné. Každou ženu v těhotenství napadne, jestli se jí náhodou nenarodí malý ďábel.“ Sama je matkou dvou dospívajících synů a přiznává, že jí ta myšlenka taky prolétla hlavou.
Fanouškům fantasy je známá jako Bílá čarodějnice z Letopisů Narnie.
V současné době žije se svými dvěma dětmi a jejich otcem, o dvacet let starším umělcem Johnem Byrnem, na skotské vysočině. Jejich soužití zrovna neodpovídá konvencím, domácnosti s nimi sdílejí i jejich noví partneři.
Sandro Koppa, umělec tentokrát o sedmnáct let mladší, herečku s požehnáním jejího druhého partnera doprovází i na cestách. „Mám velké štěstí,“ říká Tilda, „na to, aby taková situace fungovala, je potřeba mimořádných mužů.“ Tilda Swinton má zkrátka do hollywoodské tvářičky tak daleko, jak jen Oscarem oceněná herečka může mít.
