Návštěva sanatoria v Davosu Thomase Manna fascinovala natolik, že se rozhodl o tamním prostředí napsat krátkou satirickou novelu. Vznikl však rozsáhlý epický román Kouzelný vrch (1930, česky), který patří mezi nejvýznamnější díla německé literatury dvacátého století.
Na ledovém vzduchu Alp strávil Hans Castorp dlouhých sedm let. Pro něj to však byl jen jeden krátký okamžik. Zdroj: Wikipedia
Proč ta změna? Práci Thomase Manna přerušila první světová válka, jež v něm podle všeho vzbudila plno otázek, se kterými se potřeboval vypořádat. Hledání odpovědí z části přenesl i na stránky Kouzelného vrchu. Ze zamýšlené satiry se stal román, v němž probíhá živá diskuse o dobru a zlu, o životě a smrti, o spravedlnosti a v neposlední řadě rovněž o lásce.
Zamrzlé hodinky
Mladý, zatím názorově nevyhraněný a poněkud romanticky naivní inženýr Hans Castorp přijíždí do luxusního plicního sanatoria v Davosu, aby zde navštívil svého nemocného bratrance Joachima. Namísto krátké návštěvy se však vinou odhalení plicní tuberkulózy stává sám pacientem. Ručičky jeho hodinek se zpomalují a zpomalují, až ho zcela obestře zvláštní bezčasí, které v sanatoriu panuje.
Dny, týdny ubíhají vesměs stejně – několikahodinové pobyty v dece v mrazivém počasí na balkóně, přísně se opakující léčebné procedury… A svět dole, pod horskými masivy, tone v neprostupné mlze, mimo Castorpovy myšlenky.
Po roce je Hans Castorp prohlášen za uzdraveného, leč tam dole ho nic nečeká. Nenáročný, ospalý život v horském sanatoriu mu nabízí řád, pohodlí a smysl. V podstatě rezignuje na život a dává přednost pobytu v léčebně a také možnosti vídat se s krásnou, i když trochu plytkou Klaudií, do níž se na horském vzduchu nešťastně zamiloval.
Boj o duši
Po dalších šest let si Hans Castorp den co den měří teplotu, podstupuje léčebné procedury a prochází se ve společnosti svých přátel. Těmi jsou zasněný humanista a liberální demokrat Ludovico Settembrini a úskočný a demagogický jezuita Leo Naphta s fašistickými sklony.
Do hudby ponořený autor knihy, Thomas Mann, v roce 1932
V jejich postavách se střetávají dva tehdejší protichůdné pohledy na svět. Filantropické názory narážejí na cynismus a obhajobu teroru a násilí. Oba dva muži diskutují, přou se a snaží se získat Hanse Castorpa na svou stranu. Neúspěšně. Po sedmi letech Castorp procitá, opouští svébytný svět sanatoria a volán počínající první světovou válkou se navrací zpět do světa času.
Cesta z hor
Nevrací se však stejný. Původně prostý a průměrný mladík prošel výrazným osobním vývojem. Poznal lásku a naučil se přemýšlet o vlastní existenci a světu kolem. Podobně může Mannova kniha obohatit i jejího čtenáře.
Thomas Mann na stránkách románu prostřednictvím častých filozofických polemik dvou Castorpových spolupacientů nastínil problematiku Evropy dvacátého století. Předjímal vývoj fašismu v Itálii a Německu a snažil se nabídnout alternativy. Díky tomu se namísto krátké satirické novely zrodilo obsáhlé epické dílo, spojující v sobě hluboké a naléhavé myšlenky s vystříbřeným spisovatelským stylem.
Pravda, v některých místech se může román zdát až rozvleklý, nicméně jednoduše se může jednat jen o Mannovu snahu přenést čtenáře pryč od tepla křesla a tikotu hodin za zády do bezčasého světa řídkého chladného alpského vzduchu.
„Skutečně, jen vešel do pokoje, vzal s umyvadla ozdobný teploměr, dnes ráno získaný, zrušil kolmými otřesy 37,6, které teď už dohrály svou úlohu, a se skleněným cigárkem v ústech, docela jako starousedlík, se uchýlil na balkón na lehátko. Leč proti všemu dalekosáhlému očekávání se Merkurius neroztáhl víc než zas jen na 37,6, ačkoli ho Hans držel pod jazykem plných osm minut; 37,6 byla ostatně horečka, i když ne vyšší, než měl časně dopoledne. Po obědě vystoupil třpytivý sloupec na 37,7, ale k večeru, když byl pacient vzrušením a denními novinkami značně unaven, setrval na 37,5 a druhý den zrána ukazoval dokonce jen rovných 37 … “
(MANN, Thomas: Kouzelný vrch. 4. vyd. Praha: Odeon, 1975.)
Zdroj: MANN, Thomas: Kouzelný vrch. 4. vyd. Praha: Odeon, 1975.