- „Myšlenky nemohou přežít, jestliže člověk za ně nemůže bojovat.“ Jeden ze známých citátů spisovatele Thomase Manna. Celým jménem Paul Thomas Mann – představitel německé meziválečné prózy, držitel Nobelovy ceny za literaturu, již obdržel v roce 1929, a především autor vysoce ceněných románů.
Thomas Mann, Zdroj: wikipedia.org, Foto: Carl Van Vechten
Narodil se 6. června 1875 v Lübecku do rodiny obchodníka a matky s hudebním nadáním, jež byla brazilského původu. Stejně jako on byli známí i jeho bratři – Heinrich Mann (spisovatel) a Karl Viktor Mann (ekonom). Otec však brzy zemřel, firma se rozpadla, a rodina se v roce 1893 odstěhovala do Mnichova. Mladý Mann zde pracoval nějakou dobu v pojišťovně. První zkušenosti nasbíral jako redaktor časopisu Simplicissimus. Chodil poslouchat přednášky na vysokou školu. Inspirací mu byla i cesta do Itálie, kam odjel na tři roky se svým bratrem Heinrichem.
Ve svých třiceti letech si vzal Katiu Pringsheimovou, s níž měl šest dětí – Eriku (herečka, spisovatelka), Klause (spisovatel), Golu (historik, politolog), Moniku (spisovatelka), Elisabeth (ekoložka, spisovatelka) a Michala. Avšak toto manželství nebylo šťastné, neboť Mann v sobě objevil homosexuální sklony. Přitažlivost muže k muži se stala častým námětem jeho knih. Když zemřel, našly se Mannovy deníky, které jeho homosexualitu potvrdily. V próze se často objevovaly postavy, které charakterizovaly některého člena rodiny.
První velký úspěch – Budenbrookovi
V roce 1893 mu vyšla črta Vize. O rok později přišla větší novela Gefallen. Ovšem román, který mu přinesl slávu a díky němuž obdržel Nobelovu cenu za literaturu v roce 1929, se jmenuje Budenbrookovi, jež vyšel v roce 1901. Tato kniha o měšťanské rodině Buddenbrookových z Lübecku vypráví o osudu jejich firmy, která po řadu let vzkvétala, ale postupem času pomalu zažívá tvrdý pád.
Pamětní deska J. R. Bechera a Thomas Manna v německém Výmaru, Zdroj: wikipedia.org, Foto: OTFW, Berlin
Jan Buddenbrook stál v čele firmy po svém otci, a mohl se pyšnit, protože ji vedl úspěšně. Pak ji předal Tomášovi, asi nejschopnějšímu ze tří dětí, a přesto firma prodělala úpadek, až zkrachovala. Jejich rod nakonec vymírá, neboť Tomášova žena je neskutečnou milovnicí hudby, čímž zřejmě ovlivní i syna Hanna, jež žije jen pro hudbu a jinak je v životě nepoužitelný. Z díla vyzařuje protiklad životní síly a estetických postojů, ale také krásy a smrti. Mann byl ovlivněn filosofií Nietzscheho a Schopenhauera.
Nacistické Německo
Roku 1830 pronesl v Berlíně svoji řeč Apel na rozum, v níž se snažil vyvarovat nacismu. O tři roky později však musel z Německa před nacismem uprchnout. Odešel do Švýcarska. Nějakou dobu pobýval i u nás v republice, kde získal československé občanství. Na delší dobu se usadil v USA. Tam dokončil čtyřdílný román inspirovaný Starým zákonem, který nazval Josef a bratři jeho. Od roku 1952 žil opět ve Švýcarsku, kde i 12. srpna 1955 zemřel.
Další známá díla
Smrt v Benátkách (1912) je novela, v níž se zamýšlí nad uměním a podstatou tvoření z hlediska mezilidských vztahů. V roce 1930 napsal novelu varující před fašismem Mario a kouzelník. Román Kouzelný vrch (1924) se odehrává ve švýcarském sanatoriu před první světovou válkou. Inspiraci získal díky své ženě Katie, jež tuberkulózou onemocněla a pobývala v plicním sanatoriu ve švýcarském Davosu.
Benátky, Zdroj: wikipedia.org, Foto: Lubm
K románu Lotte ve Výmaru (1939) se mu staly inspirací Goethovy příběhy. Doktor Faustus (1947) je filozofický román vyprávějící o druhé světové válce a německém hudebním skladateli Adrianu Leverkühnovi. Zpověď hochštaplera Felixe Krulla (1954) Mann nedokončil. Jde o román, jenž pojednává o virtuózním podvodníkovi.
Během první světové války vedl spory se svým bratrem Heinrichem. Thomas totiž zprvu neodmítal válku, a dokonce se zastával německého nacionalismu (eseje Úvahy nepolitického člověka). Svou chybu si postupem času uvědomil a přiklání se k demokracii a humanismu stejně jako jeho bratr. Střetával se s významnými spisovateli, například s Hermannem Brochem či Robertem Musilem, kterého si nesmírně vážil. Ve svém díle byl velice ovlivněn filosofií Nietzscheho a Schopenhauera.
Co se týče filmového ztvárnění, jeho první (němou) filmovou podobu románu Budenbrookovi vytvořil v Německu režisér Gerhard Lamprecht v roce 1923. Postupem času tento román oživilo více režisérů, a to nejen v Německu, ale například i ve Velké Británii. Filmové adaptace se dočkaly i ostatní díla – kupříkladu Smrt v Benátkách, Lotte ve Výmaru, Kouzelný vrch, Mario a kouzelník a další.