Divadlo Archa v úterý 10. srpna dostalo temně energickou atmosféru, když se v něm v osm večer shromáždily stovky zanícených rockerů, aby si užily syrový drsný styl kapely The Cult, jež slavila největší úspěch především v 80. letech minulého století. Tito Angličané byli včera v Praze vůbec poprvé a zdálo se, že s českým publikem byli celkem spokojeni. I když…
The Cult, Zdroj: BBC
Nevím, zda jste to zaznamenali, ale shodou okolností vyšel zrovna v den koncertu na jednom z českých internetových zpravodajských serverů souhrn nejčastěji používaných popových a rockových frází, kde se kromě jiného objevily takové argumenty jako opakovat v každém městě, že tam je nejlepší publikum na světě, hrát kytarové sólo s nástrojem za krkem, křičet do publika „Neslyším vás!“ a podobně. Po důkladné reflexi jsem dospěla k závěru, že The Cult není žádná populisticky klišé kapela. O nejlepším publiku nepadlo ani slovo, povzbuzovat diváky k bouřlivějšímu aplausu nebylo vůbec třeba a vzhledem k nekuřácké části spodních prostor divadla v hledišti nepoletovaly ani hořící zapalovače.
A když už náhodou došlo na klišé, tak na jejich originální cult-klišé:
- Hrát kytarové sólo a držet při tom nástroj levou rukou kolmo k podlaze.
- Zabrat kytarovým sólem třetinu doby trvání každé písničky a tvářit se při tom útrpně.
- Házet dlouhými kadeřemi směrem k publiku.
- Mávat nad hlavou rukama s růžky Jamese Dia.
- Začít s třičtvrtěhodinovým zpožděním a skončit o patnáct minut dříve.
- Mít na playlistu připravené písničky na přídavek.
Zvuk nezvuk, show neshow, rock je rock
Zpočátku jsem si pochvalovala dobře vyrovnaný sound, což v Arše bohužel nebývá pravidlem, přibližně po půl hodině se ale zvukař zřejmě omylem opřel o zvukařský pult (jinak si to nedokážu vysvětlit) a basové linky doprovodných melodií byly v tu ránu slyšet snad až na Smíchově.
Na druhou stranu to byl možná záměr, protože odejít z koncertu rockové kapely 80. let bez popraskaných ušních bubínků by byl celkem trapas. Upřímně řečeno mě i tak jejich vystoupení lehce zklamalo, od muzikantů takového formátu bych byla čekala větší nářez, klidně i nějaký ten rozbitý instrument nebo hořící zapalovač; skutečnost, že bubeníkovi neshořely trenky, mě fakt zklamala, ale co už… Hudba byla precizní a živelná a to je přece to hlavní, ne?
Kytarista The Cult Billy Duffy hraje sólo na kytaru, Zdroj: flickr.com
České rockové hvězdy na těch světových: Dan Bárta i Plexis
V publiku se to hemžilo povětšinou dlouhovlasými padesátníky, kteří si Culty pamatují ještě z dob svého mládí. „My jsme to poslouchali před dvaceti lety,“ smál se pětapadesátiletý Michal mojí otázce, co od koncertu očekává. „Teď mi zrovna kamarád přinesl kazetu s jejich koncertem z roku 2007 a musím říct, že jsem to neměl vidět. Už se tolik netěším, když vím, jak to bude zhruba vypadat,“ pokračoval.
V hledišti se ale objevilo i několik tváří české rockové scény, ve frontě na pivo jsem zahlédla zpěváka Dana Bártu, opodál postával Jiří Zemánek z pražské formace Wohnout a kousek za ním se zase srdečně smál baskytarista a zpěvák Petr Hošek z Plexis, který koncert na závěr zhodnotil převážně pozitivně: „Poslouchám The Cult od roku ’88,“ řekl rocker s červeno-černými vlasy. „Jejich první koncert v Praze byl super, na Archu přiměřený počet lidí; bylo to moc příjemné. Mám strašně rád kytaristu Billy Duffyho, a ten mě nezklamal.“
Playlist koncertu The Cult v Praze
- Lil ‘ Devil
- Electric Ocean
- Phoenix
- Rain
- Sweet Soul Sister
- The Witch
- I Assassin
- Eddie (Ciao Baby)
- Emawians
- Nirvana
- Spirit Walker
- Rise
- Dirty Little Rock Star
- FireWonam
- Wild Flower
Přídavky:
- She Sells Sanctuary
- Love Removal Machine