4 fotky 
V našem seriálu jsme se již alespoň rámcově seznámili s tím, co to tělesné modifikace jsou a jak vypadají základní piercingové praktiky. Dnešním dílem se vrhneme na tetování. To je v západním světě možná nejběžnější modifikací, nepočítáme-li mezi ně piercing ušních lalůčků. Důvody pro to nechat se tetovat jsou ovšem nejrůznější, stejně jako význam jednotlivých motivů.
Dnešní obličejové tetování oproti moko vyjadřuje většinou daleko subjektivnější pocity. Zdroj: bizarremag.com
Asi jen málokoho překvapí, že historie tetování se otevírá u primitivních kmenů. Každý se určitě již na internetu, v televizi, na stránkách National Geographic či někde jinde setkal s reportážemi o divoších, kteří mají tělo pokryté nejrůznějšími obrazci. Nicméně tato tetování se od současných západních podstatně liší.
Nejedná se jenom o rozdíly v technickém postupu, ačkoli i ty jsou značné. Tetovací strojek, jak jej v podstatě známe dnes, byl vynalezen (resp. patentován) až v roce 1891. Primitivové užívali postupy jiné, např. protahovali kůží nit potřísněnou barvivem, vpichovali barvu pomocí speciálního dlátka s kostěným trnem či jen vtírali pigment do rozříznuté tkáně. Podstatnější je ovšem odlišnost ve statutu, který tetovaní v neevropských oblastech mělo/má.
Zde bylo tetování sociální institucí. Mělo specifické funkce, ať už v obecně společenském ohledu, nebo třeba jen v iniciačních rituálech. Jeho význam nebyl úzce individuální v tom smyslu, v kterém jej má dnes. Jednotlivé motivy měly jasně přiřazené významy prolínající se životem společenství.
Maorské obličejové tetování nazývané moko. Zdroj: fletchercollection.co.nz
Např. slavné obličejové tetování novozélandských maorů nazývané moko označovala místo nositele v sociální hierarchii. Jednotlivé části obrázku nesly různé informace. Ty byl člen kmenu schopen číst podobně jako my písmo: „Vrchol čela znamenal hodnost, levá a pravá strana nad obočím pozici, levé a pravé znaky pod očima vyjadřovaly genealogii, obě lícní strany k uším značily manželství, prostor mezi nosem, obočím i ústy individualizoval a nahrazoval podpis, místo pod ušima sloužilo k vyjádření zaměstnání, oblast brady pak moc a sílu a části vedoucí ke krku naznačovaly sociální postavení při narození. Jednotlivé komponenty tetování měly své jméno.“ (Rychlík, Martin: Tetování, skarifikace a jiné zdobení těla, Praha 2005, s. 107).
Snadno si určitě dovedete představit, že takový maor viděl tetování svého přítele zcela jinak než my. Nejde o to, že by vypadalo jinak, ale že mu jinak rozuměl, a proto u něj vzbuzovalo i jiné pocity. Tetování prostě pro něj bylo něco úplně jiného, i když se technicky jednalo vlastně v zásadě o totéž (vpichování barvy pod kůži). V dnešním světě je tetování, nebo alespoň jeho význam, daleko osobnější věcí.
Znáte to sami. Když se podíváte na něčí tetování, jen málokdy poznáte, co pro něj znamená nebo co vlastně vyjadřuje. Stejně tak není nějak zásadně a pevně spjato s naším sociálním systémem nebo hierarchií. Je sice pravda, že kdysi bylo považováno za charakteristické pro kriminálníky a nejnižší společenské vrstvy, ale takové představy jsou čím dál ojedinělejší. Navíc jistě sami uznáte, že toto sepětí s obecným povědomím rozhodně není stejné povahy jako u primitivních kmenů.
I když motivy dnešních tetování čerpají inspiraci od primitivů, jejich význam je jiný. Zdroj: davidavery.wordpress.com
Stejně tak ani pro naši soukromou zkušenost není zážitek tetování tím, čím byl pro divocha. Je nepochybné, že i dnes může leckdo se svým obrázkem spojovat hlubokou osobní přeměnu nebo pro něj může mít výsostný symbolický význam. Nicméně takový smysl zůstane jeho nejintimnějším osobním vlastnictvím, případně vlastnictvím úzkého a vyhraněného kolektivu (srov. gangová tetování nebo jeho rituální význam v některých subkulturách). Nepopírám, že určité motivy nebo způsoby zobrazování mají typický význam nebo jsou spjaty s určitou kulturní oblastí. Nikdy však tetování nebude provázáno s mezilidským životem a vztahy tak bezprostředním a přirozeným způsobem, jako tomu bylo a je u divochů. To neznamená, že naše tetování je méně hodnotné než tradiční. Je to prostě jen v jistém smyslu něco jiného.
SHE-MON, Hell.cz
