3 fotky 
Ministr školství Josef Dobeš přichází s lékem na nízkou úroveň českého školství. Plošné testy žáků 5. a 9. tříd prozradí, co děti neumí. Ti, kteří u testů neuspějí, půjdou na učňák.
Malou maturitu podstoupí žáci 5. a 9. tříd, Zdroj: sxc.hu
Ministerstvo školství přišlo s návrhem, který do značné míry změní podobu českého školství. Na doporučení Václava Klause mladšího plánuje zavést plošné přezkoušení žáků základních škol. Dětem, jež u testů z češtiny, matematiky a cizího jazyka neuspějí, se v budoucnu zabouchnou dveře před oborem s maturitou.
„Žáci, kteří standard nezvládnou, nesmí být přijati na žádné víceleté gymnázium (5. třída) nebo střední školu s maturitou (9. třída),“ napsal Klaus pro MF Dnes.
Testování naostro začne v roce 2014
Se zavedením prověrek v této podobě se počítá od roku 2014. Již za několik dnů, 12. a 13. prosince, proběhne na sto vybraných školách generálka a na jaře příštího roku se testování zúčastní všechny české základní školy, těch je asi 4200. Výsledky poslouží jako zpětná vazby pro školy, žebříčky ministerstvo zatím dělat nebude.
Čtěte také: Výsledky státních maturit
„Aby se mohlo ukázat, jak kvalitně výuka na škole probíhá, jsou potřeba minimálně čtyři roky. Pak bude možné změřit přidanou hodnotu školy – porovnat, jak se výsledky konkrétního žáka od páté do deváté třídy změnily, jak škola s dětmi pracuje,“ uvedlo ministerstvo.
Žáci zhodnotí své školy
Josef Dobeš, Zdroj: wikipedia.cz
Dobeš si od plošného testování slibuje především zvýšení kvality výuky na základních a středních školách. Z mezinárodního srovnání znalostí totiž vyplývá, že čeští studenti zaostávají za svými vrstevníky z okolních států.
Podle Dobeše na gymnáziích a středních školách studují děti, které by ještě před dvaceti lety nezvládly ani studium v prvním ročníku.
Od zrušení jednotných osnov se učitelé při výběru látky řídí všeobecnými požadavky, co by žáci jednotlivých ročníků měli umět. Testy by neměly ověřit pouze znalosti dětí, nýbrž i odhalit, zda kantoři tato pravidla dodržují.
Navíc sami žáci oznámkují školu. Na stupnici od nuly do desíti zhodnotí atmosféru školního prostředí. Školy, které u testů propadnou, se budou muset zlepšit. S tím by jim měli pomáhat inspektoři.
Kritika padá především na kategorizaci dětí
Plošné testování, které by o osudu dětí rozhodlo již ve věku jedenácti let, má i řadu odpůrců.
Vedle rozdělení dětí na řemeslníky a maturanty kritici poukazují na skutečnost, že testy nemohou prověřit takové dovednosti jako komunikační schopnosti. Mnohé děti trpí různými poruchami učení, které se ale dají s pomocí specialistů překonat, a i tyto děti jsou často schopny absolvovat vysokou školu.
„Testy mohou ve finále vést ke škatulkování škol i dětí. To není dobré,“ myslí si stínový ministr školství z ČSSD Marcel Chládek.
