2 fotky 
!Profil režiséra!Za film Strom života získal letos Zlatou Palmu v Cannes. A nepřijel si pro ni. Většina hereckých hvězd by udělala cokoli, aby se mohla objevit v jeho filmu, a on jich za celý život natočil jen pět. Kdo je tento režisér, který se tak úzkostlivě vyhýbá pozornosti?
Malick při natáčení Nebeských dnů, Zdroj: distributor filmu
Terrence Malick bývá všeobecně považován za jednoho z největších žijících géniů mezi filmaři. A to přesto – nebo právě proto – že tenhle vystudovaný filozof jich za svou, 38 let trvající kariéru, natočil jen pět: Zapadákov, Nebeské dny, Tenká červená linie, Nový svět a nejnověji Strom života.
Jaký je film Strom života? Přečtěte si v recenzi od Ondřeje Erbana!
Všechny vzbudily v době svého uvedení malou senzaci a kritika se rozplývala blahem. Dnes se všechny objevují v nejrůznějších žebříčcích nejlepších filmů všech dob. Jak skvělé přijetí ale měly Malickovy filmy u odborné veřejnosti, tak špatná byla jejich odezva u diváků. Žádný z nich nebyl nějakým velkým komerčním úspěchem, ačkoli se nedá říci, že by úplně propadly.
Nejstydlivější z hvězd
Co si o tom myslí sám Malick? To nikdo pořádně neví. Terrence Malick ze zásady nikdy nedává rozhovory, objektivům kamer i fotoaparátů se vyhýbá obloukem. Dokonce ani nemluví na tiskových konferencích k uvedení svých vlastních filmů. Ty prý „nechává mluvit samy za sebe“.
Jeho stydlivost je ve filmových kruzích pověstná. Když měl letos Strom života prestižní premiéru v Cannes, nebyl to Malick, kdo ji uváděl, ale představitel hlavní role Brad Pitt. A když Strom života vyhrál v Cannes hlavní cenu – Zlatou palmu – nebyl to Malick, kdo ji přebíral, ale dvojice producentů filmu. Přesto se režisér Stromu života prý v Cannes objevil. Ukryt ve stínu, v černém obleku, stál hned vedle Brada Pitta, nikým nepoznán. Alespoň to tvrdí Thierry Frémaux, ředitel festivalu v Cannes.
A proč by to koneckonců neměla být pravda. Vždyť kdo by poznal člověka, který podle všeho za celý svůj život zveřejnil ne víc než tři své fotografie. Ano, takový je Terrence Malick – stydlivý a skromný, mistr svého řemesla.
Malick filozofem
Terrence Malick se narodil v listopadu 1943 nedaleko Chicaga jako nejstarší ze tří synů. Většinu života ale prožil na jihu Spojených států v Texasu (ti, kdo viděli Strom života, asi chápou, jak moc osobní pro něj tenhle film musí být). Vystudoval filozofii na Harvardu, kde se specializoval především na práce německého filozofa Martina Heideggera. Dokonce přeložil jeden z jeho esejů Vom Wesen des Grundes do angličtiny.
Někdy v té době ale přichází špatná zpráva o Malickově mladším bratru, který ve Španělsku studoval hru na kytaru. Prý kvůli tomu, že se nedokázal ve hře na nástroj dostatečně zlepšovat, si nejdříve sám zlámal obě ruce, aby později spáchal sebevraždu. Malickovo trauma bylo o to větší, že nedlouho předtím odmítl bratra navštívit a pomoci mu s objevujícími se depresemi (pokud i zde vidíte pararelu se Stromem života, asi se nepletete).
Poté se Malick vydal do Oxfordu. Doktorát na zdejší univerzitě ale nedokončil a vrátil se zpět do USA. Zde chvíli vyučoval filozofii na prestižní MIT a k tomu občas psal pro časopis New Yorker.
Filozof filmařem
V roce 1969 se ale Malick nechal zlákat filmem a nastoupil do studia v tehdy nově vznikajícím American Film Instute, kde chodil do stejné třídy jako David Lynch nebo scenárista Taxikáře a Zuřícího býka Paul Schrader.
The YouTube ID of ejm0XvT3rB8&hd=1 is invalid.
V roce 1973 debutoval Terrence Malick celovečerním snímkem Zapadákov, který natočil za – i na tehdejší poměry – směšnou částku necelých 350 000 dolarů. Přesto Zapadákov vzbudil nečekaný ohlas. Road movie o milenecké dvojici zabijáků byla některými kritiky označována za nejlepší debut od dob Občana Kanea. Už to samo o sobě zaručovalo Malickovi, že napříště může počítat pro svůj film s mnohem vyšším rozpočtem.
Nebeské dny?
Nicméně na jeho další počin – Nebeské dny – si museli všichni počkat dalších pět let. Historické milostné drama z amerického jihu s mladičkým Richardem Gerem v hlavní roli bylo nominováno na Oscara hned v několika kategoriích. Cenu si nakonec odnesl jen Nestor Almendros za nejlepší kameru.
Velký podíl na tom však má bezpochyby i sám Malick, který trval na tom, aby záběry byly pořizovány jen během magické hodiny – těsně před tím, než zapadá slunce, kdy je světlo teplé a dopadá šikmo na zem, což dodalo filmu úžasnou barevnost, ve výsledku ale také pořádně protáhlo natáčení a nebývale nafouklo původně plánovaný rozpočet.
Říká se, že Malick se už v průběhu natáčení začal odcizovat námětu filmu i hercům a nebyl z něj příliš nadšený. I přes velmi příznivé přijetí snímku, Malick, který je v té době už věhlasným režisérem, odmítá pracovat na dalších projektech a dopřává si těžko uvěřitelnou dvacetiletou pauzu. Co vlastně celou tu dobu dělal? To se o tomhle soukromí si úzkostlivě střežícím muži moc neví. Žil ve Francii, chodil na fotbal, byl prý i v Nepálu.
Velký comeback
Faktem zůstává, že v roce 1998 se Malick vrátil na scénu se snímkem Tenká červená linie. Tenhle Vojín Ryan pro chytré diváky mu přinesl Zlatého medvěda z Berlínského festivalu a sedm oscarových nominací. Nyní je tento film často oslavován jako jeden z nejlepších (proti)válečných filmů. Po Tenké červené linii přichází asi nejvlažněji přijímaný Malickův film Nový svět, snímek o osidlování Ameriky, a poté i nejnovější Strom života.
Takřka neuvěřitelně zní, při tempu, s jakým Malick dosud pracoval na svých filmech, zpráva o tom, že další jeho snímek by měl jít do kin již v příštím roce. Ve filmu, zatím známém pouze jako Untitled Terrence Malick Project, by se měli objevit Ben Affleck, Javier Bardem a Rachel Weisz.
Pokud si nyní myslíte, že pomalu začínáte tomuhle stydlivému géniovi a milovníku přírody rozumět, vězte, že jedním z jeho nejoblíbenějších filmů je prý ztřeštěná komedie Zoolander s Benem Stillerem v hlavní roli. Z té podle jeho přátel Malick neváhá často citovat.
